Mluvit s pozůstalým je citlivé téma. Upřímná soustrast se nepřeje

Jan Čížek

Foto | Alena Šulcová
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Jak mluvit s člověkem, kterému odešel nejbližší na onen svět, to je velmi citlivé téma. Nejprve kondolujeme.Vystihnout, zda pozůstalý stojí o naši přízeň, pomoc je v tuto chvíli důležitou součástí podpory.

Velmi důležitá je v tuto chvíli opora našich přátel, rodiny. Je otázkou empatie, vzájemných vztahů a především slušnosti. Každý z pozůstalých je jiný. Někdo chce být sám, jiný potřebuje společnost a o svých pocitech mluvit. „Vše je otázkou citu, kdy promluvit, kdy se vzdálit, kdy podat pomocnou ruku,“ říká odbornice na etiketu Alena Hájková. „Nejvhodnější je nechat druhého, ať sám sám řekne, naznačí, zda si chce popovídat a vyžádá si naší přízeň a pomoc.“

Ilustrarční foto | Foto: Alena Šulcová

Pozůstalý se musí vyrovnávat nejen se ztrátou blízkého, ale také následnou prázdnotou a bohužel i řešení pozůstalosti. Ta bývá předmětem velkých diskuzí a problémů v příbuzenstvu. „Rozhodně je vhodnější řešit tyto věci až po pohřbu, posledním rozloučení. Je důležité důstojně, se ctí uzavřít tuto smutnou záležitost a dál se věnovat potřebným záležitostem,“ dodává Hájková.

 

Na pohřeb samotný nosíme pouze sudý počet květin. Po jeho skončení kondolujeme pozůstalým a jsme-li pozvaní na kar, dostavíme se včas nebo se omluvíme. Jedná se pohřební hostinu, tedy posezení u pití či jídla, které probíhá po smutečním obřadu. Jak bude uspořádána záleží na organizátorovi, pozůstalých. Ti nejlépe vědí, jak vzpomínat na blízkého člověka, který je právě opustil.

„Mnoho lidí chybuje, protože říká: ‚Přejeme upřímnou soustrast‘. Ta se určitě nepřeje, ale vyjadřuje,“ zakončuje Hájková.

6