Malý atomový zákon. Co vše by podle českého miliardáře umožnil?

Alka Hájková

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Nejen podnikatelé potřebují od státu pomoc. Kde zůstaly ležet jejich žádosti, jak na ně raeguje Ministerstvo financí, v čem se Česká republika v mnoha smyslech vymyká Evropské unii, jaké alternativní zdroje by nám pomohly a je správné, že nakupujeme energie v Lipsku? Na to odpovídá v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz  podnikatel Pavel Sehnal.

ing. Pavel Sehnal | Foto: SPGroup

Pane Senale, minule jsme si spolu povídali v době covidu. Dnes firmy sčítají ztráty. Jak se s nimi vyrovnáváte vy jako majitel mnoha firem, mimo jiné i jednoho z největších aquaparků u nás?

Musím říct, že ty poslední dva roky, které byly ve znamení všech těch protipandemických opatření vlády, byly opravdu děsivé. Nikdy by mě nenapadlo, že mohou takto otřást ekonomikou. Když vezmu jen ten svůj byznys, to znamená provozování aquaparku, tak v prvním roce jsme byli 150 dní odstaveni, v druhém roce také 150 dní. A pokud si uvědomíte, že každý den vám vzniká náklad kolem 460 tisíc, celková ztráta jde do vysokých desítek až stovek milionů korun. A podobně postižen byl celý segment služeb, nejen hotely a aquaparky. Myslím, že ty dva roky způsobily v soukromém sektoru skutečně veliké ztráty. A je tady asi čas otevřít otázku, kdo a jak by mohl škodu podnikatelům vykompenzovat. Tehdy vládnoucí garnitura hnutí ANO ve spolupráci s tehdejší opozicí ODS schválily pandemický zákon, aby se podnikatelům pomohlo. A dodnes leží na Ministerstvu financí zhruba 7 až 8 tisíc nevyřízených žádostí od podnikatelů, kteří potřebovali finanční výpomoc podle pandemického zákona

Zatím vím nejen ze svých zkušeností, ale i od ostatních podnikatelů, že Ministerstvo financí mlčí, posílá anonymní dopisy ve smyslu „doložte, doložte, doložte“ a zatím nikdo neviděl ani korunu. Přitom je potřeba si uvědomit, že pokud byly firmy odstaveny těch v součtu 300 dnů, náklady jim stále běžely. Včetně nákladů jako je leasing nebo splátky technologií. A dnes by ty firmy byly schopné se vrátit zpět, začít zase zaměstnávat lidi, vrátit se na trh se svými výrobky, ale nemohou, protože jsou někde odstavené a čekají na slíbené peníze od státu. Tady by byl ten jeden velký apel na vládu: Vládo, máš tady pandemický zákon, sama sis ho schválila, tak podle něj konej. A snaž se co nejrychleji těm podnikatelům poslat peníze, aby se mohli zase vrátit ke službám a k výrobě.

Nejen vás firmy, ale taky občany poskytla další rána, a to je energetická krize. To znamená velké navýšení cen a záloh. Přemýšlíte o alternativních zdrojích, jako jsou například fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo?

Tak tady je asi ještě potřeba zmínit jednu skutečnost, že Česká republika se v mnoha smyslech vymyká Evropské unii. Možná se ještě dostaneme ke slovíčku inflace, která je jiná v Česku a jiná v Evropě. Ale podobně se Česká republika vymyká i z hlediska opatření, která předkládá v rámci té, mohu-li to tak nazvat, energetické krize. Zatímco vezmu-li nejsilnější evropský stát, Německo, tak tam hledají způsob, jak firmám, na kterých hospodářství stojí, z energetické krize pomoct, aby nemusely omezit výrobu, aby nemusely snižovat počet zaměstnanců. A celá ta ekonomická podpora je právě směřována k tomu, aby zůstal zachován hospodářský růst.

Zatímco v České republice se hlavně politikaří se zájmem o voličský hlas a pořád tady slyšíme, co všechno by se mělo udělat pro občany, ale o výrobním sektoru a o sektoru služeb, o všech těch podnikatelích, živnostnících, obecně o českých firmách, se tady mlčí. Stát nepřichází s žádnými řešeními, jak pomoci podnikatelům. A právě i třeba v kontextu toho zvládání energetické krize. Vy jste tady hovořila o alternativních zdrojích. Samozřejmě každá firma už několik měsíců, možná i let, hledá způsob, jak snižovat svoje energetické náklady. Já jako podnikatel v řádu několika desítek firem s tím pracuji také. Mám velmi dobrou zkušenost třeba s kogeneračními jednotkami, což jsou stroje, které vyrábí elektřinu i teplo. V provozech, kde je potřeba elektřiny i tepla, je určitě správná cesta instalace té kogenerační jednotky. Tam, kde se jedná pouze o potřebu elektřiny, je namístě fotovoltaická elektrárna, ale tam je potřeba si uvědomit, že gró jejího výkonu je pouze v letních měsících. To znamená řekněme od konce dubna do října.

A v mnoha případech je to období, kdy je elektřiny na trhu dostatek. A naopak drahá elektřina je v dobách jiných, než je letní sezóna. Tam se spíš nabízí pro menší spotřebitele nějaká forma tepelných čerpadel, která třeba domácnost nebo nějaký menší provoz dokážou vyhřát. A co se týká koncepce energeticky v České republice obecně, chybí nám tady malý jaderný zákon. Hned vysvětlím. Máme dvě velké jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín. Ale všude ve světě už poměrně intenzivně probíhají instalace malých reaktorů. Jsou to reaktory okolo 100 MW výkonu a jsou to zařízení, která jsou instalována k tomu, aby obsluhovala nějakou blízkou vzdálenost, třeba kolem 10 nebo 20 kilometrů. Vyrábí je třeba americká firma mPower nebo Rolls-Royce v Británii. Ve Finsku u oceláren v Kuusamu postavili právě takový malý reaktor. Jenom pro představu občanů: takový malý zapouzdřený reaktor, to je těleso o délce 15 metrů a průměru 5 metrů, které se zalije do betonové díry a je to nainstalované.

Jsou to modulární reaktory, které jsou třeba v atomových ledoborcích, ponorkách a tak podobně. Je to skutečně malé zařízení. A toto je cesta, kterou by Česká republika v oblasti energetiky měla vykročit. Protože přiblížení zdrojů k místu spotřeby znamená, že bude umožněno i využití odpadního tepla. Všichni známe Temelín. Obrovské chladicí věže, a dalo by se říct, že topíme pánubohu do oken. Část energie se využije na vytápění Českých Budějovic, ale ten zbytek se uchladí metodou, že ohříváme planetu. Zatímco pokud je modulární reaktor v blízkosti třeba Jižního Města, kde je 100 tisíc obyvatel, dalo by se odpadní teplo použít k vytápění domácností, a tudíž by vysoce narostla účinnost takového zdroje. Třeba až k 95 nebo 98 procentům. Naše politická strana se dlouhodobě zabýve tou energetickou koncepcí České republiky a říkáme: Vládo, tady je veliké okno k tomu, abys schválil ten malý atomový zákon, to znamená zákon, který by umožnil instalaci těch malých modulárních reaktorů s výkonem například do 100 MW.

Myslíte si, že je správně, že nakupujeme energie v Lipsku?

Myslím, že evropský trh je tak propojený, že si neumím představit, že by jakákoliv země fungovala nějak satelitním způsobem. Energetický trh je tak propojený, že když se roztočí nějaké elektrárny na Baltu, způsobuje nějaký přísun elektřiny do evropského systému, a nemyslím si, že by to mělo být jakkoliv jinak. Myslím, že je správné, že energetický sektor Evropy je propojen, že to způsobuje možnost synergických efektů, aby se jednotlivé zdroje nastavovaly výkonnostně tak, aby Evropa dohromady měla dostatek energie, ale řekněme v těch relacích, v těch výkonových špičkách, ve kterých to potřebuje.

ing. Pavel Sehnal exkuzivně pro VIPosobnosti.cz