Letadlo jsme pomocí výbušnin roztrhali na kusy, vzpomíná režisér slavné Sanitky

Jiří Adamec exkluzivně pro VIPosobnosti.cz

Jiří Adamec | Foto: se svolením Jiřího Adamce
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Oblíbený seriál Sanitka přichází opět na televizní obrazovky. Za jejím úspěchem stojí Ivan Hubač a Jiří Adamec. Původní seriál měl umělecký rozměr. Nejen nezapomenutelné citáty v podání Jiřího Bartošky seriálu dodávali hloubku. Letecká havárie autentičnost. Jak se točila tato bombastická scéna, která scéna byla nejdojemnější, na jaké těžkosti její tvůrci během natáčení narazili, vzpomíná režisér seriálu.

V televizi se nyní opět reprízuje dnes již kultovní seriál Sanitka. Jak vznikl, pane režisére, nápad realizovat toto téma jako televizní seriál?

To byste se, milá paní Alenko, musela zeptat Jiřího Hubače, ale ten už bohužel mezi námi několik let není, takže se to nejspíš nedozvíme. On totiž režisér nepíše scénář. Ten píše scénárista, v tomto případě právě Jiří Hubač. K věci samé režisér přicházel vždy, když už byl scénář napsaný. Někdy dobře, někdy špatně. V případě Jiřího Hubače vždy dobře, takže jak Jiřího ho napadlo podívat se do útrob Pražské záchranné služby opravdu netuším.

Eva Trejtnarová a Jaromír Hanzlík | Foto: Kinobox

Podle čeho jste vybírali společně s Jiřím Hubačem herce, kteří ztvárnili hlavní role?

To je zase výhradní radostí, povinností a odpovědností režiséra. Nikoliv scénáristy. Ale v případě Sanitky bych tímto tvrzením trošku křivil pravdu. Jiří Hubač mi ve chvíli, kdy bylo jasné, že režisérem Sanitky, té první, samozřejmě, budu já, tak už při psaní scénáře jako doktora Janderu viděl Jaromíra Hanzlíka. Rád jsme se s jeho názorem ztotožnil. S Jaromírem jsem do té doby nic netočil. On byl v tomto čase již herecká hvězda a výtečný herec, takže jsem rád tuto roli Jaromírovi Hanzlíkovi nabídl.

Věděl Jiří Bartoška předem, že jeho postava umře, nebo se to rozhodlo jako dnes u seriálů, až za pochodu?

Bývaly časy, kdy seriály byly napsané celé dříve, než se začalo natáčet, takže příběh MUDr. Skalky, kterého báječně vystřihl Jirka Bartoška, byl znám před první realizační klapkou. Mimochodem jsme začínali scénou, v níž právě Jirka účinkoval.

Jiří Bartoška | Foto: se souhlasem České televize

Která scéna byla v seriálu tou nejdojemnější?

Mnozí mě přesvědčují, že nejemotivnější scénou celého seriálu je cesta MUDr. Skalky, Jirky Bartošky, nekonečnou nemocniční chodbou, kdy ho doprovází krásná Jana Švandová jako doktorka, aliaz Anděl smrt. Tím jeho postava v seriálu končí a diváci, zejména divačky, ho už v seriálu neuvidí. Uvidí až jeho rozloučení s milovanou postavou života pražských záchranářů, a to na dvoře Strašnického krematoria za zvuku sirén velkého množství sanitek. A za dojemného zadumaného mlčení tiše stojících a o životě rozjímajících kolegů ze záchranky.

O jakých zákulisních a technických přípravách diváci možná dodnes nic netuší?

Copak natáčení, to byla jen nelehká práce, trvající mnoho měsíců, jak u seriálů bývá. Kdyby měl ale někdo pocit, že se producent, tehdy Československá televize, choval k tomuto seriálu s výraznou ohleduplností vzhledem k jeho viditelné obtížnosti, velmi by se podivil. I na konečnou bombastickou scénu lékařské likvidace následků leteckého neštěstí v zahrádkářské kolonii v pražském Suchdole, byly producentem na tuto část seriálu i celý seriál poskytnuty zcela standardní podmínky, jakoby se mělo jednat o běžný dialog dvou starších pánů na lavičce v parku. Celou tuhle složitou záchranářskou situaci jsme museli natočit za 2 dny sakum prásk, všechno. Jen příprava místa natáčení trvala jistě trošku déle. Produkční Karel Kochman a architekt Jura Hlupý koupili vyřazené letadlo, na letišti ve Kbelích, kde parkovalo. Podařilo se nám vyřazené staré letadlo „v důchodu“ pomocí výbušnin roztrhat na menší kusy. Ty potom pomocí těžké dopravní techniky dopravit přes celou Prahu na místo natáčení, na louku za ateliéry Filmového studia Barrandov. A tam jsme to celé natočili za dva dny.

Letecké neštěstí | Foto: se souhlasem České televize

Vaše seriály měly nejen na tehdejší dobu nejen vysokou uměleckou úroveň. Jak se vám to tolik let dařilo?

Já nevím, snažil jsem se vždy dělat svoji práci jak nejlépe jsem uměl. Každou. I zábavné show, posměšně nazývané “estrády” jsem dělal s plným nasazením a s maximální investicí talentu i osobní energie. A vyžadoval jsem to od všech, kteří se na té práci podíleli. Protože na každém záleželo.

Kdybyste dnes točil seriál, z jakého prostředí by vás nejvíce zaujal a jaké herce byste si přál obsadit do hlavních rolí?

To víte, medicína, lékařské pláště. To je magický svět, který žádným policajtem nedoženete. Všichni ty lidi v bílých pláštích milujeme, minimálně uctíváme, protože až nám bude nejhůř, budou to právě oni, kdo nám pomůžou. A proto i filmy a seriály s hrdiny lékaři všichni tolik milují. A na celém světě. A pokud jde o herce, samozřejmě bych obsadil jako vždy ty nejlepší. Jiní by diváky nenadchli.

Autor: Alena Hájková