Psychiatr Cimický: Jak poznáte, že vás trápí deprese?
Autor: MUDr. Jan Cimický exkluzivně pro VIPosobnosti.cz
Redaktorka
Hluboká deprese je známa už od starověku. Tehdy slavný lékař Hippokrates přisuzoval její vznik „černé žluči“, která se koncentruje v mozku. „K propuknutí choroby přispívají výbavné vnější či vnitřní faktory, které nemůžeme opomenout,“ říká v rozhovoru psychiatr Jan Cimický.
Postupně se mění i projevy deprese. Podle statistik je jednou z nejčastějších chorob. Odhaduje se, že až dvacet procent obyvatel zažije alespoň jednou v životě hlubokou depresi. Každoročně onemocní depresí až pět procent obyvatelstva a uvádí se, že ženy k depresi inklinují asi 2x více něž muži.
Učebnice psychiatrie vždy podtrhovaly, že pro depresi je typická triáda: 1. hluboký smutek, 2.útlum myšlení a za 3. útlum motoriky. Mezi další příznaky deprese patří i přetrvávající úzkostná nálada, pocit „prázdnoty“, negativní hodnocení sebe sama. Chmurné hodnocení světa i bezprostředního okolí, pocity beznaděje a pesimismu a sebeobviňování. Patří sem i ztráta prožitku či dokonce smyslu života, ztráta zájmu o dřívější věci, koníčky a záliby, neprožívání radosti, nespavost, předčasné ranní probouzení (kterému říkáme ranní pessima, postižený se budí třeba ve dvě či ve tři hodiny. Už neusne, protože ho pronásledují „černé“ myšlenky). Objevuje se i nadměrná ospalost a únava během dne, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, jindy zase přejídání. Můžeme pocítit celkový pokles energie, vyčerpanost, malátnost, kdy i velice jednoduché aktivity vyžadují nadměrnou námahu a úsilí, nezájem o sexuální život, neschopnost se přinutit i k elementární činnosti. Můžou přicházet i myšlenky na smrt či na sebevraždu, potíže se soustředěním, zapamatováváním a rozpomínáním, problémy s rozhodováním a celá řada tělesných příznaků.
Vedle vnějších vyvolávajících faktorů se objevují u deprese změny v biochemii mozku. Mozek je vysoce dokonalý systém s biliony buněk a každá z nich má své výběžky, které fungují jako styčné body, kudy se posílají a předávají zprávy a informace od dalších nervových buněk. Neurotransmitéry jsou chemické látky, které se vypouštějí z těchto buněčných výběžků a zajišťují, aby přenos z jednoho výběžku buňky na druhý sousedící výběžek jiné buňky byl přesný a obsažný.
Můžeme říci, že jsou to látky, které tak výrazně ovlivňují způsob, jakým cítíme naše nálady. V průběhu času se zjistilo, že některé neurotransmitery hrají zásadní roli u deprese. Jde o serotonin, noradrenalin a dopamin. Depresivní stav je spojen s jejich relativním nedostatkem na nervových zakončeních v mozku. Léky, které nyní užíváme, antidepresiva, dokážou zvýšit postupně jejich dostupnost a pomáhají normalizovat celkovou harmonii a rovnováhu a depresi rozpouštět. V případech, kdy deprese je opravdu hluboká, lze i dnes využít terapii elektrokonvulzívní, elektrošok, který se provádí v celkové narkóze a svalovém uvolnění.
Deprese je onemocnění, které jedince nedegraduje, pouze ho na určitou dobu vyřazuje z běžného života. Depresí, ať již periodickou nebo manio depresivní trpěl třeba „modrý abbé“ Josef Dobrovský, který v depresích ničil své rukopisy a v mánii nutil návštěvy vyskakovat z prvního patra domku na Kampě, kde bydlel. Deprese poznal i J.W Goethe, Edgar Allan Poe, Mark Twain, Tennessee Wiliams, Gustav Mahler, Robert Schuman, z našich osobností třeba Ferenc Futurista, Miloš Kopecký a dokonce, jak mi kdysi přiznal profesor Vondráček, i Vlasta Burián. Je obdivuhodné, jak tito lidé, navzdory svému onemocnění, dokázali plnohodnotně tvořit!
K propuknutí choroby přispívají výbavné vnější či vnitřní faktory, které nemůžeme opomenout. Je dobré si jich včas povšimnout, protože léčba deprese je stejně jako u jiných onemocnění snazší, když se zachytí v iniciálním stádiu. Patří mezi ně působení endokrinních žláz, proto deprese může propuknout v pubertě, v klimakteriu, v laktaci nebo kolem menstruace, vlivem ročních období, kdy maximum depresivních fází je na jaře a na podzim, což souvisí se změnami v registrovaných kvantech světla, vlivem exhausce a stresu, kdy hrozí tělesná nebo psychická vyčerpanost, deprese se objevuje pro prodělaných virózách (chřipka). Deprese provází i některá tělesná onemocnění, třeba při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, cukrovce či zhoršené činnosti štítné žlázy.
Příčinou může být i zhoršená sociální situace, ztráta partnera, změna životní role (přechod ze školy do práce, odchod do důchodu), vlivy emoční, jako vleklé psychické útrapy a strach. Nesmíme zapomenout ani na vlivy z dětství (třeba rozvrat rodiny, protrahovaná krize a rozvod rodičů, případně úmrtí někoho z nich). Stejně tak nedostatečná péče, týrání dítěte nebo paradoxně přílišně rozmazlování. Psychologické faktory mají také důležitou roli: nízké sebevědomí, pesimistický pohled na budoucnost, malá asertivita, aktuální rodinná a pracovní situace, zejména konflikty doma či na pracovišti, někdy i workholismus, tedy nadměrné pracovní tempo. Nedostatek odpočinku vede k vyčerpání energetických zásob a rozvoji deprese. Ten pozorujeme také relativně často při závislosti na drogách, při alkoholismu a při dlouhodobé terapii některými léky, například Prednisonem nebo léčivy, používanými na léčbu vysokého krevního tlaku.
Deprese je stále více frekventovaným onemocněním naší civilizace. Je mu zapotřebí věnovat náležitou pozornost, nebagatelizovat příznaky a při objevení příznaků se svěřit do péče odborníka. Zde může velice pomoci pozorné okolí, které včas na tyto stavy upozorní a pomůže specialistu vyhledat. Nejčastější chybou je snaha nemocnému depresi rozmluvit – je to asi stejné, jako bychom se pokoušeli rozmluvit třeba cukrovku. Bylo by naivní si totiž myslet, že člověk má neomezenou schopnost se zbavit tak složitých a komplikovaných stavů, jako deprese přinášejí. A je zbytečné se dlouhodobě trápit, když jsou dnes k dispozici účinné léky.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
