Proč je Láska podstata našeho Bytí?

Foto: Pixabay.com
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Všichni po lásce toužíme, přejeme si prožívat láskyplné vztahy, ale často zažíváme mnohá zklamání, rozčarování. Hledáme chyby v sobě, partnerech.

Málokdy si uvědomujeme, co je láska a co je její podstatou. Vlivem výchovy v rodině i vlivem společnosti získáváme většinou mylné, zkreslené představy jak o životě samotném, tak právě o lásce. Mnohdy se pojem láska zužuje na lásku partnerskou, kterou někdy zaměňuje s fyzickou přitažlivostí.

Když se zeptáme, co je to láska, málokdo dokáže odpovědět. Můžeme ji charakterizovat jako cit, emoci, touhu být za jedno s celkem a dosáhnout jednoty, rozplynout se v ní. Definovat jí skutečně nelze, neboť lásku můžeme jen prožívat právě tady a teď. Krásně ji charakterizuje indický filosof Osho: „Láska je jako duha zářící všemi barvami.“ Minulost je odžita, budoucnost před námi a jen v přítomném okamžiku můžeme prociťovat lásku, vznášet se na křídlech lásky, zažívat lehkost Bytí. Láska je prapodstatou naší existence, forma nesmírně silné energie (jak se říká: Láska dokáže i hory přenášet), je nejsilnější energií Vesmíru.

Teď můžete namítat, proč se to tak neděje anebo jen v krátkém čase naší zamilovanosti. Hlavní příčinou je fakt, že neumíme žít naplno v přítomnosti, radovat se z přítomného okamžiku oproštěni od starých zkušeností, pocitů křivd, provinění a hlavně strachu. Často se necháváme vtáhnout do minulosti, nepříjemných vzpomínek, které nás těžce zasáhly a nechaly nám šrámy na duši. A pak do nových vztahů vstupujeme s obavami minulých zkušeností. Proto je důležité zbavit se zátěže minulosti a naučit se žít v přítomnosti.

Jak na to? Mně se osvědčila a praktikuji cestu odpuštění ve smyslu propouštění veškeré tíhy a závislosti na minulosti a cesta rozpouštění veškerých forem strachu. A zároveň se učit zcela vědomě prožívat přítomnost. Stačí k tomu málo – všímat si hezkých věcí kolem sebe a radovat se z nich.

Dále je důležité naučit se pracovat se svými emocemi. Když si uvědomíme, jak funguje myšlenka, máme jasný návod. Opakováním určité myšlenky zesilujeme její účinek. A tak negativní pocity, emoce (hněv, vztek, žárlivost, nenávist, pocity křivdy, obviňování, kritizování…) nechávejme odeznít, nezabývejme se jimi, jen je propouštějme a třeba i vydýchejme. Naopak pozitivní pocity, emoce prociťujme a sdílejme s ostatními.

A pak je důležité učit se být sami sebou, nechat vystoupit naše skutečné Já, naši svébytnost, jedinečnost. A opět se potřebujeme zbavit nánosů minulosti, kdy jsme se snažili zavděčit druhým, naplňovat jejich představy o nás (nejčastěji rodičům, abychom si zasloužili jejich „lásku“) a vtěsnali se do společenských norem. Mnohdy je k tomu potřeba dávka odvahy i vnitřní síly být sám sebou a ustát tuto vlastní svébytnost před vnějším světem a jeho stereotypy. S tím souvisí i učit se mít se rád, a to v tom nejhezčím a nejhlubším smyslu.

Skutečná láska je láska bez podmínek a očekávání. Prostě je, vyzařuje, září, dává, naplňuje. Je to stav Bytí, který přináší svobodu i zodpovědnost. Opakem lásky je strach. Často si myslíme, že opakem lásky je nenávist. Láska a nenávist jsou dvě strany jedné mince, pozitivní a negativní. Proto tak snadno sklouzáváme z lásky do nenávisti. A tam, kde je láska není strach (vždyť láska nám dává křídla vzlétnout až ke hvězdám) a kde je strach, není láska.

Když se naučíme žít v přítomnosti, prožívat přítomný okamžik naplno, propustíme tíhu minulosti a zbavíme všech forem strachu, můžeme začít žít v čisté bezpodmínečné lásce. Když pochopíme sílu myšlenky, její fungování, i obrovskou sílu lásky, můžeme krok za krokem měnit svůj život podle svých nejkrásnějších představ.

Nic není nemožné, jen chtít změnit svůj život, své myšlení a být ochoten pro to něco dělat. Toto vše vyžaduje velkou dávku trpělivosti, odvahy a vnitřní síly. Odměnou je nám život v lásce, radosti, harmonii, vnitřním klidu a spokojenosti. Vždyť je to jen myšlenka a tu lze změnit.

Autor: Radka Rolcová