Nechat se představit třetí osobou vám dodá na větším významu. Co vás udělá více zapamatovatelnými?
Autor: Alena Hájková
Redaktorka
Představení sebe i druhých se má, stejně jako oslovení svá pravidla, která jsou jednoduchá a lehce zapamatovatelná. Při oslovování nezapomeňte, že každý nejraději slyší své vlastní jméno. S tykáním buďte opatrní.
Představování
V případě informativního rozhovoru (dotaz na cestu, je-li v restauraci volné místo…), se nepředstavujeme. Je na našem rozhodnutí, jestli zůstaneme v anonymitě nebo ne. Při delším rozhovoru je slušnost představit se. Při náhodném setkání se známým není třeba další osoby vzájemně představovat. Představovat se můžeme také sami. Nechat se představit třetí osobou vám dodá na větším významu. Ne vždy se hodí představit se sám. Pokud přidáte milý úsměv, budete působit nejen příjemněji, ale také si vás lépe zapamatují. V tomto případě se představuje mladší staršímu, podřízeného nadřízenému, méně významná osoba osobě významnější. Muž se ženě představuje jako první, ruku podává první žena.
Při společenské či pracovní příležitosti, kde je více osob, nejprve představíme navzájem ostatní a nakonec sebe. Tato setkání by měl o doprovázet nejen milý úsměv, ale i pár zdvořilostních slov. :„Těší mě nebo rád Vás poznávám, že se setkáváme. Hodně jsem o Vás slyšel, atd. Představujeme se celým jménem a pokud možno ve stoje. Sedět může pouze starší dáme nebo velmi významná osobnost. Někteří lidé ke svému jménu přidávají i titul. Naprostou samozřejmostí je, že se dotyčnému díváme do očí.
Oslovování
Oslovením vyjadřujeme náš vztah k osobě, se kterou právě hovoříme. neformální kontakt. Pamatujme, že každý rád slyší své jméno. Ve veřejných službách se používají tzv. visačky, na kterých si můžeme přečíst jméno osoby. Rozhodně nezačínáme větu: „ Haló“, “Hele, Vy tam“ nebo „Poslyšte“. Oslovujeme zásadně: „ Pane, paní, slečno“. Také nezapomínáme na správné skloňování jména. U nás je zvykem většinou lidi, které neznáme a kterým vykáme oslovovat titulem, a to tím nejvyšším. Tedy pane docente, pane velvyslanče, Jeho výsosti, atd. Právníka – JUDr. a lékaře – MUDr. oslovujeme stejně: pane doktore a to v případě, že nemají vyšší titul. Představování, pozdrav nebo oslovování bývá často závislé na tom, jestli s dotyčným tykáme nebo vykáme. Někdy přemýšlíme nad tím, kdy si začít se svými známými, kolegy tykat. Najít nejvhodnější čas a způsob, jakým tykání nabídnout je nejen otázkou taktu, empatie, ale i zvážení, jestli je náš krok správný. I letitý známí si mohou stále vykat, což může být projev určité úcty k druhé osobě. V mnoha zemích se považuje tykání za důvěrnější formu komunikace. Stejně tak je tomu v Česku. Proto není dobré začínat s tykáním ihned.
Tykání a vykání
Všeobecně platí, že tykání nabízí vždy osoba starší, nadřízený podřízenému, významnější méně významnému nebo žena muži. Pokud je nám tykání nabídnuto, neměli bychom ho odmítnout. V případě, že si ale nejsme jisti, jestli nastal ten správný čas pro tykání, je možné diplomatickou větou: “ Děkuji, ale zatím bych rád-a zůstal u vykání“, tuto nabídku oddálit. Často se také lidé vzájemně oslovují křestními jmény a přitom si vykají. K tomuto způsobu oslovování nepotřebujeme souhlas druhé osoby. To, že si s někým tykáme ještě neznamená, že s ním budeme hovořit žoviálně, vulgárně nebo budeme dotyčnému nadávat. Berme tykání jako projev důvěry, přátelství, toho, že si nás druzí váží.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
