Nejdůležitější je v prvním okamžiku osobní a psychická podpora lidí poblíž, říká psychiatr Cimický
Autor: MUDr. Jan Cimický exkluzivně pro VIPosobnosti.cz
Redaktorka
Stres, smutek i bezmoc. Emoce a pocity marnosti zažívají lidé, kterým tornádo vzalo život nejbližších, domov i zaměstnání. Jak pomoci sobě i druhým, jak dlouho trvá, než se lidé psychicky srovnají, vysvětluje pro VIPosobnosti.cz psychiatr Jan Cimický.
Lidem, které zasáhlo neštěstí je potřeba pomoci nejen finančně, ale také psychicky. Co jim může podle tebe v prvních chvílích pomoci?
Zažil jsem tuhle šokující situaci jako autentický svědek nyní ve čtvrtek přímo Luhačovicích, kde také zaúřadovalo tornádo a zcela poničilo a odneslo střechu nad internátem střední odborné školy a všichni byli okamžitě evakuováni. Pro studenty to bylo víceméně dobrodružství, něco jiného je, když se to týká místa pro život, o který lidé přijdou. Myslím, že nejdůležitější je v prvním okamžiku osobní a psychická podpora lidí poblíž, kteří poskytnou rychlou a okamžitou pomoc. Oceňuji především profesionalitu hasičského sboru a záchranářů, kteří bylo okamžitě na místě a skutečně profesionálně ihned zasahovali a organizovali všechno potřené. Ocenění si zaslouží i krizový štáb města, který začal pracovat a organizovat pomoc od prvních minut. Podstatou je, když ve chvílích šoku, jaký lidé v téhle situaci zažívají, se můžou o někoho „opřít“. Mají vedle sebe osoby, co je dokážou podpořit a podepřít. Dodat jim odvahu, sílu a naději, že se to všechno podaří zvládnout.
V současné době nefunguje elektřina. Lidé mají špatný nebo žádný signál. Sami asi nemají sílu vyhledávat odbornou pomoc. Jak se k nim může psycholog, psychiatr dostat?
Kompletní pomoc se musí poskytovat za pochodu. Na prvním místě je záchrana života a tu poskytují především profesionálně vybavené záchranné složky, hasiči, policie či zdravotníci. A rád konstatuji, že tyhle složky u nás fungují opravdu stoprocentně a mohu to potvrdit nyní z vlastní zkušenosti. Zajištění místa, aby bylo tak zvaně stabilizováno, aby nedošlo k dalším problémům, je nepochybně na prvním místě. Teprve pak, když odezní první zděšení a šok, lidé se vzpamatovávají a tím více si uvědomují škody a celou situaci, do které se dostali, zasahují profesionálové z oblasti psychologie či psychiatrie. Proto záchranné složky mají k dispozici ve svých řadách i psychologickou pomoc, kdy psychologové především mohou ihned na místě intervenovat a podpořit postižené. Když od okamžiku šoku se v určitém odstupu začíná projevovat tak zvaně posttraumatická porucha, je na místě, aby se postižení obraceli rovnou na psychiatra. V tom jim pomůže fungující záchranný systém a nasměruje je k další profesionální pomoci.
Je odborná pomoc, přístup k těm, kteří přežili odlišná od pomoci lidem, kteří přišli o své nejbližší?
První psychologicko – psychiatrická pomoc je pouhý začátek, který vede k podpoře, nastavení důvěry a poskytnutí jisté naděje. Odlišný bude přístup, když dojde ke smrti, která je neodvratná, trvalá a nemůže se zázrakem změnit, byť by si to všichni přáli. Při ztrátě hmotného majetku je prožitek také hodně hluboký, ale přístup je veden odlišně, především ke stimulaci „pudu sebezáchovy“ a v laickém pojetí podle hesla „co mne nezahubí, to mne posílí“. Je třeba v tom případě posilovat a stimulovat obranné schopnosti a vlastnosti. A tak tomu i ve většině případů je. Lidé se s pomoci rodiny, sousedů a přátel pouštějí do záchrany všeho co se dá, opravují a znovu budují. Smutek a prožitek neštěstí tak transformují do pozitivního znovubudování.
Jak dlouho přibližně trvá, než se lidé po této zkáze psychicky srovnají?
Nelze ohraničit čas, po který budou postižení lidé strádat! Rozhodně takový zážitek zůstává zakotven hluboko v psychice a nelze jej úplně vytěsnit. Bude se někdy vracet, jeho náboj však již může být jiný. Lidská psychika je milosrdná, protože umí potlačit nejbolavější ostny a ponechat jen ty méně traumatizující. Budou však určitě i lidé, kteří po takové události propadají do apatie a deprese a zde je pak na místě dlouhodobá ambulantní péče a často i psychoterapie.
V čase pandemie je to pro lidi další velká rána, stres. Co může relativně pomoci vrátit lidem naději, chuť do života?
Prožíváme bez pochyb velmi těžké období. Po stresu, způsobeném neviditelným virovým škůdcem, přichází přírodní katastrofa, která nemá v moderních dějinách obdoby, snad lze ji jen srovnat k záplavám, která naši zem v nedávné době také postihly. Zkušenost ukazuje, že člověk je schopen s pomocí svého okolí mobilizovat svou energii a dokáže neštěstí vzdorovat a vzchopit se, aby převrátil svoje pocity a prožitky do něčeho konkrétního a pozitivního. Tedy do obnovy škod, které živel napáchal. Věřím, že tomu bude tak i v současných těžkých dnech.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
