Redaktorka
Kdo z nás nechybuje? Někteří chyby nesnáší, jiným je to jedno, další je raději ani nevidí, nepřipustí. Už v dětství se nám kamarádi, spolužáci za ně posmívali, měli z nich radost. Pokud v dospělosti nechcete někoho za ně také s radostí „sejmout“, upozornit na to, že to, co druhý dělá, říká podle vás špatně, vyžaduje empatii, takt i asertivitu.
Říká se, nikdy nedávej nevyžádané rady. Jsme ješitní, každý máme svoji pravdu. Díváme se na věci z jiného úhlu, pro který máme své opodstatnění. Někdy říct svůj názor, opravit druhé je ale nutnost: „Ano, jsou chvíle, situace, kdy je potřeba říct, že si práci, vztah představujeme jinak. Záleží ale na situaci, ve které to říkáme, protože právě v hádce, vyostřené atmosféře to od nás protějšek nepřijme. Také záleží na tónu, jakým to říkáme. Někdy se mylně domníváme, že silou hlasu přesvědčíme. Opak bývá pravdou. Důležité jsou i argumenty, umění vysvětlit, proč nám to vadí a jak by se dalo vše napravit Jsme nastaveni tak, že víc vnímáme, jak co kdo říká, než konkrétní obsah. Ne nadarmo existuje přísloví: Der Ton macht die Music,“ říká poradkyně osobního rozvoje Alka Hájková. „Říci , jak si to konkrétně představujeme, kde se stala chyba je někdy potřeba. Musíme ale počítat i s reakcí druhého. Pokud nás dotyčný nerespektuje, nemá motivaci apriory náš názor nepřijme. Ti, kterým na nás záleží se nemusí vyjádřit hned, je potřeba jim nechat čas na zpracování informace a počkat na výsledek. Pokud se nedostaví, je zbytečné dál byť v dobrém ‚poučovat‘.“ I my děláme chyby a veřte, že právě ti, co jsme jim vyčinli čekají, až nám tu naší budou mt možnst vrátit.
Každý z nás je nějakým způsobem naprogramovaný, má své představy. Je potřeba tedy počítat i s tím, že i když naši výtku, dobrou radu pochopil, udělá si to příště po svém. A je na nás, na naší motivaci, zda převažují plusy nad chybami, jestli nám ten člověk stojí za to ho brát takového, jaký, nebo se poohlédnout jinde. Lidé se někdy za své chyby stydí, jejich ego jim nedovolí změnu, přiznání i nápravu. Rozhodně není potřenaba si toto vše brát osobně. Chybovat je součástí života a je potřeba to brát jako náš vývoj, poučit se z nich a jít dál, přesto, že nás jinde čeká zase jiná ‚past‘. Tu už můžeme ale zvládnout s věším nadhledem.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
