Jak se máte? Odpověď vás může otrávit

Foto | Pixabay
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Přidat na Seznam.cz

Dotaz, který bereme jako běžnou frázi kdykoliv se s někým potkáme. Proto většinou ani nepřemýšlíme nad odpovědí přesto, že někdy není úplně lehká. Dá se na tuto otázku jednoduše odpovědět a neotrávit?

Stejně jako podání ruky je znamením smíru, také dotaz ‚Jak se máte‘, může znamenat jen formálně slušný začátek konverzace. Aniž bychom chtěli, někdy nás nutí tento dotaz k zamyšlení, jak se opravdu máme a chceme odpovědět obšírněji. Ne vždy se to ale hodí. Chcete-li naopak vzbudit zájem o svoji osobu, odpovězte tak, aby se dotyčný měl potřebu zajímat sám, aniž byste mu své pocity a problémy museli sami podsouvat.

„Je také vhodné kontrolovat nejen jak se ptáme a odpovídáme, ale také jakým tónem, to řekneme. Hodně o nás prozradí slov také řeč těla, ze které pozorný člověk odvodí vaše pocity, aniž byste promluvili. Snažte se při prvním kontaktu usmát, působit zdvořile i laskavě. Tento postoj vám otevře dveře víc, než byste mnohdy čekali,“ vysvětluje Alena Hájková, lektorka společenského vystupování.

Jak tedy reagovat, abychom nepřehltili druhé informace nebo neunavili dlouhým vyprávěním o něčem, co nikoho nezajímá?

Záleží na tom, kdy a kdo vám dotaz položí

Při běžném setkání pracovním, v obchodě či na ulici bychom měli reagovat slovy: Děkuji, dobře. A vy? Odpověď by měla být stejná. Neočekává se od vás vyprávění o tom, co a jak s kým prožíváte. Bylo by to považováno za krajně nevhodné a netaktní.

Při přátelském setkání, kdy se obě strany dobře znají můžeme na dotaz reagovat více slovy. Tady je ale zapotřebí vycítit, zda se hodí rozpovídat o našem stavu, jak se vlastně máme a empaticky odhadnout, zda se rozpovídat do detailů či jen shrnout to podstatné.

Při důvěrném setkání, kdy jsou obě strany naladěné na povídání si můžeme dovolit intimnější zpověď, a to v případě, že od svého protějšku očekáváme pomoc s vyřešením naší situace, nebo problému.

V telefonu, pokud si nepovídáte důvěrně se svými kamarády tuto odpověď také zkraťte na minimum.

V písemném projevu je vhodnější odpovědět frází. Nikdy nevíte, kdo si vaše možné stesky může přečíst.

Opravdu chcete odkrývat karty?

Všichni si potřebujeme popovídat, postěžovat si. Zavalit ale druhé svými problémy, zlobivými dětmi či protivným manželem nebo praštěnou kamarádkou není dobré především pro nás. Je to naše soukromá záležitost, do které nikomu nic není a na druhou stranu o nás mnohé vypovídá. Ani drbny, lačné po jakékoliv nové informaci náš problém nevyřeší. Naopak roznesou naše trápení dál a my si před dalšími lidmi můžeme připadat později jak nazí v trní. Nikdy nevíme, kdo si kde o nás povídá a většinou se nám v kruhu námi vypuštěné informace ve značně odlišné verzi k nám opět vrátí.

Jak správně reagovat na dotaz: ‚Jak se máte‘?

Angličané na dotaz „How are you“ odpovídají stejně. Poděkujme tedy za zájem o naši osobu a odpovězme: Děkuji dobře. A vy?. To je od vás milé, díky za zájem. A vy? Není to špatné, díky. A vy?
Samozřejmě se nám může stát, že jsme opravdu ve špatné životní situaci, pak můžeme odpovědět slovy: Děkuji, není to dobré, ale víc bychom se již rozpovídat neměli. Pokud ano, tak jen s důvěrně známými lidmi.

Samozřejmě, že jiný kraj jiný mrav. V čase, kdy se pracovně i soukromě cestujeme, setkáváme s mnoha národnostními kulturami dbejte na to, jaká je místní mentalita, jaká zde platí pravidla. Náprava naše paux-pas nemusí být jednoduchá.

Autor: Jan Čížek