Jak zjistíte, že vaše předsevzetí jsou správná?

Co myslíš tím „vážit si sebe“? Jak bys to detailněji popsala?

Uvědomit si hodnotu svého já. Hodně důležitá věc je naučit se říkat „ne“. Potom je hodně důležité beze strachu říkat věci, které říct chceme. Mnoho klientů mi volá a říká mi: „My bychom chtěli, ale…“ Je tam přítomen strach. Což je špatně. Důležité je také zvolit vhodný čas a tón, kterým informace budeme říkat. Další problém je, že spoustu lidí chce něco udělat a odkládá to. Tím, že věc odkládají, si celou situaci ještě zhoršují, protože na to pořád myslí. Další hodnota, která zvyšuje vaše já, je neřešit minulost. Stejně s ní nic neuděláte. Může nám sloužit k tomu, abychom si z ní vzali ponaučení, ale nesmíme se v ní piplat. Tím si jenom ubližujeme. Dále je důležité naučit se radovat z maličkostí. Doporučuji udělat si každý den něčím radost, každý den se na něco těšit. A nejdůležitější věcí je uvědomit si, že největší hodnotu má vždycky naše zdraví. A k němu potřebujeme vnitřní klid. Každý by si měl nalézt cestu, která nás k vnitřnímu klidu přivede. Může to být procházka do přírody, cvičení, meditace…

Ale náš vnitřní klid často rozhodí pomluvy, kritika od blízkého či vzdáleného okolí, na pracovišti… Jak tomu přistupovat?

Je to hodně těžké. Lidé, kteří mi volají, mi často říkají: „Ona o mně řekla to a to, ale ono to tak není…“ a tak dále. Dopracovat se k tomu, abychom tyto situace začali brát s určitým nadhledem, je jedna z nejtěžších věcí. Nějaké doporučení ale mám. Pokud vám někdo cokoliv nepříjemného říká, nebo pokud vás někdo chce dokonce třeba až týrat, položte si otázku, co je to za člověka. Jaké má hodnoty? Kritiku přijměte pouze od člověka, ke kterému byste si šli pro radu. To, že vás někdo kritizuje, pomlouvá nebo hanobí, přece neznamená, že má pravdu. Pravdu musíte vědět jenom vy. Pokud budete řešit druhé, co se stane? Akorát se tím ničíte, ničíte svoje energie, škodíte sobě. A pokud situace trvá dlouhodobě, podepíše se i na vašem fyzickém zdraví. Je samozřejmé, že každý člověk svou pověst u druhých vždy nějakou dobu řeší. Jsme lidé, nejsme géniové. Ale je potřeba co nejdříve si vše uvědomit, useknout a jít dál, neřešit to.

Na druhou stranu i pochvalu by měl člověk přijmout pouze od člověka, kterému věří a o kterém ví, že to s ním myslí dobře. Falešná pochvala může být také zavádějící, ne?

Ano, to je velmi zajímavé téma. Ono je totiž umění naučit se komunikovat v klidu. A to zejména s lidmi, na kterých nám záleží. Ale samozřejmě nejen s nimi. Měli bychom jim dovolit říct nám i to, co nevidíme a co neradi chceme slyšet. Je to něco, co nás může někam posunout. Ve většině případů na sobě své vady nevidíme. Uvedu příklad. Když jsem si před 33 lety vdávala, manžel měl neuvěřitelně oblíbenou polévku kulajdu. Já ji měla naučenou od maminky. Když jsem mu ji poprvé asi půl roku po svatbě uvařila, on mi řekl: „To není ono. Ta polévka není taková, nedá se jíst.“ Můžu ti říct, že z toho byla týden tichá domácnost. (smích) Vzala jsem si to osobně, dotklo se mě to. Ale nakonec mě tato jeho kritika vedla k tomu, že jsem si vyhledala ty nejlepší recepty na kulajdu a začala vařit podle nich. A dnes už manžel říká: „Tu kulajdu nikdo jiný tak dobře neumí.“ To je takový malý příklad, jak nás může kritika posunout a obohatit nás, pokud si ji nebudeme brát osobně. Ale pokud se nafoukneme, vznikne z toho začarovaný kruh. A v něm spolu lidé komunikovat nemohou. I proto je důležitý ten okamžik a tón hlasu, o kterých jsem tu před chvílí mluvila.

Zmínila jsi několikrát, že ti klienti telefonují i chodí osobně. Potřebují radu, nebo se potřebují jenom vypovídat?

Obojí. U těch starších se setkávám spíše s tím, že jim jde o tu komunikaci, potřebují se někomu svěřit. Ale ve většině případů chtějí vědět budoucnost či radu. Největší problém je zmíněné ego. Volá mi pravidelně jedna paní, která pořád dokola dělá jednu chybu. Například mi říkala, jak se domluvila s manželem, že spolu půjdou do divadla, ale on najednou z ničeho nic odešel. Na poslední chvíli se vrátil, ukázal se mezi dveřmi a paní na něj hned spustila, nenechala ho ani promluvit. Ale on chudák zpoza zad vyndal květinu, začal plakat a řekl, že chtěl ten večer zpříjemnit. Takže nedělejme si domněnky a rychlé závěry. Spolu s egem jsou to věci, které ničí vztahy.

Jak jsem říkala, náš rozhovor vychází pravidelně jednou měsíčně. 22. února 2022 ve 22 hodin je dobrý čas pro rituály. Sejdeme se ještě v únoru, kde bys nám mohla podrobně prozradit, jakým způsobem rituál provádět tak, aby byl co nejúčinnější.

Ano, ráda prozradím. Rituály se opravdu plní obzvlášť v letošním roce. Je to magický rok. Kdybyste chtěli už teď vědět víc, najděte si mě na facebooku, pořádám tam živá vysílání. Budu velmi ráda, když se ke mně přidáte.