Vysoká cena elektřiny nás nutí přejít na jiné zdroje, říká Karel Havlíček

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Kam se obrátit, když si lidé nemůžou dovolit vysoké splátky za elektřinu, která je vysoká přesto, že ji Česko má dostatek a vyváží ji? Co ovlivňuje její cenu, jaké to má pro lidi a firmy následky, proč všechny zelené ideologie vezmou za své, vysvětluje pro VIPosobnosti.cz v rozhovoru Karel Havlíček.

ing. Karel havlíček | Foto: MPO

Pane Havlíčku, menší energetické společnosti zkrachovaly a převzali je velcí hráči na trhu. Tím se omezila konkurence a ony nemusí o zákazníka již tolik usilovat. Není tento trend pro zákazníka nebezpečný?

Platí, že čím nižší konkurence, tím vyšší ceny. Na druhou stranu je to větší pojistka pro zákazníky, protože ty menší společnosti byly velmi často finančně nestabilní. Každá z těch variant má tedy plusy i minusy. Posledních patnáct dvacet let se sázelo na model velké konkurence, hodně malých firem a tlačení ceny dolů, ale ukázalo se, že sice je to model, který skutečně ty ceny dokázal natlačit dolů, ale současně se v době totální energetické krize ukazuje nevýhoda, že finančně nestabilní firmy mohou rychle skončit, což nastalo třeba u Bohemia Energy a stovek a stovek dalších firem v celé Evropě. Zákazníci budou teď opatrnější a budou se pravděpodobně více vázat na silnější společnosti a od menších budou odcházet. A pak to bude mít vliv na cenu.

A to je správně, nebo špatně?

Je to silně diskutabilní. Myslím, že by se trh takto úplně čistit neměl, protože to znamená již zmiňovaný nárůst cen energií. Ale na druhou stranu se musí nastavit nějaká pravidla, aby se eliminovaly nespolehlivé firmy. V minulosti Evropa nechávala obchodovat de facto každého, kdo chtěl, a národní regulátoři do toho nesměli zasahovat.

 

Když v současné době zavolám na infolinky velkých distributorů energií, z automatu se ozve, že aktuálně nemůžou zajistit fixaci ceny.

Neplatí to tak úplně, oni něco fixují, ale je to pochopitelně za vyšší ceny. To je dáno nestabilitou cen na energetických trzích, tím pádem se logicky nikdo nechce dostat do situace, že by neměl na to plnění. Čili chápu, že jsou opatrní.

V tuto chvíli stojí na burze jedna megawatthodina  360 eur…

Mění se to průběžně. U elektřiny byla před rokem cena na úrovni 44 eur. V době těsně před válkou se pohybovala někde okolo 120 či 130 eur, ale po prvních 14 dnech války vystoupala až ke 400 eurům. Dokonce v určitých hodinách se pohybovala až někde na úrovni kolem 600 eur za MWh. Pak to trošku kleslo, teď se pohybuje mezi 100 až 180 eury.

Ceny elektřiny se dostaly do závratných výšin, což je pro některé firmy i domácnosti likvidační. Poradil byste, jak ušetřit?

Pokud nepomůže stát, pak pomůže jedině přestrukturování nákladů a výdajů každého z nás. Domácnosti musí počítat se zvýšenými výdaji, což povede k zadlužení řady z nich. Tady stát přenáší dluh státu na konkrétní obyvatele, domácnosti, případně firmy. Vznikne tlak na úsporná opatření a domácnosti budou daleko více šetřit s elektřinou a s vytápěním. Možná budou investovat do zateplování, pokud jim na to zbydou peníze. Celá řada domácností přejde na nové zdroje, některé se zřejmě vrátí i ke zdrojům fosilním. Už dnes řada domácností opět začala používat vytápění dřevem nebo uhlím, pokud dosud má na tato paliva kotel.

To se smí?

Když vám nic jiného nezbývá a jste v situaci, že potřebujete přežít, pak všechny zelené ideologie vezmou za své. Pokud stát hodí domácnosti přes palubu, je logické, že si poradí po svém. Jestli to někdo dělá „samizdatově“, to je věc druhá, ale stát tlačí domácnosti do nestandardních opatření a nestandardních řešení.

Proč jsou ceny tak vysoké, když Česko má elektřiny dostatek, a dokonce ji vyváží?

Ceny neurčuje stát, to je otázka konkrétních společností. Stát tady nevlastní žádnou společnost. To, že má majoritní podíl v ČEZu, neznamená, že si může dělat, co chce. ČEZ tam má minoritní vlastníky, a pokud vyrobí nějakou elektřinu, umístí ji na trh za nejlepších možných podmínek. Kdyby ji prodával levněji, budou se všichni nejenom bouřit, ale budou se i soudit, a ČEZ se nebude chovat jako řádný hospodář. To by musel stát vykoupit podíly v ČEZu a potom by teoreticky mohl dodávat elektřinu levněji, ale jen za předpokladu, že by mu to schválila Evropská komise. A ta by mu to neschválila s ohledem na nedovolenou podporu, protože by tím pádem ohrožoval ostatní společnosti. Protože jsme součástí Evropské unie, jsme součástí i jednotného unijního trhu. Vystoupit z něj by znamenalo vystoupit z Evropské unie.

Kam se mají obrátit ti, kteří si nemohou dovolit tak velké splátky? Co můžou dělat lidé s měsíčním platem 25 nebo 30 tisíc měsíčně a živí celou rodinu?

Pokud jim nepomůže stát, budou muset ušetřit na něčem jiném. A stát jim nepomáhá, na rozdíl třeba od Francie a 24 dalších evropských zemí.

Dá se na stát nějak přitlačit, aby lidem, firmám pomohl?

My neděláme nic jiného. Chceme, aby se stát choval stejně jako ostatních 24 zemí v Evropě. Dnes jsou v energetické podpoře nejhorší tři země: Lucembursko, Česká republika a Dánsko. Lucembursko je ale bohatá, malá země, která má úplně jinou strukturu, tam si to můžou dovolit. Dánsko a Česká republika jsou jediné země, které neposkytují plošnou podporu. Ale Dánové zase mají velmi dobrou cílenou podporu. U nás nefunguje ani ta, protože míří jenom na 5 procent obyvatel, zatímco do energetické chudoby stát žene 30 procent obyvatel. To znamená, že nepokryje ani nízkopříjmové skupiny. A to se vůbec nebavíme o středněpříjmových. Stát totálně selhává a projevuje se to všude, mimo jiné i v té inflaci.

Stát selhává, protože si to může dovolit, nebo proto, že je mu to jedno?

Stát selhává proto, že jediná mantra, kterou si vytyčil, je rozpočet. Chce šetřit, ale paradoxně přenáší dluh na domácnosti a firmy, protože ty se musí zadlužovat a nakonec musí vše zaplatit. Tím pádem klesá výkonnost průmyslu a firem. Stát se tedy pod rozpočtovou mantrou chová absolutně asociálně. Stejně je naplánovaný rozpočet už ztracen a budou ho muset předělat, jak vinou energetické krize, tak kvůli situaci na Ukrajině. A jenom podotýkám, že Francie má dluh vůči HDP skoro dvou a půl násobně větší než Česká republika, a přesto podporu poskytuje. Stejně tak Německo. Stejně tak drtivá většina zemí v Evropě. A průměr zadluženosti Evropské unie je dvojnásobně vyšší než v České republice. Takže my máme jednu z nejmenších zadlužeností a paradoxně bychom si mohli dovolit podporu větší, ale neděláme vůbec nic. Postup naší vlády vede hospodářství do stagflace.

Čtěte více: Nová vláda nás žene do stagflace, říká Karel Havlíček

Mluvil jste o energetické chudobě a zadluženosti. Naplno se ale asi projeví až v příštím roce, kdy nás čeká vyúčtování za letošní energie, na což nemusí mít lidé dostatek peněz. To nahrává exekucím a krizi to může ještě prohloubit.

Ano. A navíc si uvědomme, že ceny neklesají, naopak v důsledku války šly ještě nahoru, a dnes lidé platí za elektřinu, případně za plyn, vesměs ceny, které byly nasmlouvány v roce 2021. A vážou se na fixaci. To znamená, že extrémně vysoké ceny se překlopí dokonce do roku 2023. Situace se nebude lepšit. A současně už budou mít zejména ty chudší rodiny vyčerpané úspory, kterými pokrývají zvýšení dnes. Projevovat se to začne už ve druhé polovině tohoto roku.

 

 

Autor: Alena Hájková

ing. Karel Havlíček exkluzivně pro VIPosobnosti.cz

Přidat na Seznam.cz
9