Popravy i očarování. To jsou Utajené příběhy Ameriky

Filip Buďák

Foto: Prima ZOOM
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Mrazivý dokumentární seriál Utajené příběhy Ameriky odkrývá dosud neznámé – a někdy vyloženě šokující – poznatky o dějinách jedné z největších světových mocností. Pandemie španělské chřipky v roce 1918, špioni v Pearl Harboru, kybernetický útok CIA v dobách studené války… To jsou jen některé Utajené příběhy Ameriky, ze kterých až mrazí.

V prvním dílu zamíříme do Salemu v Massachusetts, kde bylo 19. srpna 1692 oběšeno pět lidí kvůli čarodějnictví. Od ledna toho roku tu měli být lidé údajně posedlí, strach z čarodějnic a ďábla se rychle šířil a lidé se vzájemně obviňovali a udávali. Vše vyvrcholilo několikadenními popravami – devatenácti oběšeními. Oběťmi se stali i muži, jako první John Proctor. Tak rychle, jak se tu šílenství objevilo, tak rychle také skončilo. Obyvatelé se snažili zahladit stopy a o všem mlčet. Skupina čtyř historiků se nyní vrací k oné době, myslí si, že devatenáct křesťanských mučedníků by si zasloužilo dopátrání pravdy a např. vystavění památníku. Čtveřice prochází dochované dokumenty. Ví, že vše začalo u reverenda Parrise, ten hlásal, že za veškeré problémy v Salemu může ďábel. V jeho domě žily dcera a neteř, které začaly mít nepochopitelné záchvaty. Indiánská otrokyně se pak Parrisovi přiznala, že je čarodějnice, posel ďábla, a dívky očarovala.

Krize byla rozpoutána, takto očarovaných dívek se pak objevovalo více. Samy svědčily a tvrdily, kdo je očaroval. Po první trojici byla nečekaně obviněna vážená zbožná žena – pevný pilíř komunity. Nasvědčuje to tomu, že byly dívky ovlivněny a obyvatelé si skrze tato obvinění vyřizovali své spory. John Proctor se měl pokusit zbavit ďábla u své služebné bitím, a přestože se mu to podařilo a ona se omluvila a uvedla, že ostatní si vše vymysleli, spolčili se proti ní a ona proti Proctorovi a jeho ženě. Přitom byl úspěšný obchodník, chodil do kostela, měl ženu a šestnáct dětí. Obvinění se šířila jako nákaza. Dívkám a jejich vizím se plně věřilo, po první popravě se vše ustálilo a úřady zřejmě váhaly, zda postupují správně. Přízrakové důkazy poté bohužel posvětila církev a popravy pokračovaly. Procesy se staly vyhledávanou zábavou pro svou dramatičnost.

Ve druhé fázi se čarodějnictví šířilo na východ Massachusetts a kdo se přiznal, měl být ušetřen oprátky. Musel ale udat někoho dalšího. Léto teroru vyvrcholilo oběšením pěti lidí, věznice se plnily a mezi vězni byli i Proctor a jeho těhotná žena. Proctorův syn byl mučen kvůli doznání, otcovy dopisy nebyly vyslyšeny. Sám byl odsouzen a s další čtveřicí oběšen. Historici pátrají po popravišti, to bylo zřejmě na vyvýšeném místě za městem. Po prohledání oblasti soudí, že je popraviště na nyní zarostlém vršku, který je součástí zahrady jednoho z domů. Obyvatel domu to potvrzuje a líčí, co se v jeho rodině povídalo. Pohřebiště by mělo být nedaleko, hroby byly masové, mělké. Georadar nachází podezřelé místo, ale šance na nalezení těl je téměř nulová. Podle některých informací byla navíc těla ukradena nebo přesunuta a rodinami řádně pohřbena. Od té doby navíc prošla krajina velikými změnami. Historici si vysvětlují chování dívek jako konverzní poruchu, kterou způsobil neustálý stres v jejich životě. Také vysvětlují, jak náročná byla doba a proč soudy jednaly, jak jednaly. Až guvernér vyslyšel kritiku a popravy v říjnu 1692 zrušil. Někteří soudci i udavači se následně omluvili. Na popravišti je nyní památník se jmény devatenácti mučedníků.

V dalším díle na vás čeká příběh o Španělské chřipce. Vydejte se pátrat po tajemstvích za Velkou louži na Prima ZOOM, a to od 30. 4. ve 23.25 – Utajené příběhy Ameriky

 

Zdroj Prima ZOOM

0