Cesta Fialy byla opředena řadou neznámých, říká Andor Šándor

Autor: Alena Hájková

ing. Andor Šándor | Foto: Miloš Kraus
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Bezpečnostní poradce Andor Šándor se v rozhvoru pro VIPosobnosti.cz vyjadřuje nejen k cetě premiéra Fialy do Kyjeva, ale také k ruskému ministru zahraničí Lavrovovi a prognóze celého konfliktu.

Pane Šándore, je podle vás z pohledu bezpečnostního poradce cesta premiéra Petra Fialy do Kyjeva v tuto chvíli strategická a bezpečná?

Určitě je to symbol podpory prezidentu Zelenskému a ukrajinskému lidu. Jako pracovník bezpečnostní složky bych z bezpečnostního hlediska cestu spíše nedoporučil. Ale stejně jako běžný občan jsem odkázán pouze na informace z médií, kde převládá spíše ukrajinský narativ. Nevím, jestli pracovníci Úřadu vlády a tajné služby mají ještě nějaké specifické informace, jak vypadá bezpečnost v Kyjevě, ale jak jsem řekl, osobně bych cestu asi nedoporučil. A pokud ano, tak bych ji kamufloval, nezveřejňoval bych předem přesný termín a podrobnosti. Je také evidentní, že cestu nediskutovali s Ruskem. Tam mohla být řada neznámých. Pro ty, kteří zajišťovali bezpečnost, to musela být svým způsobem noční můra. I běžná cesta premiéra do zahraničí v době míru má program svým způsobem trochu utajovaný, protože i za normálních podmínek se mohou dít nepředvídatelné věci. Ve válečném stavu je mnohonásobně komplikovanější zajistit bezpečnost. Na druhou stranu oni se určitě neprocházeli nikde městem, nehovořili s občany a podobně. Návštěva byla relativně krátká, aby symbolika neutrpěla.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před časem řekl, že do válečného konfliktu bylo Rusko domanipulováno. Aktuálně se také vyjádřil, že jednání neprobíhají tak dobře, jak si Rusko představovalo. Co si o tom myslíte vy?

Osobně jsem přesvědčen, že kdyby tu nebyla dlouhodobá snaha přehlížet bezpečnostní zájmy Ruska, kdyby tu nebyl tlak na militarizaci Ukrajiny a kdyby tu nebyl tlak přijmout Ukrajinu do NATO navzdory ostré kritice Ruska, pak bychom dnes neměli válku. To ale neznamená, že krok, který udělalo Rusko, se dá jakkoliv obhájit. Jsem si jist, že nikdo na Rusko zaútočit nechtěl. Myslím, že měli dál pokračovat v rozhovorech, byť si umím představit, že v jisté chvíli ty rozhovory nikam nevedly. Ale nemůžete si bezpečnostní záruky vydobýt bojem. Musíme se na situaci podívat také prizmatem Kremlu, který třicet let vidí porušování slibu, že se aliance nebude rozšiřovat na východ. Již v roce 2008 Kreml protestoval proti sice vágnímu, ale plánovanému pozvání Ukrajiny do NATO. Některé ruské bezpečnostní zájmy, které vůbec nebyly irelevantní a byly dobrým základem pro udržení míru v Evropě, se celou dobu ignorovaly. To je prostě fakt. Ale znovu říkám: nelze tím ospravedlnit to, co nyní dělá Rusko vojenskou silou. To rozhodně ne.

Irán napadl americkou vojenskou základnu v Iráku. Může z toho podle vás vzniknout další válečný konflikt?

To není nic nového. Nemyslím si to. Ani v minulosti ta reakce nebyla taková, že by vedla svět do konfliktu. V zásadě ale nechápu, proč se to stalo, protože přece jenom pokročily debaty o obnovení formátu vyjednávání a debaty s Iránem o jeho jaderném programu, takže mi ten útok přijde kontraproduktivní. Ale nevím, kdo se k útoku přihlásil a co bylo jeho důvodem.

Čtěte také: Andor Šándor promluvil o nejhorším momentu Putinova

Jak může podle vás válka skončit?

Myslím, že Putin neustoupí ze svých cílů, kterými je neutralita Ukrajiny, uznání svrchovanosti Ruska nad Krymem a debata o statutu Luhanské a Doněcké republiky. Zelenskyj už před týdnem připustil, že to je téma k debatě. Dohoda může začít příměřím, stažením ruských vojsk, kapitulací Kyjeva… Musí být kompromisní, protože oba vůdci ji budou muset před svými občany obhájit. To znamená, že ani jeden nesmí vypadat jako ten, kdo ustoupil a prohrál. Zelenskyj se projevil jako vůdce, ale teď se podle mě musí projevit jako státník, který si uvědomuje, že pokračování boje znamená další mrtvé, další útěk uprchlíků, další rozbití infrastruktury, další ekonomické ztráty. A to vše s tím, že Rusů na svém území se stejně nezbaví. Rusko tam bude ingerovat pořád. Takže podle mě by to chtělo velké státnické rozhodnutí a přistoupit na ty podmínky. Patrně pro něj bude lepší zbavit se ruských problémů jednou provždy s tím, že bude sice kontrolovat menší část země, ale bude ji kontrolovat, než když bude mít rozbitou celou zem, kterou nebude mít pod kontrolou. Na oplátku samozřejmě musí od Ruska jasné záruky, že do Ukrajiny už nebude nikdy vojensky ani jinak ingerovat, bude se chovat civilizovaně a slušně a mezinárodní společenství bude garantovat neutralitu Ukrajiny jako základ prosperity do dalšího vývoje. Tohle je řešení, které je dosažitelné.

Myslíte si, že Putinovi šlo opravdu jen o získání těch dvou území, nebo o něco jiného?

Jemu šlo o to, aby zlomil Ukrajinu v její snaze vstoupit do NATO a do Evropské unie. Ale myslím, že Ukrajinci už vědí, že to stejně není reálné. Dále mu šlo o posílení jihovýchodní části, kde žije ruská menšina, ale jsem si jist, že mu nešlo o to, aby instaloval nějakou loutkovou vládu v Kyjevě, protože k tomu by potřeboval spoustu vojáků, kteří by vládu drželi u moci. V momentě, kdyby se armáda stáhla, vláda by byla okamžitě svržena. Pro Putina bude ideální, když demokraticky zvolený prezident Ukrajiny Zelenskyj podepíše s Ruskem jakoukoliv dohodu, která bude výsledkem nějakých kompromisů a pro obě strany přijatelná, s tím, že Rusko se bude moct stáhnout z Ukrajiny. Jakékoliv prodlužování konfliktu povede k ekonomickým problémům. Už dnes mi přijde, že západní firmy nyní považují za výhodné přihlásit se k sankcím a odejit z Ruska. Neříkám, že není potřeba Rusy tlačit k dohodě, ale musíme brát v úvahu, že vše jednou skončí a budeme muset opět obnovit vzájemné vztahy a fungovat dál.

ing. Andor Šándor exkluzivně pro VIPosobnosti.cz