Redaktorka
Zaměstnavatelé si stěžuji, že mají nedostatek kvalitních lidí. Poptávku po nich si ale sami zničili malými platy a tím pádem nekvalitními zaměstnanci. Svůj podíl na tom mají ale i personalisté. Ne vždy správně vedou pohovory. Pokud při něm neuspějete, nemusí to být jen vaše chyba.
Být profesionálem ve svém oboru neplatí jen pro uchazeče o práci, ale také pro personalisty a majitele firem. Ti často neznají základní pravidla nejen během pracovního pohovoru. Co vše nezvládají a proč někdy nemůžou najít kvalitní zaměstnance? Na inzerát byste měli odpovídat jen tehdy, pokud koresponduje s vaší představou o její náplni, vzděláním, praxí, vaší povahou, časovými možnostmi, místem výkonu práce a samozřejmě platovým ohodnocením. „Lidé často posílají inzeráty na různé profese a zkouší, jestli se trefí. Často nemají potřebnou kvalifikaci ani vzdělání,“ říká Dana Tvrdá z jedné pražské personální agentury. „Nemají ani ponětí o práci, na kterou se hlásí a neumí se dobře ohodnotit,“ dodává.
Na druhou stranu je nutné, aby se uchazeč o práci mohl v nabídce správně orientovat. Proto musí být inzerát, poptávka formulována naprosto přesně. Personalista, majitel či ředitel firmy by měl jasně napsat do inzerátu o jakou pozici se jedná, co je náplní práce, jaké vzdělaní a praxe je zapotřebí, ale také to, co mohou uchazeči o práci od firmy očekávat. Již v písemné komunikaci bychom my měli udělat vše, abychom působili profesionálně, dali jasně najevo kým jsme a jakou práci očekáváme. Pokud reagujeme na inzeráty, pečlivě si přečtěte, co vám budoucí zaměstnavatel nabízí. Inzeráty jsou často špatně formulované, uchazeči o práci to zjistí často až osobně.
V inzerátu, ve kterém firma hledá svého kandidáta by měla být na prvním místě jasně napsaná očekávaná pracovní pozice, místo pracovního výkonu. Dále následují další potřebné informace, tedy, co očekávají od vás a co můžou nabídnout vám. „Našla jsem nabídku, která mě zaujala, protože jsem z oboru“, vysvětluje nám uchazečka Jana o zaměstnání. „V inzerátu stálo, že značková firma na porcelán, skleničky a doplňky hledá do historického centra v Praze prodavačku, na celý i zkrácený úvazek“. Podle slov uchazečky ihned reagovala s dotazem, zda-li je to opravdu práce na zkrácený úvazek. „Bylo to pro mě důležité, protože mám dvě malé děti“. Nakonec se z podrobnějších informací vyklubal obchodní dům Kotva s pracovní dobou od 10.00 do 20.00 hod. „Přesto jsem se tam šla podívat, na místě jsem ale zjistila, že informace v inzerátu byly neúplné a paní, která se mně měla věnovat na mě stejně neměla čas. Práci jsem tedy nevzala“, dodává paní Jana na mateřské dovolené.
I další uchazeč, kterého jsme oslovili byl při pohovoru překvapen. „Teď nemám práci, což jsem v úvodu rozhovoru zmínil. Paní personalistka velké mediální firmy se mě zeptala, z čeho teda teď žiju a platím složenky. Z dotazu jsme byl úplně vedle, pak mi řekla, že je tady jiný problém. zeptal jsem se jí, proč mě tedy oslovila a pozvala. Celý rozhovor na mě působil neprofesionálně“, dodává pan Petr, který práci nakonec také odmítl.
Jeden z největších problémů je ale práce na OSVČ. Zaměstnavatelé tyto lidi nechtějí. „Na Úřadu práce, kde hledali zaměstnance se mě paní během pohovoru zeptala, jestli se dokážu začlenit do kolektivu, když jsem OSVČ a chovat se týmově“, postěžovala si paní Krátká. Nakonec ani ona konkurzem neprošla s odůvodněním, že by to asi bylo pro ni složité naučit se přizpůsobit. Ani Letiště Praha nemá nejprofesionálnější HR. „Hledali obsluhu do VIP salonků“, líčí svůj pohovor paní Petra. „Pozvaly nás všechny do jedné místnosti najednou, kde nám sdělily dámy detaily a pak jednotlivě na pohovor. Hovořili jsme o pracovních podmínkách, ve chvíli, kdy přišla řeč na jiné téma, paní personalistka znejistěla a začala být nepříjemná“, popisuje konkurz uchazečka.
Personalisté jsou jasně naučeni na určité fráze, tabulky a pokud se jim do nich nevejdete, máte smůlu. Většinou jsou to mladí lidé, kteří nemají velké zkušenosti v jednání s lidmi, nepoužívají takt, cit, empatii nebo intuici. A jejich chování je na jejich věk někdy příliš suverénní, znají pouze základní komunikační fráze. Dalším problém je, že personalisté nabírají uchazeče na různé pozice, od technických, přes služby a samotné náplni práce tak nerozumí. Takže se na odbornost , znalosti dané profese vůbec neptají. Pak se rozhovory vedou jen na základě životopisů, ty se přečtou nahlas a nakonec vám sdělí, že se vám ozvou. Neozvou, v Čechách nemají tolik slušnosti, aby vám sdělili výsledek a popřáli vše nejlepší do hledání nové práce a úspěchu v životě. „Toto se mi v Německu nikdy nestalo. I ten nejmenší podnikatel mi zavolal, omluvil se, poděkoval a popřál hodně dalších úspěchů,“ říká Čechoněmec Vít Hálek.
Na českém trhu je podle odborníků v současné době minimální nezaměstnanost, najít ale kvalitní lidi i přes zvyšování platů je podle majitelů firem prý těžké. Svoji nabídkou platů, prostředí si naprosto zničili profesní podmínky, možnost najmout si kvalitní lidi. Největším nešvarem a neúctou téměř všech firem na českém trhu, je to, že vám hned v úvodu buď pošlou automatickou odpověď s informací, že když se do určité doby neozvou, nepotřebují vás. Často vám ani po osobním pohovoru nenapíšu, nezavolají, aby vám sdělili, že o vás nemají zájem a popřáli vám tak hodně štěstí v hledání nové práce.
Potom se nejen personalisté, ale i zaměstnavatelé divý, že se k nim kvalitní lidi nehlásí. Dokud nebudou oni sami vyzařovat pozitivní energii, profesionální přístup, základní pravidla slušného vystupování, budou se dál točit v kole nekvalitních lidí s nízkou efektivitou práce a nedostačujících finančních ohodnocení.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
