Čtyři dohody. Talent na život je umění

Foto: Pixabay
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Stará toltécká moudrost vypráví o tom, jak změnit svůj vnitřní život, špatné návyky i jak najít svobodu. Autor Čtyř dohod, Don Miguel Ruiz ve své knize popisuje nejen to, co s námi udělají špatné návyky, zbytečné předsudky, ale také síla slova.

Zvládnout emoce vlastní i druhých je velmi náročné. Stejně tak dodržet slovo, které jsme dali. Pro vztahy je komunikace základ. Mluvit a jednat bychom měli tak, aby si druzí nebo my nemuseli tvořit domněnky a dál stavět na špatných základech. Právě Čtyři dohody nám pomůžou v základní orientaci, jak si nekazit radost, nebrat druhé ani sebe příliš vážně, žít vlastní život.

První dohoda: Nehřeš slovem

Říci, co si opravdu myslíme, je umění. Podat slova s citem tak, abychom neurazili a přitom dosáhli svého je těžké. Proto je potřeba najít vhodný čas i slova. Ne nadarmo se říká, že je důležité jak co říkáme, tedy tón našeho hlasu. Slib, úmluva, kterou dáme je zapotřebí dodržet. Silná osobnost nemá zapotřebí „ohýbat slova“, manipulovat a vymýšlet si. Velmi dobře si je vědoma své ceny, která je založena na tom, že ví co říká, proč to říká a jak to říká. Vyhněte se slibotechnám. Pokud nemůžeme dodržet slovo, je zapotřebí se omluvit. Lidé někdy považují omluvu za slabost. Opak je pravdou.

Druhá dohoda: Neberte si nic osobně

Není těžké nás zasáhnout na citlivém místě. Ublížit. A to v případě, že to připustíme. Tady jsme prohráli sami nad sebou a protivníka pustili do svého nitra. Většinou to, co nám lidé říkají, jak se k nám chovají nemá s námi nic společného. Je to výpověď o stavu jejich duše, vztahu k sobě samému. Pokud budeme vůči jejich projevům imunní, nemůžeme se stát obětí jejich utrpení. A právě toto vyžaduje nadhled, velkorysost a sebejistotu. Potřeba osobní důležitosti svědčí o nevyzrálosti druhých, ne vaší.

Třetí dohoda: Nevytvářejte si žádné domněnky

I tady nám pomůže jasná a přímá komunikace. Pokud nás něco trápí, je zapotřebí se zeptat a problém vyřešit. Mnoho lidí se bojí klást otázky, protože mají strach, že se dozví něco, co nechtějí slyšet, nebo si pak neví s informací dál rady. Vyzrálá osobnost unese kritiku, má sebereflexi a dokáže rozlišit, co pravda je a není. Pokud se odpovědi nedopátráme, je lepší dotyčného opustit, než žít ve falešných představách a domněnkách.

Čtvrtá dohoda: Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete

Vaše skutky musí být v souladu s vašim já. Ne těch druhých. Vše dělejte tak, abyste byli sami se sebou spokojeni, vědomi si toho, že jste nikomu neublížili, nic nepokazili. Všichni děláme chyby. Ty ale můžeme napravit, průběžně na sobě pracovat, zdokonalovat se. Neberte své nedostatky jako prohru, ale jako vývoj. Mějte rádi sebe, svůj život. Každý z nás je na jiném stupni vývoje a proto je potřeba se vzájemně doplňovat. Soutěživost i nás samotných je otázkou ega, které může být dobrým pomocníkem, ale špatným pánem.

Závěr

Náš život je takový, jaký si ho sami utvoříme. Vypovídá o naší vnitřní síle, stavu mysli i hodnotách, kterými žijeme. Vše je otázkou úhlu pohledu. Důvěřujme především tomu našemu, naší intuici. Jen mi sami víme, co je našim cílem, naší cestou. Žít život druhých je ztráta času, energie a nikdo nám za to stejně nikdy nepoděkuje. Sami tím dáváme najevo naši prázdnotu, kterou můžeme kdykoliv smysluplně postupně naplňovat. Mít talent na život je umění.

Autor: Alena Hájková