Atmosféra na pracovišti je velmi důležitá. Jak si ji zbytečně nekazit?

Autor: Jana Černá

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Dennodenní docházení do zaměstnání je pro mnohé úmorné a nekomfortní. Přesto, že v mnoha firmách jsou nabízené různé benefity, zaměstnanci dávají přednost příjemnému prostředí na pracovišti. Jak je možné ji zajistit?

Brzké vstávání, vypravení dětí do školek, škol, čekání na MHD, nebo naopak v koloně aut je po ránu náročné a únavné. Ranní káva, pozdravení se s kolegy, prohození pár vět. To je začátek pracovního dne, ve kterém na nás čeká spousta úkolů, které musíme v daný čas zvládnout. Pro ty, kterým timemanagement není úplně blízký, to je nekonečný boj se sebou i časem. Stojí hodně času i energie. „Umět si rozpracovat den tak, abychom v něm zvládli všechny potřebné úkoly, přitom nebyli unavení je velmi důležité. Pokud to nedokážou sami zaměstnanci, měl by jim být nápomocen jejich šéf, který by toto měl dobře znát,“ říká odborník na osobní a profesní růst, Petr Hruška.

Možná, že daleko více, než organizace času nás v zaměstnání vyčerpávají vztahy. „V práci mám kolegyni, která nezavře pusu, neustále se mi naklání přes stůl, a to i ve chvílích kdy se potřebuji na práci soustředit. Má celý den potřebu mi vyprávět, co zažilai o svých pocitech. Nerespektuje, že mě to nezajímá. Bohužel jsme se pak neovládla a došlo ke konfliktu,,“ popisuje pracovní vztahy v kanceláři paní Jana. „Tahle práce, ani prostředí se mi nelíbí, nebaví mě. Byla jsme zvyklá na úplně jiný druh. Mohla jsme během dne jít na poštu, zajít za účetní, ale protože jsem byla z klutury, kde jsem pracovala kvůli covidu propuštěna, vzala jsem práci v účetní firmě. Tady se musím soustředit, abych nedělala chyby,“ dodává bezdětná vdova Jana, která vstává ráno kolem půl šesté, a vrací se z ní pozdě večer.

V kolektivu se setkává mnoho lidí s různými charakterovými rysy a životy. Společně musí trávit téměř celý den. „Vztahy na pracovišti jsou tak o velké toleranci, ale i vysvětlení druhým, co nám vadí. Vyříkat si problém, vysvětlit, jak bychom si pracovní čas měli vzájemně zpříjemnit je otázkou dialogu. Nejhorší je dusit své pocity a v ten nejnevhodnější čas je pak už v emocích a konfliktu řešit. Pokud se mezi sebou zaměstnanci nedohodnou je zapotřebí, aby ji řešil nadřízený,“ dodává Petr Hruška. Pro většinu lidí je tedy v práci důležitá nejen určitá ohleduplnost, ale i atmosféra, kterou někdy nenahradí ani různé benefity.

2