Věty, které nechtějí od nás truchlící slyšet

Foto: Alena Šulcová
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Ztráta blízkého člověka je velmi bolestná. V tuto chvíli je obtížné jakkoli pomoci, mluvit, ale i poslouchat slova, která by měla utěšit. Pokud chceme truchlícímu člověku pomoci, měli bychom se některých vět, frází raději vyvarovat.

Každý prožívá žal po svém. Někdo si potřebuje popovídat, jiný chce být raději v ústraní. Každopádně prožíváme velmi negativní emoci, které se zbavujeme jen velmi pomalu. I když si to nechceme připustit, je velmi důležité vědět, cítit, že máme kolem sebe lidi, o které se můžeme i mlčky opřít.

Čtěte také: Upřímná soustrast se nepřeje. Kolik květin přinést a jak správně kondolovat?

„Pokud máme kolem sebe někoho, kdo trpí ztátou blízkého, pak je zapotřebí vycítit, kdy a co je vhodné říci. Rozhodně bychom se měli vyvarovat vět, jako například: ‚To bude časem dobrý.‘ V tuto chvíli je čas relativní a pro troho, kdo prožívá těžké chvíle v nedohlednu. ‚Drž se a dávej na sebe pozor.‘ V těžkých emocích nevíme, čeho se držet a na co si dávat přesně pozor. Asi nejméně citlivá je věta: ‚Stejně to nevrátíš, stalo se a nic už s tím neuděláš.‘ Tento návrat do reality je tvrdý. ‚Vím, co prožíváš‘, je sice věta plná soucitu, ale my to ve skutečnosti nevíme. Každý z nás prožívá jakékoliv emoce jinak a reaguje na ně odlišně,“ říká poradkyně pro osobní rozvoj, Alena Hájková.

Pokud je to v našich silách, možnostech, buďme pro truchlícího nablízku, tak, aby měl pocit, že není na žal sám a může nás kdykoliv oslovit. Pak situace řešme na základě empatie a potřeb.

Autor: Jan Čížek