Dosud netušíme, komu bude Petr Pavel poplatný, říká Ladislav Jakl

Alka Hájková

Alka Hájková a Ladislav Jakl | Foto: Miloš Kraus
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Co očekávat od nově nastupujícího prezidenta, pro koho tu jsou média, jak by se měl Miloš Zeman postavit k „rozkazům“ Petra Pavla? Nejen o těchto tématech s Ladislavem Jaklem v exkluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Máme za sebou volby. Lidé si zvolili Petra Pavla, člověka, který není na politickém poli známý. Je to pro nového prezidenta handicap?

Pro stát to určitě handicap je, když se někdo ve zralém věku rozhodne, že by šel do politiky a pro začátek že by zkusil třeba toho prezidenta. Ale pro nového prezidenta je to naopak výhoda. Nemá za sebou stovky politických projevů, článků, polemik, knih, návrhů, takže není ničím vázán. Může cokoli a nikdo mu nemůže vyčíst, že se odchyluje od svých dlouhodobých postojů – žádné neznáme. Proto si také voliči do něj dosud mohli promítat cokoli, klidně ho mohly volit i protichůdné názorové skupiny, protože si mohly myslet, že je „jejich“. Ve funkci se ovšem bude muset začít vybarvovat. Tím mnoho dosavadních podporovatelů ztratí, u ostatních naopak může třeba i posílit. Ale přestane být nepopsaným listem a začne být konfrontován s tím, jak rozhodl včera, před rokem…

Kudy se bude teď naše republika ubírat? Má prezident určitou roli nebo je jen loutkou mocných?

Prezident je silnou politickou figurou s širokými možnostmi. Dosud ale netušíme, jak je ten nastupující bude používat a komu bude poplatný. Zvláště, když z jeho blízkého okolí slyšíme věty o tom, jak si ho vlastně stvořili a celou dobu vodili.

Jak vnímáte jako vystudovaný žurnalista média, která celkem viditelně prosazovala právě Petra Pavla?

To pro mne nebylo žádným překvapením. Devadesát procent českých novinářů jsou městští levicoví liberálové. Pavel byl jejich koněm a oni to nijak nezakrývali. Uvidíme, jak dlouho jim ta jednolitost vydrží, až jejich kůň začne přijímat konkrétní rozhodnutí. Ta se nutně někomu líbit budou, jinému ne.

Tisková mluvčí prezidenta nepředvedla očekávanou kultivovanost. Je to známka toho, že tito lidé, kteří by měli být určitým vzorem, dávají lidu najevo, že na tom vlastně už nezáleží?

Třeba se srovná, rozverná diblice.

V tomto týdnu se již sešel s dosluhujícím prezidentem, na kterém Pavel Zemana požádal, aby už nečinil žádná zásadní rozhodnutí. Jak vnímáte jeho „přání“, rozkaz?

Je věcí citu a vkusu každého ústavního činitele v podobné pozici, aby se – pokud nehrozí nebezpečí zmeškání nějakého důležitého opatření – choval trochu zdrženlivěji. Musí to být ale z jeho vlastní vůle, nikdo nemá právo to po něm požadovat. Mandát lze neomezeně konzumovat do posledního dne.

Premiér Fiala v neděli požádal Miloše Zemana, aby už nejmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Ten mu vyhověl. Co za touto žádostí stojí?

Ústavní soud se během příštího jedenapůlroku úplně změní. Možná chtěl Zeman vytvořit jistou kontinuitu. Ale zachoval by se podobně, jako někdejší Tuskova vláda v Polsku. Ta dobře věděla, že nadcházející volby prohraje, tak učinila na poslední chvíli velice nestandardní kroky v jejich Ústavním tribunálu. Zajímavé je, že to Brusel ani nepípl. Když to pak nová vláda PiS začala napravovat, sáhl Brusel k vyhrožování.

Na březen je svolána celostátní demonstrace proti současné vládě. Je to řešení, na jehož konci může být znát jistá úleva lidí, kteří jsou s ní a jejími kroky nespokojení?

Nespokojenost bude jistě sílit. Problém ale je v tom, že ve veřejnosti nepanuje alespoň částečná shoda nad tím, v čem spočívají kořeny současné politické a sociální krize a co by mělo být nápravou. Nespokojenost nestačí. Musí tu být promyšlená alternativa. Tu je nutno teprve kultivovat.