Proč je Láska podstata našeho Bytí?

Autor: Radka Rolcová

Foto: Pixabay.com
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Všichni po lásce toužíme, přejeme si prožívat láskyplné vztahy, ale často zažíváme mnohá zklamání, rozčarování. Hledáme chyby v sobě, partnerech.

Málokdy si uvědomujeme, co je láska a co je její podstatou. Vlivem výchovy v rodině i vlivem společnosti získáváme většinou mylné, zkreslené představy jak o životě samotném, tak právě o lásce. Mnohdy se pojem láska zužuje na lásku partnerskou, kterou někdy zaměňuje s fyzickou přitažlivostí.

Když se zeptáme, co je to láska, málokdo dokáže odpovědět. Můžeme ji charakterizovat jako cit, emoci, touhu být za jedno s celkem a dosáhnout jednoty, rozplynout se v ní. Definovat jí skutečně nelze, neboť lásku můžeme jen prožívat právě tady a teď. Krásně ji charakterizuje indický filosof Osho: „Láska je jako duha zářící všemi barvami.“ Minulost je odžita, budoucnost před námi a jen v přítomném okamžiku můžeme prociťovat lásku, vznášet se na křídlech lásky, zažívat lehkost Bytí. Láska je prapodstatou naší existence, forma nesmírně silné energie (jak se říká: Láska dokáže i hory přenášet), je nejsilnější energií Vesmíru.

Teď můžete namítat, proč se to tak neděje anebo jen v krátkém čase naší zamilovanosti. Hlavní příčinou je fakt, že neumíme žít naplno v přítomnosti, radovat se z přítomného okamžiku oproštěni od starých zkušeností, pocitů křivd, provinění a hlavně strachu. Často se necháváme vtáhnout do minulosti, nepříjemných vzpomínek, které nás těžce zasáhly a nechaly nám šrámy na duši. A pak do nových vztahů vstupujeme s obavami minulých zkušeností. Proto je důležité zbavit se zátěže minulosti a naučit se žít v přítomnosti.

Jak na to? Mně se osvědčila a praktikuji cestu odpuštění ve smyslu propouštění veškeré tíhy a závislosti na minulosti a cesta rozpouštění veškerých forem strachu. A zároveň se učit zcela vědomě prožívat přítomnost. Stačí k tomu málo – všímat si hezkých věcí kolem sebe a radovat se z nich.

Dále je důležité naučit se pracovat se svými emocemi. Když si uvědomíme, jak funguje myšlenka, máme jasný návod. Opakováním určité myšlenky zesilujeme její účinek. A tak negativní pocity, emoce (hněv, vztek, žárlivost, nenávist, pocity křivdy, obviňování, kritizování…) nechávejme odeznít, nezabývejme se jimi, jen je propouštějme a třeba i vydýchejme. Naopak pozitivní pocity, emoce prociťujme a sdílejme s ostatními.

A pak je důležité učit se být sami sebou, nechat vystoupit naše skutečné Já, naši svébytnost, jedinečnost. A opět se potřebujeme zbavit nánosů minulosti, kdy jsme se snažili zavděčit druhým, naplňovat jejich představy o nás (nejčastěji rodičům, abychom si zasloužili jejich „lásku“) a vtěsnali se do společenských norem. Mnohdy je k tomu potřeba dávka odvahy i vnitřní síly být sám sebou a ustát tuto vlastní svébytnost před vnějším světem a jeho stereotypy. S tím souvisí i učit se mít se rád, a to v tom nejhezčím a nejhlubším smyslu.

Skutečná láska je láska bez podmínek a očekávání. Prostě je, vyzařuje, září, dává, naplňuje. Je to stav Bytí, který přináší svobodu i zodpovědnost. Opakem lásky je strach. Často si myslíme, že opakem lásky je nenávist. Láska a nenávist jsou dvě strany jedné mince, pozitivní a negativní. Proto tak snadno sklouzáváme z lásky do nenávisti. A tam, kde je láska není strach (vždyť láska nám dává křídla vzlétnout až ke hvězdám) a kde je strach, není láska.

Když se naučíme žít v přítomnosti, prožívat přítomný okamžik naplno, propustíme tíhu minulosti a zbavíme všech forem strachu, můžeme začít žít v čisté bezpodmínečné lásce. Když pochopíme sílu myšlenky, její fungování, i obrovskou sílu lásky, můžeme krok za krokem měnit svůj život podle svých nejkrásnějších představ.

Nic není nemožné, jen chtít změnit svůj život, své myšlení a být ochoten pro to něco dělat. Toto vše vyžaduje velkou dávku trpělivosti, odvahy a vnitřní síly. Odměnou je nám život v lásce, radosti, harmonii, vnitřním klidu a spokojenosti. Vždyť je to jen myšlenka a tu lze změnit.

0