Redaktorka
Proč máme dražší elektřinu, co zapříčinilo vlnu bankrotů, jaká cesta vede k podpoře sociálně slabších: Nejen o těchto tématech v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz s Karlem Havlíčkem.
Bývalý premiér Andrej Babiš dlouhodobě kritizuje přístup nové vlády k emisním povolenkám, stejně jako vy. V čem je podle vás problém?
Emisní povolenky byly už v době předválečné jedním ze základních faktorů, proč máme dražší elektřinu. Nebyly to jen ony, ale na celkové ceně se podílely zhruba z 25 procent. Úplně se utrhly ze řetězu. Je to brutální zelený nástroj, který nutí k investici do zelených zdrojů, což bych částečně pochopil za předpokladu, že by byl alespoň částečně predikovatelný vývoj jejich ceny. Jenže zatímco Evropská komise tvrdila, že ceny emisních povolenek porostou tak, že se na hranici 90 či 100 eur dostanou v roce 2040 až 2050, ve skutečnosti jsme se na tu hranici dostali v roce 2022. Trojnásobně se zvedly během jednoho roku, což postupně likviduje průmysl a energetiku. Energetická krize byla způsobena částečně covidem a rozhozenou nabídkou a poptávkou, částečně počasím, méně foukalo větru a sázelo se příliš na zelené zdroje, dále příliš zbrklým odstavováním tradičních zdrojů, zejména uhlí, v Německu dokonce i jádra, a bylo to i cenou emisních povolenek. Čili to se všechno setkalo a dneska se ještě prohloubilo krizí ukrajinskou, protože je nejistota, jestli vůbec ještě na trzích bude plyn.
Více zde:Andrej Babiš: Tohle jsem ještě nikomu neřekl
Situace ale dává možnost vydělat spekulantům s emisními povolenkami.
Na každé krizi a na všech cenových výkyvech někdo prodělá a někdo vydělá. O tom není nejmenších pochyb. Spekulanti vyhnali cenu nahoru. A i to bylo jedním z důvodů naší kritiky. Protože pakliže se má jednat o nástroj, který je predikovatelný, pak se z toho nesmí stát nástroj, který umožní spekulantům zbohatnout na úkor likvidace průmyslu. Tady se jednoznačně Evropa střílí do nohy.
Myslíte, že se problém týká celé Evropy, nebo jen Česka? Proč zisky z emisních povolenek stát neinvestuje do podpory energetického trhu?
Částečně investuje. Ale je v tom neaktivní. My jako předchozí vláda jsme navrhovali změnu zákona, která by umožňovala, aby výnosy z emisních povolenek, které budou v řádu stovek miliard korun, tedy víc než se předpokládalo, neskončily všechny jenom v modernizačním fondu. Ten umožňuje investovat do obnovitelných zdrojů, do zateplování, teplárenství a tak dále, ale všechno na bázi čistých zdrojů, což chápeme. Chápeme také, že většina zdrojů je takto alokována, protože je to podmínka Evropské unie. Ale stát si může dovolit využít je na podporu firem nebo domácností, ještě než se použijí v modernizačním fondu. Kdybychom tohle udělali, tak už dnes máme zdroje, abychom mohli podpořit domácnosti a firmy. Byla by k tomu ale potřeba změna zákona. Ten jsme připravili a nová vláda ho shodila ze stolu.
Proč se vám tento zákon nepodařilo prosadit?
Důvodů je víc. Zaprvé „zelená mantra“ zejména Pirátů a STAN, kteří vnímají energii založenou zejména na zelených zdrojích. Když přišel ministr Síkela do své pozice, jako jednu z prvních věcí řekl, že Green Deal je obrovská výzva, a všechno tomu podřídil. Druhá věc je, že jsou zlobbovaní, zejména solárními investory. O tom není nejmenších pochyb. Stačí se podívat, jak hlasovala tato pětikoalice v září roku 2021, když jsme potřebovali snížit výnosy solárních investorů. Tato vláda současná (tehdejší opozice) hlasovala pro zvýšení marží pro solární investory. Čili navázala na tunel 600 miliard korun, který tady vláda způsobila v roce 2009 a 2010. A třetí věc je, že si vláda nechce peníze z modernizačního fondu nechávat na tyto účely, ale chce je využít pro krytí rozpočtu.
Selhal Energetický regulační úřad v tom, že nerozpoznal nebezpečí na trhu s energiemi?
Ne, to bychom museli říct, že selhala celá Evropa. Ceny šly tak prudce nahoru, že na situaci Energetický regulační úřad nemůže reagovat. Ten musí vycházet z toho, že je zde jednotný energetický evropský trh, a musí v tomto respektovat pravidla, která dává Evropská komise. Energetický regulační úřad neměl k řešení žádné zákonné možnosti. To, že v době krize krachují firmy, není jenom v České republice, ale je to dáno absolutně tržním prostředím, které se tady vytvořilo a jeho cílem bylo snižovat cenu energií. A buďme objektivní. To se dařilo. Čili Evropa vlastně nastavila systém, který díky obrovskému množství konkurentů, které postupně pustila na trh, snižovala ceny, ale na druhou stranu v době velké krize měl tento systém negativní dopad, že slabší firmy rychle z trhu odcházely. Vlna bankrotů alternativních dodavatelů proletěla celou Evropou. Třeba v Británii skončilo skoro 50 procent dodavatelů.
Kdo má moc nad možnostmi zastropování nebo ochranou cen?
Pokud chceme ceny zastropovat, musíme to udělat na evropské úrovni, což je určitý problém, protože tím se z toho stává nedovolená konkurence a nedovolená podpora. Pokud firmy komodity kupují dráž, logicky jim musí stát rozdíl doplatit. Žádná obchodní firma vám nebude fungovat na takové bázi, že když jí zastropujete cenu a ona na tom bude prodělávat, bude dál fungovat. To znamená, že by jim stát musel doplácet. A pak je to vlastně nedovolená podpora firem, a na to je Evropská komise velmi háklivá. Ona to umožňuje zastropovat zejména u sociálně slabších, ale ty je jednodušší podpořit přímo. V každém případě částečně se zastropování domluvit dá, ale stát musí doplatit těm, kteří na tom prodělávají. Tam jiná cesta není.
Proč se vám tento zákon nepodařilo prosadit?
Důvodů je víc. Zaprvé „zelená mantra“ zejména Pirátů a STAN, kteří vnímají energii založenou zejména na zelených zdrojích. Když přišel ministr Síkela do své pozice, jako jednu z prvních věcí řekl, že Green Deal je obrovská výzva, a všechno tomu podřídil. Druhá věc je, že jsou zlobbovaní, zejména solárními investory. O tom není nejmenších pochyb. Stačí se podívat, jak hlasovala tato pětikoalice v září roku 2021, když jsme potřebovali snížit výnosy solárních investorů. Tato vláda současná (tehdejší opozice) hlasovala pro zvýšení marží pro solární investory. Čili navázala na tunel 600 miliard korun, který tady vláda způsobila v roce 2009 a 2010. A třetí věc je, že si vláda nechce peníze z modernizačního fondu nechávat na tyto účely, ale chce je využít pro krytí rozpočtu.
Selhal Energetický regulační úřad v tom, že nerozpoznal nebezpečí na trhu s energiemi?
Ne, to bychom museli říct, že selhala celá Evropa. Ceny šly tak prudce nahoru, že na situaci Energetický regulační úřad nemůže reagovat. Ten musí vycházet z toho, že je zde jednotný energetický evropský trh, a musí v tomto respektovat pravidla, která dává Evropská komise. Energetický regulační úřad neměl k řešení žádné zákonné možnosti. To, že v době krize krachují firmy, není jenom v České republice, ale je to dáno absolutně tržním prostředím, které se tady vytvořilo a jeho cílem bylo snižovat cenu energií. A buďme objektivní. To se dařilo. Čili Evropa vlastně nastavila systém, který díky obrovskému množství konkurentů, které postupně pustila na trh, snižovala ceny, ale na druhou stranu v době velké krize měl tento systém negativní dopad, že slabší firmy rychle z trhu odcházely. Vlna bankrotů alternativních dodavatelů proletěla celou Evropou. Třeba v Británii skončilo skoro 50 procent dodavatelů.
Kdo má moc nad možnostmi zastropování nebo ochranou cen?
Pokud chceme ceny zastropovat, musíme to udělat na evropské úrovni, což je určitý problém, protože tím se z toho stává nedovolená konkurence a nedovolená podpora. Pokud firmy komodity kupují dráž, logicky jim musí stát rozdíl doplatit. Žádná obchodní firma vám nebude fungovat na takové bázi, že když jí zastropujete cenu a ona na tom bude prodělávat, bude dál fungovat. To znamená, že by jim stát musel doplácet. A pak je to vlastně nedovolená podpora firem, a na to je Evropská komise velmi háklivá. Ona to umožňuje zastropovat zejména u sociálně slabších, ale ty je jednodušší podpořit přímo. V každém případě částečně se zastropování domluvit dá, ale stát musí doplatit těm, kteří na tom prodělávají. Tam jiná cesta není.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
