Redaktorka
Praha jako architektonická perla proslula ve světě řadou významných a na svou dobu unikátních staveb. Co jí ovšem činí pro architekty magickou, je nevídané propojení a prolínání nejrůznějších stavebních slohů a uměleckých směrů v míře tak hojné, že oko odborníkovo často zůstává stát v němém úžasu. Jedním z takových pozoruhodných míst je bezpochyby prostor mezi dnešním Náměstím Republiky a ulicí Na Příkopech.
Na několika stovkách metrů čtverečních najdete od gotiky přes secesi, neoklasicismus, funkcionalismus až po neorenesanci snad každý sloh, na který si vzpomenete. Toto omračující spojení je svědectvím prolínajících se historických epoch, jejich imaginárního propojování, které dokládá mistrovství generací využívajících díla předků, aby neustále obohacovaly magii zlatého města ve středu Evropy. Jedno z takových fascinujících spojení nabízí gotická Prašná brána a secesní Obecní dům. Jako staří přátele držící se kolem ramen obloukem, který překlenuje nejen Celetnou ulici, ale i staletí, která dělí jejich vznik. Jako by toto magické místo bylo předurčeno stát se křižovatkou českých dějin.
Králův dvůr
Projděme Prašnou bránou zpět do 14 století. Píše se rok 1380 a panovník Václav IV., dědic odkazu největšího českého a jednoho z nejvýznamnějších evropských panovníků Karla IV, nechává zbudovat na místě dnešního Obecního domu novou rezidenci českých králů – Králův dvůr. Tento areál sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zde najdeme i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. se zde usazuje jeho bratr Zikmund Lucemburský. Následují ho pak ještě jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský. Ten se ovšem rozhodne umístit sídlo králů zpět na Pražský hrad.
Vracíme se zpět Na Příkopy do našich časů. Ze středověku za sebou vidíme už jen torzo přepychu Králova dvora. Zůstala majestátní Prašná brána, ulice Královodvorská a Celetná. Právě odtud vycházely korunovační průvody českých králů po tzv. Královské cestě na Pražský hrad do Chrámu Sv. Víta, aby zde panovník mohl v modlitbách žádat přízeň nebes pro sebe a české království.
Prašná brána, jedinečný pozůstatek gotického obranného systému Starého Města, dodnes připomíná, že tudy vedla významná obchodní cesta z Prahy do stříbrem oplývající Kutné Hory. Král Vladislav II. Jagellonský osobně položil základní kámen gotického klenotu, který můžeme dodnes obdivovat. Nejspíš už nechtěl slýchat posměšky na původní již značně poškozenou bránu, které se tehdy neřeklo jinak, než „Odraná“.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.