Indie je tak mystická, zajímavá země, plná energie, něčeho nepopsatelného, že na její poznání by mi nestačil ani jeden celý život, říká Alka Hájková
Jiří Kačur
Redaktorka
Producentka společenských akcí, spisovatelka, která je původem z Indie. Do Československa ji přivezli adoptivní rodiče, Češi, kteří v Dillí působili v diplomatických službách a osud ji přivedl až mezi mistry svého oboru. Indie, magická, hrozná a vlastně nepopsatelná. Svět tak rozmanitý, vzdálený a přesto blízký. V Evropě je přece většina jazyků… indoevropských. Jejich vzdáleným prapředkem hovořili dávní Árijci, Árjové, kteří před několika tisíci lety dobyli a osídlili Indii, Írán a sousední země…. Svět starobylý a moderní. Plný rozporů a způsobeným dědictvím minulosti.
Této ohromné zemi, přímo subkontinentu, není snadné porozumět. Nedávno byla v krásných prostorách indické restaurace Indian Jewel pokřtěna kniha paní Alky Hájkové Praha – Dillí: Život mezi dvěma světy, která našim čtenářům tuto zemi přibližuje zajímavým a originálním způsobem.
S paní Hájkovou, neuvěřitelně vitální, činorodou a krásnou ženou, mimo jiné také ředitelkou agentury VIPosobnosti.cz, jsme si v nádherné secesní kavárně Obecního domu popovídali nejenom o indické královské rodině, kastovním systému a maharádžích, kteří tam ovšem překvapivě žijí také dnes.
Paní Hájková. Jak se to přihodí, že vy, původem Indka, jste prožila téměř celý život v Čechách?
Jsem dcerou českých diplomatů, kteří si mě coby několikaměsíční adoptovali v Dillí. Jak k tomu došlo, popisuji právě ve své knize… A život v Čechách? I ten jsem lehce nastínila v prvních kapitolách. Musím říct, že se mně tady žije velmi příjemně, našla jsem si tady svůj svět, kamarády a hlavně krásnou rodinu. Kruh se uzavřel.
Takže, kde se cítíte více doma? Tady anebo v Indii?
Od mojí návštěvy Indie se synem Honzíkem už vím, že doma jsem a budu více tam, i když zatím bydlím v Praze, kde jsem se celý život přizpůsobovala evropským tradicím, mentalitě, přesto jsem své kořeny nikdy nezapřela.
Jistě. Indie je vaše srdeční záležitost a máte s ní hluboké pouto, jak také píšete ve své knize vzpomínek a zároveň cestopisu. Zamilovat si tuto velikou zemi plnou protikladů, například tuhý kastovní systém, o nichž se běžnému Evropanovi ani nezdá, ale není jen tak. Kam se na stránkách této knihy mohou její čtenáři podívat?
Asi je potřeba si ji přečíst celou, v souvislostech. Nepíšu o kastovním systému, ale náhledu do královské rodiny. To jsou dvě odlišné věci.
Pro přiblížení její atmosféry bych s vaším svolením vložil do našeho rozhovoru jeden kratší úryvek z vaší knihy, který by možná mohl čtenáře přesvědčit, aby si ji prolistovali celou.
„Za chvíli ke mně přichází malá holčička, abych jí vyměnila jeden dolar. Tahle směna mi přišla nevhodná, tak jsem jí rupie věnovala. Zaujala mě něčím nepopsatelným. Na památku jsem se s ní vyfotila. Když jsem se podívala na fotografie, zaujalo mě, že jsme byly obě oblečené ve stejných barvách. Něco mě k ní přitáhlo. Neumím to definovat. Každopádně jsem jí věnovala titulní stránku této knihy. Nakonec se s ní s těžkým srdcem a různými vnitřními pocity loučím a odjíždím zpátky do New Delhi.“
První, co mě zaujalo, bylo množství univerzit, které se ve městě i poblíž něj nacházejí. Například Univerzita duševního zdraví. To je něco, co v Česku chybí. Doslova. Poté jsme narazili na Mahárádžovu univerzitu, která ve mně vzbudila zvídavost. Co se v ní asi učí? Kdo ji navštěvuje, kam dál po jejím studiu…?
Cestou jsme potkávali krávy, ale i slony a samozřejmě lidi, kteří do svých skromných příbytků na kolech nebo koních převáželi rozměrný náklad. Samotná cesta pro nás byla adrenalinem, protože tady nejsou dostavěné silnice. Co nás ale překvapilo, že se tu na nich opravdu pracovalo. Když na právě vysypaný horký asfalt najel autobus a další vozy, aby se nemusely kodrcat po výmolech staré silnici, bylo to pro nás opravdu něco nezvyklého. Nikdo to ale neřešil, a tak i tato dlouhá cesta byla klidná.
Kniha vypráví neobyčejný příběh indické dívenky, která se hříčkou osudu dostane do české diplomatické rodiny. Přinesla Alce štěstí, jak se vyrovnala s předsudky lidí, životem na odlišném kontinentu? Do rodné Indie se již jako dospělá po mnoha letech vrací. Jak na ní zapůsobila, jaké dojmy a zážitky si z Indie odváží? V knize zažijete autenticitu dnešní Indie z pohledu nejvyšší kasty. Autorka si uvědomuje, že její dosavadní život v Evropě byl značně ovlivněn indickými kořeny. Vydala agentura VIP osobnosti (obálka s jeho svolením).
Řekl bych, že mnozí Evropané mají o Indii velmi kusé a zjednodušené představy. Fakíři, kobry, Šiva, Ášram. Chaos a přeplněné vlaky. A málem bych zapomněl na onen pověstný posvátný skot, tedy krávy. Buddhovi trvalo mnoho let než došel ke svým Čtyřem vznešeným pravdám. Opravdový jogín dosahuje cíle náročným cvičením. Součástí pestrého hinduistického panteonu je ovšem také bohyně Kálí. Jak vnímáte tu hlubokou, mnohdy velmi těžce srozumitelnou indickou spiritualitu vy?
Rozhodně bych to nenazývala spiritualitou. To je takový „západní“ výraz. Indie je bez ohledu na všechny možné meditující podvodníky doposud mystická a rituální země se skutečnými světci, zatímco Evropa bojující proti všem údajným odborníkům je schopná zlikvidovat i svého vynikajícího mudrce. Za naivní pokládám očekávání Evropanů, kteří bez znalosti védské filozofie doufají, že pouhý výlet do Indie z nich učiní génie osvícené duchem.
Ale i tady je spousta falešných kartářů, kteří si vydělávají na placených linkách přesto, že stále opakují dokola naučené fráze. Pochybuji, že by se mohli neustále „napojovat“ na vesmír a přicházet s opravdovou hloubkou. Sama jsem jich tady poznala víc než dost. Za opravdové hodnoty se neplatí a když, tak podle uvážení toho, kdo si nechá věštit. Tyto znalosti jsou dar, ne byznys. Nedávno mi jedna kartářka řekla, že je jí to jedno, peníze si vydělá jakkoliv.
Během letu do Helsinek a následně do Prahy jsem dopisovala poslední stránky deníku, který jsem si tu poctivě vedla nejen proto, aby mohla vzniknout tato kniha, první a nejsilnější památka na Indii především pro moje děti. Po dlouhém letu přistáváme v Praze. Tady na mě padá prázdnota, absence vyšších myšlenek, cítím stísněné energie. Vše jako by tady bylo utlumeno. Vytratila se radost ze života. Naštěstí setkání s rodinou, kamarády bylo skvělé. Jsou to lidé, kteří se nenechají otrávit vnějšími okolnostmi, i když někdy je to hodně těžké. Jak jsem v New Delhi slíbila, knihu jsem dopsala a Indii opět s Honzíkem a Kubou ráda navštívím.
V minulosti jste velice často spolupracovala s Karlem Gottem. Byli jste celoživotní přátelé. Jak na pana Gotta vzpomínáte?
Jako na člověka, který byl duchovní, vnímavý, řekla bych nadčasový, A to nás propojovalo. Karel dokázal dát pěvecký um, hloubku své duše i „lehký“ žánr do rovnováhy. Například na svých koncertech své publikum kultivoval tím, že do nich vkládal vážná díla, která hrál na piano Rudolf Rokl, a také on sám občas zavítal do světa opery a operety. Například vánoční koledy v jeho podání zněly naprosto výjimečně. Podle mě musel být v minulých životech chrámovým zpěvákem.
Ještě bych rád zmínil vaši agenturu. Jaká je náplň její činnosti?
Produkuji společenské akce, výstavy, věnuji se etiketě… V současné době spolupracuji s jedním z našich nejlepších brusičů, designérů Lukášem Jabůrkem. Nakonec nás propojila také Indie, protože pro Orient je naše sklo, křišťál velmi žádaný artikl.
Na závěr se zeptám. Chystáte se opět do Indie?
Ano, hned jak to bude možné. Ráda bych navštívila předhůří Himalájí, Goa, a samozřejmě naše přátele, indickou princeznu paní Jeet Khemka z Nabhy a jejího manžela. Právě oni nám na konci našeho pobytu řekli, že přátelství je pro ně největší hodnotou. A protože pan Khemka patří k nejvýznamnějším obchodníkům světa, ví, o čem mluví. Myslím, že samotná Indie bude v řádu pár let pro nás velmi atraktivní zemí.
Obávám se, že Indie je tak mystická, zajímavá země, plná energie, něčeho nepopsatelného, že na její poznání by mi nestačil ani jeden celý život.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
