Pro muzikanta je těžké být si manažerem, říká Felix Slováček

Autor: Alena Hájková

Foto: Mirek Malec
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Saxofonista, klarinetista a dirigent v jedné osobě, to je Felix Slováček. Vedle hraní je ale také ředitelem hudební agentury Music Model Trust. Jak se umělci, který hrál desítky let po boku Karla Gotta dnes daří v podnikání?

Co vás vedlo k založení vlastní hudební agentury?

I v dřívějších dobách jsem chtěl nejen hrát, ale přinášet nové projekty. Přesto, že za totality jsme všichni byli zaštítěni agenturou Pragokoncert, někdo program musel vymyslet, věnovat se mu a dotáhnout ho do úplného konce. Tahle práce vždycky byla na mně. Tím, že jsem na každém představení hovořil s pořadateli, znal jsem jejich možnosti a představy. Myslím si, že je správné tyto zkušenosti zužitkovat, proto jsem založil vlastní agenturu.

Čím přesně se zabývá Music model trust?

MMT je umělecká agentura, která se zabývá zprostředkováním hudebních programů pro děti i dospělé. Často také zařizujeme vystoupení Big Bandu, kterého jsem šéfdirigent.

Jako šéfdirigent musíte zajisti orchestru činnost a příjmy. Je to těžké?

To je samozřejmě složitější, protože je nás dohromady 20, a to něco stojí. Koncertů jako takových je málo, i když teď máme koncerty na Slovensku. Jinak vystupujeme na různých gala večerech, firemních akcích, plesech a vánočních koncertech.

“Prodávat” druhé vám připadá lehčí?

Rozhodně ano. Lépe uděláte reklamu někomu jinému než sobě. Pokud prezentuji sám sebe, mohou to někteří lidé chápat jako samochválu. Pro muzikanta je někdy těžké a náročné být sám sobě manažerem. Naštěstí mám už dnes takové jméno a kredit, že pořadatelé mě oslovují sami.

Je v tomto oboru velká konkurence?

Konkurence je obrovská, protože uměleckých agentur je dnes na tisíce a každý se snaží utrhnout z tohoto malého trhu co nejvíc. Samozřejmě, že my máme výhodu v tom, že jak Big Band, tak i Dáda jsme stálicí na našem trhu přes 30 let. Snažíme se dělat nejen absolutně profesionální představení, ale i nová CD či DVD, kterých je skoro dvacet.
Co Vás přivedlo k tomu, že jste si pořídili vlastní časopis Dáda?
Vzhledem k tomu, že nemáme žádné fankluby, chtěli jsme, aby se k posluchačům dostávaly čerstvé informace o tom, co děláme a kde a kdy nás najdou.

Bylo těžké vybudovat a udržet časopis na trhu?

Ano, velmi těžké. Hlavně proto, že náklady jsou hodně vysoké. Distribuce nám v tomto směru nepomáhá a co se týká reklam, ty se do dětského časopisu hodí jen velmi málo. Navíc nechceme, aby časopis byl příliš drahý. Také se snažíme přibalovat různé maličkosti, které podporují větší zájem o tento časopis.

Organizujete koncerty pro děti. Jaké jsou děti publikum, vyžadují stále něco nového?

Dáda Patrasová má pro děti obrovské charisma. Snažíme se dětem přiblížit to, co je na světě hezké a romantické, to, co jsme zažili my, když jsme byli malí. Naše písničky a pořady jsou také plné pohybu a tance. Děti na jevišti s Dádou tančí a aktivně se zapojují do různých soutěží a her.