Čím a jak se prezentujeme, aniž bychom to tušili?

Foto: Pixabay
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Přidat na Seznam.cz

Někdy můžeme být lidem nesympatičtí, aniž bychom věděli proč. Věřte, že to vždy nemusí být vaše chyba. Přesto je potřeba dbát na to, abychom druhé zbytečně od sebe neodháněli.

Umět vycházet s lidmi, mít jejich náklonost a sympatie je velké umění. „Jednou z nejdůležitějších vlastností je přirozenost. Vykalkulovaná diplomacie se hned pozná,“ říká poradkyně pro osobní a profesní růst, Alena Hájková. Hrát jakékoliv hry, ze kterých je cítit afekt, stylizace, neupřímnost se tedy nevyplácí. „Chodit včas na schůzky by měla být samozřejmost, tedy pokud se nestalo nic závažného. Když necháváme druhé čekat, v nejistotě, je to především výpověď o nás. Jak si vážíme sebe a času druhých, tak se chováme k sobě. Pokud začneme nepřiměřeně svém osobní zájmy, čas nadřazovat nad druhé, můžeme počítat s tím, že časem zůstaneme sami. Každý z nás má své povinnosti, koníčky, důležité je si umět čas naplánovat, sladit. V případě, že opravdu nemůžeme, anebo ani nechceme, je slušnost se omluvit.

S každým člověkem je zapotřebí jednak jinak. Každý z nás jsme originální osobnost a podle toho je potřeba k ní individuálně přistupovat. Tedy je zapotřebí naladit se empaticky na toho druhého, nechat ho promluvit a s citem se rozhodnout jak a zda vůbec pokračovat dál v rozhovoru,“ vysvětluje Hájková. Důležité je tedy odhadnou lidi předem, což věc zkušeností i odhadu. „Není zapotřebí hned s druhými souhlasit, naopak. Vyjádřením svého názoru dáváme najevo, že jsme také osobnost. Zda to druzí přijmou, to už je na nich. Rozhodně to není naše prohra, proto není potřeba se hádat nebo hned urážet,“ říká poradkyně Alena Hájková a pokračuje: „Lidé, kteří vyzařují silné energie, jsou osobnost, tak často vyvolávají u jedněch respekt a u druhých nenávist. Jsou prostě jinak naladění než my, proto je zbytečné se trápit a brát jejich postoj vůči nám osobně.

Čeho se můžeme vyvarovat tak, abychom sami druhé neodrazovali? „Jakoukoliv informaci, kterou dostaneme nehodnotit podle sebe, ale empaticky pochopit druhého. Nechat druhým jejich názor, velkoryse přehlédnout jejich chyby, také mi můžeme mít různé nedostatky. Vycházet z faktu, že všichni máme své problémy, tedy jejich chování vůči nám nemá s námi většinou nic společného,“ doplňuje osobní a profesní poradkyně.

Zkusme se prezentovat, chovat k lidem tak, jak chceme být vnímaní. Tedy s respektem, úctou k sobě i druhým. Podle toho budou oni také jednat s námi.

Autor: Jan Čížek