Redaktorka
Pamatujte, že vyumělkované chování na vás ostatní ihned poznají. Působíte-li příliš pozérsky nebo se stylizujete-li do někoho jiného, nepůsobíte přirozeně a nejste to vy. Nejdůležitější pro své vlastní já, je být spontánní a nezaměnitelní. Jste to vy?
Pro úspěšnou komunikaci jsou důležité také empatie, takt, cit a emoce. Ten, kdo se umí vcítit do druhých, má větší šanci na úspěšnou debatu, než ten, kdo vůbec netuší, že to, co vykládá nemusí druhého vůbec zajímat nebo mu může dokonce svými netaktnostmi ublížit. Představte si například, že ležíte v nemocnici a chystáte se na operaci a sami se sebou máte co dělat. Přijde za vámi návštěva a začne vám vykládat, jak je to hrozný a nebezpečný, kolik lidí už na tuto nemoc zemřelo. Tak to opravdu povzbudí!
Mnoho společného s empatií má cit a takt. Cit pro to, co kdy, kde a před kým můžeme říct a komu ne. Znám několik lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pokud někomu řeknou pravdu, samozřejmě tu svou, je to nejlepší co můžou pro sebe, ale i pro druhého udělat. Mají pocit, že když vám to teda všechno popravdě řekli, nějak vnitřně se osvobodili, uvolnili a vy konečně víte, na čem u nich jste. Omyl! Nevíte to, neví to ani oni , protože jsou nevyrovnaní sami se sebou, nevěří sobě, tedy ani vám. Kdo si váží sám sebe, váží si ostatních a podle toho s vámi jednají. Pravda je relativní, každý z nás se dívá na věc z jiného úhlu a proto každý má tu svoji pravdu. Protože věci se neustále vyvíjí, s odstupem času nakonec zjistíme, že vše bylo třeba bylo myšleno úplně jinak. Nikdy nemůžeme znát všechny souvislosti okolností dokonale, věci bývají často pochopeny úplně jinak, než jsme chtěli, proto se snažme našim pravdám s citem vyhnout.
Další důležitou součástí úspěšné komunikace je takt. Taktní člověk vám asi nezačne hned vykládat, že jste nechutně tlustí , hubení nebo blbý a nemožně oblečení. Snaží se tedy nehodnotit ani vás, ani vaše soukromí. Také dokáže ve vhodný čas přijít i odejít. Představte si, že dojde mezi vámi a přítelem k hádce a on vedle vás stojí s otevřenou pusou a napjatě poslouchá. Místo toho, aby se nenápadně vzdálil, vmísí se do debaty a přidá se jednu nebo na druhou stranu. Většinou to končí tak, že se ti dva usmíří a on je za vola. Ten kdo má v sobě takt, chcete-li cit pro věc, se ani nesnaží ihned ke všemu vyjadřovat. Také vám nedává nepříjemné otázky a už vůbec se nevnucuje. Respektuje vás jako osobnost a snaží se předejít nepříjemným situacím.
Málo kdo z nás si dovede představit život bez emocí. Emoce však nejsou jenom takové, co nás vznesou do oblak, ale dokážou nás i tvrdě postavit na zem. Určitě daleko lépe zvládáme takové emoce, které na nás působí příjemně, než ty, které u nás můžou vyvolat stres. Ne každý na základě svých emocí dokáže reagovat na jednu událost stejným způsobem. Někoho může třeba film silně dojmout k pláči, s jiným to ani nehne. Emoce je tedy reakce organismu člověka na nějakou událost, skutečnou či imaginární. Můžou se v nás projevovat příjemně nebo nepříjemně. Znáte to. Třeba se děsně zamilujete, představujete si ty nejhezčí chvíle, pouštíte si hudbu a někdy ani nevnímáte okolí. Jste v galerii na výstavě obrazů a jeden z nich na vás působí nesmírně sugestivně. Je to psychický proces vyjadřující vztah člověka k lidem, věcem, jevům, ale také k sobě samému.
S emocemi se setkáváme v podstatě na každém kroku, ať v zaměstnání či v soukromém životě. Čím máme větší zodpovědnost sami k sobě či k druhým, tím můžeme své emoce projevovat bouřlivěji . To vše záleží na tom, jaký jsme typ. Jestli jsme cholerici, flegmatici nebo třeba sanquinici. Abychom dokázali dobře zvládnout své emoce, platí jedno základní pravidlo. To říká, že člověk by měl umět předvídat, jak se bude vyvíjet situace, která by nás mohla nějak emocionálně rozhodit, a tak se ji snažit alespoň částečně předejít. Proto je dobré být tedy nejen empatický, ale i mít dobrou intuici. Emoce jsou důležité. Můžeme díky nim dobře vystihnout co cítíme, co nám kdo říká a co tím chce říct nebo pochopit druhé. Ani negativní emoce nebývají na škodu.
Velkou roli hraje i temperament. Pokud někdo „vybouchne“ a dostane tak ze sebe to, co ho trápí může být sice nepříjemné, ale zase na druhou stranu to „pročistí vzduch“. Tedy pokud dotyčného rovnou nezabije. S těmi, co v sobě svůj vztek nebo nepohodu drží, dělají kolem sebe dusno je to horší. Je jasné , že je lepší se negativnímu projevu se dá vyhnout. A jak? Svou zdrženlivostí, možností zvážit, jestli mi to „pročištění vzduchu“ stojí za to nebo ne a jaký to pak může mít dopad nejen na druhé, ale i na mě. Často se stává, že ten kdo vyletí se pak trápí víc, než ten druhý. Mít smysl pro humor a umět se zasmát sám sobě, může celkovou atmosféru uvolnit. Jinými slovy, když se usmíváte nebo dokonce smějete, cítíte se lépe nejen Vy, ale i Vaše okolí. Tedy lidé vyrovnaní, sebevědomí se dívají na vše s určitým nadhledem a nepodléhají tolik konfliktním situacím. V jednání je vždy úspěšnější ten, kdo umí ovládat své emoce, naslouchat, či kdo je empatický a především nekonfliktní.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
