Proč nás lidi přestanou mít rádi? Důvodů je několik

Autor: Jan Čížek

Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Každý z nás touží po lásce, uznání i přátelství. Někdy přemýšlíme, kde děláme chyby. Udržovat svou mysl, energie i chuť do života ve správném naladění vůči sobě je náročné.

„Láska kterou obdarujeme druhého člověka má obdivuhodnou vlastnost: odrazem se neoslabuje, ale vrací se k nám košatější a zářivější“. Mahátma Gándhí. Život nám přináší mnoho někdy až extrémních situací, které nejlépe odhalují povahy a charaktery druhých lidí. Nakonec ani my sami nevíme, jak v daný okamžik zareagujeme a zda dokážeme nalézt nejvhodnější řešení.

Jsou chvíle, které musíme zvládnout sami, v jiných nás mohou podpořit přátelé a kamarádi. A právě tady vzájemnou hodnotu opravdového přátelství poznáme nejlépe. Přítel dokáže vypozorovat, kdy má přijít, nabídnout pomocnou ruku, ale také vycítí okamžik, kdy se má vzdálit a opět se vrátit. Není nic cennějšího, než když na svoje nedostatky, změny přijdeme sami. Právě to nám pomůže být silnější a odolnější. Spoléhat na druhé je chyba. Vyrovnaný a sebevědomí člověk nežije život druhých. Má svůj vlastní osobní růst a nemá potřebu se starat o druhé víc, než je potřeba. Vztahy, lásku a pozornost si nelze vynutit. Buďto se setkají podobné vibrace, chemie a frekvence, nebo ne. Nic mezi tím neexistuje. Nikdy svoji „dobrotu“ ani lásku nikomu nevnucujte. Získáte opak.

„Přátelství může mít mnoho různých podob, ale vždy by mělo mít pevné základy a hlubší podstatu. Opravdové přátelství ani vztahy se nedají plánovat, je potřeba je ale ctít a pečovat o ně s respektem a láskou a především schopností dávat. Udržet dlouhodobě pevné přátelství je velmi náročné. Mistrovství spočívá v umění mít zdravě rád sám sebe a přitom nikdy nedávat svou povýšenost, ego, narcismus na odiv druhým. Tedy nejdříve já, pak to ostatní,“ říká Alena Hájková, poradkyně pro osobní a profesní růst.

Protože dnes žijeme uspěchaně, na přátelství nám často zbývá málo času. A tak bychom měli pečlivě vybírat, s kým navážeme hlubší přátelský vztah, který nás přesto, že se budeme vídat zřídka obohatí na dlouhou dobu.

Někdy se stane, že jeden z našich přátel upřednostní kariéru, touhu po moci, úspěchu a tomu podřídí celý svůj životní smysl. V případě, že nebudeme umět správně skloubit profesi a přátelství, může se z našeho dobrého kamaráda vytratí lidskost. Tím se také začne vytrácet naše důvěra a časem se naše cesty můžou rozejít. Tady nás lidi přestanou mít rádi a časem můžeme zůstat osamoceni. Výsledkem je fakt, že to, co vyzařujeme ze sebe, předáváme druhým.

Ceňme si tedy dlouhodobých hodnot, kterými kamarádství a přátelství jistě je, protože vše ostatní může být pomíjivé. Dobrou práci časem najdeme, kvalitního kamaráda již těžko. Čím je člověk starší, tím hůř se přizpůsobuje a hledá nové přátele k sobě. Přátelství totiž není samozřejmost, což poznáme ale až ve chvíli, kdy zůstaneme opravdu sami.

1