Povídka o zázračných účincích Ginkgo Biloby nejen v císařově letním paláci

Líbila se mu, a tak si ji odnesl domů. Schoval do ní všechny peníze, které doma měl. Pokrývaly sotva dno..

Druhý den ráno zjistil, že je váza plná! Zkusil to večer znovu s několika mincemi. A zase byla ráno váza až po okraj naplněna penězi.

Za krátký čas se z Kanga stal boháč.

Jednou se mu však zdálo, že váza je nějaká zašpiněná, proto ji pečlivě umyl. Ale od té doby jako by se její zázračná moc vytratila! Zarmoucený Kang ji znovu umyl a celou ji naplnil vodou: zdálo se mu, že na povrchu vody vidí obraz nějakého stromu.

Požádal známého malíře, aby mu strom nakreslil a pak s obrázkem vyslal do všech koutů Číny posly, aby mu takový strom našli.

Jeden z těch mužů došel až k vesnici Sigia ozi a tam spatřil přesně takový strom, jako byl na obrázku. Spěchal tuhle zprávu za čerstva donést Kangovi.

Bohatý Kang se mu štědře odměnil a vydal se do té vesnice, kde koupil velkou parcelu i se stromem Gingko a nechal kolem postavit nádhernou zahradu.

A od toho okamžiku se staré váze vrátila její kouzelná moc.

atastrofy a můžeme jej spatřit i u nás. Český název dvoudomého stromu Ginkgo biloba je Jinan dvoulaločný.

Mohli bychom říct, že je to jakýsi Praotec stromů na naší planetě, vždyť jeho předchůdci tu byli již dokonce před 300 miliony roků. A přežil i výbuch atomové bomby v Hirošimě!

Ostatně proto se jinan výborně hodí k vysazování ve městech, neboť je odolný i vůči výfukovým plynům a dalším škodlivinám. V New Yorku je dnes nejčastěji vysazovaným stromem zejména v ulicích těžce zkoušeného Manhattanu! I když tento strom velice dobře snáší znečištění vzduchu, je zároveň překvapivě imunní proti nejrůznějším škůdcům. Ani hmyz, bakterie nebo houby ho prakticky nenapadají.

Je v létě klasickým zeleným listnatým stromem, který snad trochu připomíná konifery, má však dlouhé, málo rozvětvené větve s kraťounkými výhonky, které mají husté shluky listů.Šedá a zprvu hladká kůra je záhy rozpukaná. Celkově však jinan vytváří korunu, jako naše listnáče. Na podzim listy opadávají a na jaře opět vyrazí.

Botanika říká, že Gingko nebo-li Jinan je strom dvoudomý a v přírodě rostou samčí, tak samičí stromy. Na první pohled a zejména u mladých jedinců to lze na první pohled jen těžko rozlišit až do doby prvního květenství – a to bývá až někdy kolem stáří čtyřiceti roků. Samičí stromy jsou oblejší a širší, zatímco samčí spíše rostou do výšky a jsou štíhlejší. Navíc zjara se rozvíjejí samčí květy asi o tři týdny později než samičí a opadávají na podzim později.

Na první pohled lze rozpoznat jinan podle charakteristických listů. Jsou vějířovité, tuhé a u mladých listů je uprostřed hluboký zářez, podle kterého je odvozeno i jméno stromu – jinan dvoulaločný. Není divu, že jinan se stal nejen botanickou kuriozitou a hádankou a má i dnes v klasifikaci zcela samostatné postavení.

Gingko biloba se vyznačuje ovšem i zvláštním způsobem rozmnožování, není to však ani pomocí spor jako třeba kapradiny či semeny jako ořech nebo traviny, ale pomocí jakési meziformy, která se označuje jako „ semenné zařízení“ semenice. Na horním pólu semeníku se u jinanu utvoří pylová dutinka vyplněná tekutinou a tato komůrka má nepatrný otvor, kterým mikropyle tlačí pomocí viskózních kapiček zachycené pylové zrno. Zrno vyklíčí a produkuje pohyblivé spermatozoidy, které se pohybují k vaječné buňce a proniknou její stěnou. Tento mechanismus odpovídá rozmnožování zvířat či tajnosnubných rostlin, ovšem s tím rozdílem, že vše se děje v samičím květu!

Číňané sázeli jinan od nepaměti, což dokládá písemnost již z doby 2 800 let př.n.l.

Jinan dvoulaločný je málo náročný na kvalitu půdy, potřebuje však celoročně dostatečnou vlhkost. Zpočátku roste dosti rychle, ale pak se růst zpomaluje a než vyroste do typické krásy, trvá to jistě půl století. Je to nesporně velice přizpůsobivý a odolný druh, protože přežít dlouhé období změn klimatu, včetně doby ledové, je více než pozoruhodné.

Jeho šíření ve východní Asii mělo nesporně i náboženské a filosofické podklady a v Číně hrála důležitou roli odvěká láska k přírodě a úcta ke starým stromům. Dvoudomý jinan odpovídá i polárním myšlenkovým pochodům čínského pohledu na svět: minimum a maximum, sever a jih, ženský a mužský princip (jin a jang).

Evropě odhalil jinan německý lékař a botanik Engelbert Kaempfer, který díky smlouvě s Východoindickou společností procestoval Asii a ve své knize již v roce 1712 gingko bilobu popsal a vyobrazil. Nejstarší evropský jinan prý stojí v holandském Utrechtu v botanické zahradě. Vysadili ho prý v roce1730. Ao něco později i veliký německý básník Goethe, okouzlen vyjímečností jinanu v heidelbergském parku, věnoval mu krátkou báseň. Ostatně právě v Německu se nacházejí i další staré jinany, na příklad v parku u Vilémova pahorku u Kasselu, v parku Dyck v Dolním Porýní i jinde. Bývá tu nazýván také „ kachní noha“ a nebo „ sloní ucho“,“ strom dívčího hlasu“ či „ japonský chrámový strom“.

Gingko biloba je ozdobou mnoha parků a zahrad, ať již jako solitéra a nebo vysázena ve skupině. I její trpasličí odrůdy v kořenáčích jako bonsaie se ujaly. Dřevo jinanu je málozrné, světlé a velmi tvrdé. Připomíná poněkud dřevo citronovníku. V Číně se užívalo při stavbách budhistických chrámů a na výrobu stolů. I mnoho šachových figurek bylo vyrobeno z jinanu!

Oříšek, který má zelenou barvu, za syrova připomíná chutí pryskyřnatý brambor,ale grilovaný patří k vyhledávaným delikatesám.

V popředí zájmu byl však odedávna především list jinanu a jeho použití k terapeutickým účelům je dlouhodobě dokumentováno. Z listů gingko biloby lze získat mnoho substancí, s velmi zajímavou chemickou strukturou a vlastnostmi. Jsou to hlavně flavony, flavonoly, flavonony i zcela specifická látka bilobalid a tři ginkgolidy – A, B a C, jejichž syntéza se dosud nezdařila!

Ve starých čínských učebnicích medicíny, přeložených do angličtiny, se uvádí listy jinanu, používané jako náplast na ránu či využívané v čajových nálevech v různých indikacích. Kašovitě rozvařené listy se užívaly proti omrzlinám, díky jejich vasoaktivním vlastnostem. Některé učebnice uváděly i příznivý efekt u kašle a u astmatu. Dnes je díky podrobnému zkoumání vlastností jinanu možno shrnout účinek získaných extraktů pod pojem HYPOPERFUZE tkání. Tento symptom je společným jmenovatelem systémového komplexu, který je způsobem změnou lumina cév, což zapříčiňuje poruchy výměny látkové v orgánech, tkáních i ve svalech.

S přibývajícím věkem se zhoršuje koncentrace pozornosti, objevují se častější závratě, tinnitus, poruchy zraku a sluchu či bolesti při chůzi v dolních končetinách. Zároveň je známo, že často jsou tyto příznaky v přímé souvislosti jako varovné signály nedostatečného cévního zásobení mozku, smyslových orgánů, srdce či končetin. Narušení látkové výměny může vést k výpadkům funkčním a v extrémních případech i k odumírání buněk. A právě v listech jinanu je uloženo množství účinných látek, které jsou schopny udržet a nebo dokonce znovu obnovit porušené krevní zásobení a průtok, i látkovou výměnu v cévách, čímž se zachrání buňky před jejich poškozením. Obtíže tak ustupují, nervy, smyslové orgány a svalové buňky tak mohou znovu naplno vykonávat svou funkci, symptomy narušeného prokrvení orgánů ustupují a člověk se stává tělesně i duševně výkonnější.

Extrakt, který se dnes užívá jako lék, se vyrábí z listů a tyto listy z plantáží ve východní Asii, v USA a v okolí Bordeaux. Úroda se získává na počátku podzimu, kdy je obsah látek v listech nejvyšší. Listy jsou usušeny a stlačeny do balíků a odesílány do supermoderní továrny v Irsku a tam zpracovávány ve vysoce hodnotný, stabilní a standardisovaný extrakt, obsahující na čtyřicet substancí. Ale právě gingkolidy a bilobalidy jsou absolutně jedinečné a zvláštní.

Extrakt se osvědčil při poruchách výměny látkové v mozku, smyslových orgánech a na periferii končetin, při závrati, bolestech hlavy, u tinnitu, poruše paměti a koncentrace. Nověji bylo prokázáno zlepšení funkce krevních destiček, erytrocytů a energetických látek v buňce. U člověka se to projevuje ve formě zvýšené utilizace glukózy v mozku a v normalizaci využití kyslíku.

TO vše vedlo k rozhodnutí kategorizační komise ministerstva zdravotnictví, které na podkladě potvrzené účinnosti v léčbě demencí zařadilo extrakt (preparát TANAKAN) do ATC skupiny NO6DX02, tj. mezi antidemenční léky. Jako indikace jsou tu obvykle uváděny senzorické poruchy na základě vaskulární insuficience (poruchy zraku podmíněné nedostatečným prokrvením sítnice, vertigo, ušní šelesty, snížení sluchu u starších osob), poruchy duševní výkonnosti ( poruchy paměti,pozornosti, emoční labilita),zvláště na podkladě chronické vaskulární cerebrální insuficience a další možnosti, na příklad kapilární fragilita, akroparestézie a podobně.

Řada pacientů s těmito obtížemi přichází v současnosti nejen do ordinací praktického lékaře či neurologa, ale i na psychiatrii. Incidence demencí Alzheimerova typu narůstá a ukázalo se, že vedle dosud užívaných léků, na příklad z kategorie nootropik či rostlinných auxinů, je výhodné nasazení právě extraktu z gingko biloby. Je možné jej totiž užívat dlouhodobě, jako stabilizátor i prevenci a prakticky bez vedlejších účinků či komplikací.

Šíře účinného terapeutického spektra je však, jak se ukazuje, mnohem rozsáhlejší. Preparát s tímto komplexním složením může ovlivnit nejen funkci různých orgánů a tkání, ale současně příznivě působit u mnoha rozdílných onemocnění!

A právě tento poznatek nás vedl k využití extraktu z ginkgo biloby u našich psychiatrických pacientů, kteří se dnes v ambulantní péči nejčastěji nacházejí. Jsou to většinou diagnózy, které můžeme zařadit do sféry důsledků nadprahové zátěže a stresu, úzkostné a depresivní poruchy či somatoformní vegetativní dysfunkce.

Frekvence pacientů a styl ambulantní praxe většinou příliš neumožňuje standardisované studie, slepé a jiné formy, využívající srovnání s placebem, protože se jedná obvykle o potřebu rychlého zákroku a zlepšení, bylo by tedy neseriózní vystavit nemocného nejistým pokusům. Zároveň je však třeba hledat nové formy a varianty dostupné terapie, která bude akcelerovat zlepšení stavu.

U řady našich pacientů se neprojevují příznaky demence, ale jsou zde symptomy podobné. Jedná se zejména o poruchy pozornosti, únavu, bolesti hlavy, závratě a celé spektrum somatických či lépe somatoformních projevů, stejně jako o zpomalení psychiky u deprese. To nás inspirovalo k úvaze o možnosti využít v terapii jako doplňkový lék Tanakan, tedy extrakt z jinanu dvoulaločného.

Mnoho pacientů totiž právě shora uváděné symptomy pokládá za velice nepříjemné a pomalu ustupující po běžných a dostupných anxiolyticích či antidepresivech.

U vhodných osob jsme tedy vedle anxiolytik nebo antidepresiv v uplynulých dvou letech nasadili Tanakan. V letošním roce to bylo u vzorku 52 osob, mužů i žen, různého stáří, většinou však v produktivním věku. U všech se projevovaly příznaky úzkosti a deprese, buď jako dominující nebo vedlejší fenomén. Tanakan byl nasazován vždy v okamžiku, kdy po počátečním farmakologickém efektu začal vývoj stagnovat.

Celkově byl Tanakan nasazen u 38 osob s dg. F41, F43 nebo F45 ( úzkostné a smíšené stavy, somatoformní vegetativní dysfunkce a důsledky stresu), což činí 73%, u 7 osob s dg. F30 avýše ( deprese), tedy 13 % a počínající demence F 01 u 5 osob (cca 11,5%), zbytek tvořily různé jiné diagnózy (2,5%).

Podle záznamů začalo docházet k mírnému zlepšení při kombinaci Tanakanu s antidepresivem již třetí týden, aniž by bylo třeba zvyšovat a nebo jinak upravovat dávky základního léku. Zlepšení bylo především v oblasti menší únavnosti, projasňování psychiky ( „zlepšení paměti“) a úbytku bolestivých somatoformních projevů.

Při kombinaci s anxiolytiky nastupovalo u těchto diagnóz celkové zlepšení vnitřního napětí, uvolnění, navracení vitality a energie asi o týden rychleji a vedlo k aktivní snaze pacienta snižovat dávky anxiolytika.

Dlouhodobě u obou kategorií pacientů byla pozorována deklarovaná změna, zlepšení celkové kondice.

Pouze v jednom případě pacient nesnášel solutio a bylo nutné jej nahradit tabletami, jiné komplikace nebyly pozorovány. Zlepšení stavy je patrné i u chronických stabilisovaných remisí duševních chorob.

Vzhledem ke krátkosti doby sledování je možné tuto informaci brát jako sdělení z praxe a inspiraci i pro ostatní odborníky. Návrat k tradičním léčivům a jistý odklon od pouhé chemie má totiž i psychologický aspekt a mnoho z našich pacientů velmi pozitivně hodnotí fakt, že lék, který užívá, si dovede představit a dokonce i „ potkat“ v přírodě. Vnímá to tedy jako cosi přirozenějšího, čeho se není nutné tolik obávat.

Vzhledem k prokazatelnému účinku extraktu z gingko biloby je to velice pozitivní zjištění.