Karel Svoboda. Jeho revolver mě děsil ještě dlouho, vzpomíná Kuba

Karel Svoboda, Alka Hájková | Foto: Alan Pajer
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

„Stačí zpravodajství z dnešního světa, kde tvrdá realita předbíhá všechny filmové fantazie. Jsme už tak lhostejní a zvyklí na otřesnou realitu,“ vypráví v jednom z rozhovorů v knize O umění vycházet s lidmi, hitmaker Karel Svoboda, který nás opustil před patnácti lety. Ve své profesi byl velmi precizní a pečlivý. Požádala jsem ho o autorizaci našeho rozhovoru, což dělám dodnes. Za prvé je to slušnost, za druhé vím, že když člověk něco říká v toku myšlenek, může je časem korigovat a poupravit. Tehdy jsem rozhovory nahrávala na diktafon, přepisovala a poté předávala respondentům. Vzpomíná na Karla Svobodu Alka Hájková.

Svobodovi jsem ho neposílala přes e-maily, myslím, že nebyl příliš kompatibilní s tímto způsobem komunikace. Domluvili jsme se na osobní schůzce v podolské restauraci. Bylo to v době, kdy si muzikant koupil ten krásný malý domeček pod Vyšehradem, hned za viaduktem, takže to měl odtud blízko. Vzala jsem s sebou svého malého, tehdy asi šestiletého Kubíka. Dnes je mu už 21 let a na Karla si vždycky rád vzpomene. Aby se s námi nenudil, koupila jsem mu vláček, který se ale nějak zasekl. Karel ho začal v restauraci u stolu velmi ochotně spravovat a Kubovi vyprávěl, jak chtěl být jako malé dítě popelářem. Ne snad proto, že by se vozil za autem, ale věděl, že je to velký byznys. Vláček opravil a my jsme s pustili do korektury rozhovoru a Karel škrtal a přepisoval. Opravdový puntičkář.

Karel Svoboda | Foto: Jakub Ludvík

S tímto zajímavým člověkem, fenomenálním skladatelem, jehož skladby poslouchám a ráda na něj vzpomínám dodnes, jsem se naposledy viděla před Vánocemi v divadle Hybernia v roce 2006. Před odchodem domů jsme si popřáli hezké vánoční svátky a já Karlovi řekla, že se na něj zase někdy někde těším. On mi bez většího zájmu v hlase odpověděl, že neví, co bude v lednu a jestli se ještě uvidíme. Nechápala jsem a nedomyslela obsah jeho slov…

Na konci ledna následující roku se přihodilo cosi mezi Nebem a Zemí. Je mi z toho dodnes smutno. Proč o tom ale píšu. Kubovi se Karel zalíbil, občas se měli možnost vidět na společenských setkáních. I když vlastně to jedno z prvních se uskutečnilo ještě s mým starším synem Honzíkem, který byl tehdy přibližně v Kubově věku. Sešli jsme se při nějaké příležitosti s Vendulou v hotelu Intercontinental.

Honzík s manželi Svobodovými, rok cca 1995/Foto: z knihy Tanec mezi Mistry

Když byl skladatel a otec, shodou okolností také synka Jakuba v lednu v roce 2007 nalezen před svým domem mrtev, byla v médiích na titulní stránce fotografie, na které byl skladatel zachycen na zemi s revolverem vedle sebe. Můj Kuba tuto fotografii samozřejmě zahlédl, protože mediální smršť nejen o způsobu skonu skladatele Karla Svobody, ale i hon na jeho manželku Vendulu byl tak urputný, že se před ním utéct nedalo. A to doslova několik let. Kubík se pak v noci často budil, protože se mu tento obraz v noci zjevoval a ptal se na Karla…

Kuba Hájek | Foto: VIPosobnosti.cz

Média pořádala zničující hon za informacemi, senzacemi, které jim přinesly obrovský počet výtisků a s tím spojené zisky. Byl to pro ně historický zlom. Všechny noviny přinášely stejnou zprávu, skoro stejné titulky a fotky. Bulvár vyrostl z plen a stal se tvrdším a nekompromisním. Ale o tom, až v dalších kapitolách…

Tady mně na mysli vytanula vzpomínka na jeden z našich rozhovorů z roku 2004, ve kterém mi již tehdy Karel Svoboda líčil, jak vnímal média: „Stačí zpravodajství z dnešního světa, kde tvrdá realita předbíhá všechny filmové fantazie. Jsme už tak lhostejní a zvyklí na otřesnou realitu, že dokážeme přitom i večeřet. Doba je zkrátka taková. Myslím si, že právě proto mají, mýdlové opery‘ v televizi takový úspěch. Pro mne je asi nejlepším televizním programem zapálený krb anebo posezení na břehu rybníka s výhledem do lesa.“ Takhle to už tehdy viděl Karel Svoboda.

O tom, že Karel Svoboda byl nespoutaný bohém není pochyb. V příměru řečeno: měl v sobě lehkost jako Vivaldi a složitost jako Beethoven. I tak by se dal tento skladatel, který po sobě zanechal úžasná díla charakterizovat.

úryvek z knihy Tanec mezi Mistry / Alka Hájková

17
Přidat na Seznam.cz