Jak popřát s úctou k novému roku. Která přání už nejou IN?

Jana Černá

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Přichází čas, kdy si soukromě i profesně přejeme do dalšího roku. Jsou přání, která nás zaujmou, osloví, ale i ta, které zběžně přečteme a vymažeme. Naše přání nemusí být podle šablony, důležité je, aby bylo od srdce. Proč se vyhnout přeposílaní neosobních zpráv?

„Stejně jako se mění způsob psaní korespondence, mění se i gramatika. A tak dnes slovo Vánoce píšeme s velkým písmenem. Nový rok, pokud přejeme celý, následující, píšeme s malým ‚n‘. Velké se vztahuje pouze k prvnímu lednu, tedy Novém roku. Ať píšete jakýkoliv text, je důležité, aby byl od srdce, běžné fráze, „Šťastné a veselé Vánoce a krásný nový rok“ jsou sice pozitivní, ale neosobní. Proto mějme na paměti oslovení, komu přejeme i třeba pár slov navíc, aby bylo poznat, že to přejeme opravdu jedné osobě a ne všem najednou.  I na pohlednici, kde je již předem předtištěné přání se hodí rukou psané oslovení a samozřejmě podpis,“ říká poradkyně v oboru etikety Alka Hájková.

Co si tedy přát, abychom nebyli tuctoví? Cokoliv, co není kopírované, nepůsobí jako fráze, bez oslovení a podpisu. Tedy v případě, že jej posíláme přes sociální sítě nebo e-mailem. Přání můžeme napsat na obrázek, který souzní s našim textem, na naší fotografii, což je velmi osobní atd. Vždy se cení kreativita a čas, který adresátovi věnujeme.

HAPPY NEW YEAR | Foto: Pixabay

Přání v básničkách, která jsou mnohokrát přeposílaná už dávno nejsou zajímavá a moderní. „Tím, že si dáme tu práci, věnujeme čas osobnímu přání také dáváme najevo úctu k adresátovi. V této uspěchané době je to vzácné, ale o to hezčí. Osobně dávám přednost telefonickému rozhovoru, pokud je to možné. Alespoň těm nejbližším,“ dodává Hájková.

Popřát můžeme i ve zkratce P. f., což je zkratka z francouzského pour féliciter. Někdo píše obě písmena velká, jiní zase obě malá nebo velké P a malé f. Tento zvyk se k nám do Čech dostal v 19. století. Ne vždy máme možnost přát hned a všem. Po návratu do práce, domů můžeme popřát osobně příležitostně. Tady je samozřejmostí podání ruky. Starší mladšímu, nadřízený podřízenému, žena muži atd. Popřát bychom si měli i s dětmi. Právě ty vnímají naše společenské vystupování a později si tyto návyky odnáší do svého budoucího samostatného života.

4