Workoholismus a závislost mají společné rysy

Zdroj: Modrá laguna

Foto: Profimedia
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Extrémy, ať už pracovitost, urputnost, závislost na čemkoliv a na komkoliv není zdravá. Mají společné rysy, příznaky, podle kterých ji rozpoznáme.

Společné rysy

Obě závislosti mají určité společné rysy. Především v tom, že bez objektu zájmu se závislý jedinec neobejde. Podstatou je předně „závislá osobnost“ , protože závislý může být člověk nejen na drogách, hrách, ale také na druhých lidech, nebo na práci.

Závislost

Závislost je určitá posedlost. Tento typ lidí často nedokáže pracovat samostatně. Neradi přebírají zodpovědnost nejen za svoji práci, ale také za ostatní. Neradi sami rozhodují. Bývají závislý na pochvale, na tom, aby je někdo vedl a to nejen životem, ale i v práci. Nesnáší chyby, kritiku, protože potřebují úspěch. Nemají rádi vyrušování, přebíhání od jednoho tématu ke druhému, Myslí jen na práci, proto nemají ani potřebují mít přesně vyhrazený čas na práci, koníčky, rodinu a jiné zájmy.

Příznaky workoholismu

Příznaky můžou být například, vyčerpanost, ztráta energie nebo pocit „vypálení“. Tito lidé jsou citově nevyrovnaní, stávají se imunní vůči prožitkům, ztrácí charisma. Postupem času přestávají projevovat zájem o okolí a začínají pochybovat i o tom, jestli má jejich snaha vůbec nějaký smysl. Manažer, který trpí některými z těchto příznaků dává neustále přednost práci před vším ostatním. Neumí odpočívat, je lehce vydrážditelný, chová se k ostatním až nevraživě. Často zesměšňuje ostatní spolupracovníky nebo své podřízené. Zlehčuje snahy zaměstnanců a podrývá jejich postoje. Nemá zájem měnit věci, nechce rozhodovat o prioritách a odlišit podstatné od vedlejšího.„ Někdy je těžké rozlišit, jestli je workoholik nebo jestli mu je jen práce koníčkem a koníček prací. Každopádně si s takovým člověk a tom „jak život chodí“ nepopovídáte.“ říká majitel ředitel společnosti Pearl Bohemia, David Hlaváč. Tito lidé také například občas přespávají v práci, nemají kamarády, těžko udržují partnerské vztahy. Nejdůležitější je pro ně jejich vlastní seberealizace. Jsou přehnaně precizní, mají velké nároky na své okolí. Pocit uznání je pro ně droga. Protože často bývají ovlivňovány těmi „ještě lepšími“, chtějí se jim za každou cenu vyrovnat. :“ Workoholika práce nebaví, pracuje do značné míry nutkavě, časté jsou pocity morální nadřazenost, ukřivděnosti atd. Být workoholikem není žádný med. To se ostatně týká i jiných návykových nemocí. „ říká psychiatr Karel Nešpor.

Jak jsou vnímáni workoholici

Pro člověka, který pracuje jen když musí a to ještě jenom občas je workoholik nadpřirozená bytost. Méně aktivní pracovníci si vůbec nedokážou představit, že by vyvinuli stejné úsilí, pracovní nasazení jako ti, pro které je práce vším. Naopak jsou šťastní za chvíle klidu, odpočinku, kdy nemusí nic řešit. „Ve svém okolí je postupně workoholik nejprve směšný a po straně kritizovaný, posléze zesměšňovaný a někdy i nenáviděný, Pro spolupracovníky je obtížně snesitelný. “popisuje psychiatr Jan Cimický. Naopak pracovití. Ambiciózní či urputní manažery mají jejich šéfové rádi., .„U vedení je oblíbený, protože udělá jakoukoliv práci, o kterou je požádán. Svojí pracovitostí zvedá laťku v pracovním týmu. Sám ale workoholik není oblíbený u lidí na stejné pozici, jako je on nebo u svých podřízených. Podle něj jsou všichni, kteří nemají stejné pracovní nasazení jako on lenoši“, říká Kraus. „Svými podřízenými, koledami je také vnímán jako patolízal. Podle mého názoru závislým lidem na práci chybí sebereflexe, protože kdyby ji měli, svoji závislost , přehnanou pracovitost a vše, co s tímto souvisí, by si uvědomovali. A pokud by jim vadila, začali by ji řešit. Spíše si myslím, že jim tento stav vyhovuje, protože se cítí vůči ostatním nadřazeni.“ doplňuje Vítězslav Hálek, managera Kika.
Workoholik to jako problém nevnímá

To, že je někdo nad míru pracovitý málokdo přizná. Často neví, že jsou opravdovými workoholiky . Jsou hrdi na to, že jim v jejich pracovním nasazení málokdo stačí. Svoji ambicióznost považují za samozřejmost. Považují to na největší plus a odměnu své práce, ale také jako zbraň vůči možné konkurenci. Tato slova doplňuje David Hlaváč. Přesto že je majitelem firmy, sám sebe za workoholika nepovažuje: „Workoholik nejsem, ale kdo si to přizná?. Byť se ne vždy daří oddělit práci od odpočinku, věnuji čas i koníčkům, sportu. Spíše mám potřebu nějaké, pokud možno smysluplné, činnosti. Mít v hlavě pouze práci musí vest ke ztrátě přehledu v životě, ale časem i v oboru.“ .

Finanční krize může workoholikům nahrát

Vzhledem ke snižování stavů ve firmách z důvodu přicházející finanční krize by se mohlo stát, že manageři budou pod větším pracovním tlakem, budou chtít obhájit své pozice. V tuto chvíli se můžou workoholici cítit jako ryby ve vodě, protože se stanou nepostradatelnými. Budou mít pocit, že nikdo by tento tlak a pracovní nasazení nezvládl lépe, než oni sami. „Je třeba odlišit racionální a iracionální pracovní úsilí. To lze ukázat na příkladu. Manažer A chrání své zdraví i vztahy, pracovní dobu využívá inteligentně a je tvořivý a dobře komunikuje. Naopak manažer B pracuje nadměrně a na úkor svého zdraví. To vede k podrážděnosti, pocitům ukřivděnosti, konfliktům, poklesu tvořivosti a nemocnosti. Řekněme, že se bude uvažovat o tom, komu z nich svěřit vedení pracovního týmu. Volba je, myslím, jasná.“ uvádí psychiatr Karel Nešpor.

Jak se nestat workoholikem ?

Podle psychiatra MUDr. Cimického je pro takového člověka je důležité, aby se naučil myslet a mluvit i o něčem jiném, než je je práce. Měl by také dodržovat pracovní dobu, nechodil do práce dřív a neodcházet později, než je potřeba. Neměl by se vyhýbat dovolené, ani si ji nezkracovat. Měl by si najít čas stýkat se s přáteli a známými. Neměl by ztrácet smysl pro humor. Důležitý je také dostatek odpočinku, naučit se uvolnit a zkusit dělat i něco jiného, než na co je dotyčný i dosud zvyklí. Tedy je zapotřebí dokázat narušit svůj nynější stereotyp. Manager s těmito příznaky by neměl zanedbávat svůj zdravotní stav. Vhodné je, aby se dokázal přinutit k nějakému zpestření svého dosavadního života, začít sportovat, vyrazil někam do přírody anebo t za kulturou. Pamatujte se, že co můžete udělat dnes, můžete zpravidla udělat i zítra všechno má svůj čas a hlavně nezapomínejte, že nepostradatelných jsou prý plné hřbitovy…

Jak se zbavit závislosti?

Důležitá je kromě výše uvedených rad u workoholika také silná vůle, dobré zázemí a skutečnost, že oni sami opravdu změnu chtějí.

0