Redaktorka
V těchto dnes se skloňuje především jméno Karel Gott, a to v souvislosti se zpěvákovými dnešními narozeninami. Mistr, který nás před téměř čtyřmi lety opustil, mnohým fanouškům stále chybí. Jak na něj vzpomínají přátelé a kamarádi? Nejen o tom se dočtete v připravované knize Příběhy z Trezoru. Na knižních pultech se objeví na podzim tohoto roku.
„Karel Gott byl pro lidi sluníčkem, nadějí, milým a laskavým člověkem. Když dnes vidím, jak se ho někteří zpěváci snaží napodobit, je to velmi odvážné,“ říká producentka Alka Hájková, která s Mistrem léta spolupracovala. „To, co měl Karel navíc, ostatním schází. V tom se s Bohušem Matušem naprosto shoduji. Když teď vidím, jak se někteří jeho kolegové neumí chovat, chybí jim hrdost, vznešenost i grácie, kterou Karel měl, je mi chvílemi trapně.“
„Karlovi se už tehdy nelíbilo, jak se někteří jeho kolegové chovali na zájezdech,“prozradil také do knihy Příběhy z Trezoru DJ Patrik Rokl Jeho otec Rudolf byl geniální pianista, které si Gott považoval a našel v něm jednu ze spřízněných duší.
„Profesionalismus a vzdělání jsou nezbytné, pokud chcete uspět v jakémkoliv žánru dále než v hranicích naší země. A toto vše Karel měl,“ vypráví houslový virtuóz Václav Hudeček.
Jedním z velkých Gottových kamarádů byl Karel Vágner. „Do dneška se domnívám, že byl mimozemšťan, který sem byl poslán, aby nám ukázal, jak máme žít a jak se máme chovat. Bohužel už ho povolali zpátky. Jsem rád, že jsem žil v době Karla Gotta,“ vzdal Mistrovi svůj hold Mistr basů.
Další osobností, která v knize zavzpomínala na Karla Gotta, je principál divadla Broadway. „S Karlem si povídali o druhé světové válce. On byl nesmírně vzdělaný. My jsme si v té době pořizovali hospodu Rudý baron, pojmenovanou po Manfredu von Richthofenovi, německém leteckém esu z první světové války, a Karel pro změnu znal a miloval historii druhé světové války a povídal mi o setkání s panem Gallandem, což byl za druhé světové války šéf Luftwaffe, řekli jsme si spoustu historek, bavili jsme se o světových spiknutích…To bylo asi moje největší sblížení s Karlem,“ vypráví Oldřich Lichtenberg.
Dojemně se ke Karlovi vyznal skladatel Zdeněk Barták.“Když jsem šel Karlovi na pohřeb, vzal jsem si pro jistotu dva kapesníky, prolil jsem je oba slzami a možná to můžete brát, že jsem blázen. Ale mám je z té kapsy oba dva, zmuchlané a prolité slzami za Mistra a kamaráda, dodnes schované… Karle, děkuji.“
Také my, kteří dodnes rádi posloucháme Gottovy písně a vzpomínáme na něj, děkujeme za to, že nás obohatil nejen svým zpěvem, ale i radostí a úsměvem, který nám po celou profesní kariéru rozdával. Mistře, vše nejlepší!
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.