Josef Vojtek: Když zpívám Gotta všichni si ho v duchu představí

Pro VIPosobnosti.cz exkluzivně Josef Vojtek

Pepa Vojtek a Karel Gott | Foto: Mirek Malec
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Rocker, muzikálový zpěvák a herec, lídr kapely Kabát, Pepa Vojtek je nejen mnohonásobným držitelem Českého slavíka, ale letos i ceny Thálie za dvojroli Mefista a profesora Fausta. Velkou letošní poctou je pro něj i možnost zpívat hity Mistra Karla Gotta, i když, jak sám říká trochu jinak. Na obzoru je také nová milenka, a to přímo z královského rodu. Co se mu nelíbí na muzikálech, jak řeší zklamání a co pro něj znamená rodina se dočtete v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Pepo, ty jsi i ve svých 52 letech pořád neskutečně temperamentní, charismatický. Hraješ na koncertech, v muzikálech, staráš se o rodinu, což je velký výdej energie. Odkud ji bereš?

Mám dojem, že toto je nám dáno od chvíle, kdy se poprvé nadechneme. A to pak souvisí i s tím, co a jak v životě dál děláme. Tuto vnitřní energii (která mě jako by neustále popostrkuje vpřed), pak mohu využít jak na podiích při koncertu nebo v muzikálech.

Právě tou energií k sobě přitahuješ lidi. Pro takového pozitivního člověka, jako jsi ty není asi těžké umět s nimi vycházet, že?

Je pravda, že po 30letech v branži se člověk naučí odhadnout typ člověka a podle toho s ním komunikovat. To samé na koncertech. Mám připravený jen hrubý „mustr“ uvádění písniček a vždy reaguji na publikum. Nemám rád takové ty předem napsané scénáře, které zpěváci pokaždé stejně opakují jak papoušci na každém koncertu.

Svět šoubyznysu je velmi tvrdý, nekompromisní. Každý z nás si zažil nějaká zklamání i v běžném životě. Pokud přijdou, jak se s nimi vyrovnáváš?

Nejen svět šoubyznysu, ale i „obyčejný“ život není žádné peříčko. Každý podraz vždy bolí. Hlavně od lidí, od kterých bych to vůbec nečekal. Měl jsem v Teplicích svojí vlastní hospodu. Pak jsem se odstěhoval do Prahy a hospodu jsem začal pronajímat. A víš, co bylo zajímavý? Že mě vždycky podrazili „kamarádi“, známí. Chodili za mnou, abych jim ji pronajal. Tak jsme si „plácli“. Hospoda byla zavedená, chodili tam pravidelně tepličtí fotbalisti, muzikanti, motorkáři. Měsíc, dva platili a pak nic. Po půl roce jsem přeštípnul zámek u dveří a koukám hospoda úplně prázdná. Ukradly mi i sudy, co byly v pronájmu od pivovaru. Dodneška mi pár „kamarádů“ dluží v Teplicích docela dost peněz. Ono se marně neříká, chceš-li se zbavit kamaráda, půjč mu peníze.

Když se dostaví nějaký problém, řešíš ho sám, nebo máš důvěru ve své kamarády, rodinu?

Většinou ano. Nerad s tím někoho obtěžuji. Samozřejmě někdy člověk potřebuje radu nebo pomoc druhého, ale to, co si dokážu vyřešit, řeším sám.

Ono toto nefér jednání dnes můžeme vidět napříč celou společností. Lidé jsou z toho otráveni. Máš nějaký recept, jak z toho ven?

Vždycky je to v jednotlivci, který sám musí nejen nastavit fér pravidla, ale také je pak dodržovat. Když budu chtít, aby firma byla korektní, tak si tam taková pravidla nastavím a sám musím být férový. Ale pokud je lídr sám neschopný, pak se nemůže divit, že mu firma, agentura nefunguje.

Vraťme se ale k té energii. Když právě někde neúčinkuješ, máš ji kam dát?

Mám ji plnou garáž . Těch aktivit mám spoustu. Samozřejmě děti jsou na prvním místě. Občas sekám trávu na poli, kam chodím venčit psi. Máme doma dva anglický bulldogy a jednoho francouzského buldočka, takže to je také o zábavu postaráno. Na vyčištění hlavy je taková procházka se psi úplně ideální.

Jsi 30 let na scéně. Máš za sebou hodně osobních i pracovních zkušeností. Změnily se ti postupem času nějak životné hodnoty?

To určitě. Ve 20 jsem byl svobodný, mohl jsem si užívat života plnými doušky, Dnes mám rodinu, děti. Na začátku naší „kabátí“ kariéry jsme jezdili na zábavy jedním osobákem. Dnes na turné s námi jezdí cca sto lidí z realizačního teamu. Takže i více zodpovědnosti.

Hraješ v muzikálech, většinou s historickou tématikou. Jen namátkou Angelika, Golem, Drákula, Tři mušketýři, Mefisto. Zajímáš se o ni?

Historii čerpám hlavně ze scénářů, které se mi dostanou k nastudování a z filmů. Dnes je svět plný zloby a nenávisti. Pryč jsou doby, kdy platilo mužské slovo a k ujednání nějakého obchodu stačilo podání ruky. Dneska by bratr okradl bratra pro pár „zlaťáků“.

A jak se ti tedy žije v této chaotické, ne příliš šarmantní době?

Jsem jeden z těch šťastných, kteří dělají takovou práci, která je baví. I jako kapela držíme léta jako tým pohromadě. Začínali jsme spolu, když jsme neměli nic a nerozdělili nás ani peníze. To je strašně důležité. Největší problémy přichází ve chvíli, když se začnou řešit peníze. Na začátku, před 25 lety jsme si dali určitá pravidla a ty platí dodnes.

Spousta hvězdiček je ochotna pro své zviditelní udělat cokoliv. Ty jsi dokázal udržet si svoji hodnotu, zůstat svůj. Nebylo to právě v tom šoubyznysu, plném nástrah, intrik těžké?

Je to o tom, jak to má člověk v hlavě srovnané. Já tím, jak jsem si musel všechno krůček po krůčku vydobýt sám, každé práce, kterou přijmu, si vážím. Když už ji vezmu, dělám ji, jak nejlépe umím. Nikdy jsem nikomu nezavolal, nevnucoval se. Nemusí mě mít každý rád, to není potřeba. Snažím se žít tak, abych si vážil sám sebe. To je pro mě důležité. Nesnáším „podlézáky“ neustále se vnucující kolegy, protekční dětičky nebo dětičky sponzorů, co neumí říct na jevišti ani holou větu natož něco aspoň kloudně zazpívat. To je ale právě v muzikálech bohužel úplně běžný jev.

Ty jsi byl také v porotě Hlas Česko Slovenska, kde pod tvým odborným vedením vyhrála zpěvačka Lena LoLa Hrůzová. Jak se ti podařil takový úspěch?

Lenka způsobila v téhle soutěži nemalý poprask. Najednou tam byla slečna, která neodpovídala zaběhlým pravidlům a Majk Spirit si s tím trošku nevěděl rady. Využil jsem možnosti vzít si ji do teamu a jediné co jsem udělal, bylo to, že jsem ji naslouchal. Pak jsme společně celou její image postavili na jejím přirozeném chování a vlastně z toho, co jiní považovali za problém, jsme udělali přednost. Třeba chodila ráda bosa, pořád ji cpali do nějakých módních bot, tak jsem jí řekl, ať jde na podium bosa. Vybrali jsme písničku „Časy se mění“ a najednou její sledovanost vyletěla raketově nahoru. Ostatně podívejte se na to na „You Tube“. Tuto soutěž vyhrála nejen svým úžasným zpěvem, ale hlavně přirozeností.

V současné době účinkuješ v muzikálu Mefisto, jehož autorem na motiv J. W. Goetha je režisér Zdeněk Zelenka. Za ztvárnění Fausta jsi dostal cenu Thálie. Jak vnímáš toto ocenění?

Velmi si ho vážím. A byla to pro mě velká čest přebírat tuto cenu na půdě národního divadla.

Pojďme k dalšímu muzikálu. Na jaře velmi očekávánému Času růží s písněmi z repertoáru Karla Gotta. Byla tato role, ale i interpretace hitů Mistra pro tebe výzva?

Každý muzikál je výzva. Ale tohle byla výzva obřích rozměrů. Zpívat písničky které zpívá Karel, není zrovna lehký úkol. Věděl jsem, že jak zazní první tóny, všichni si v duchu představí zpěv Karla. Proto jsem musel písničky, co v muzikále zpívám, nejen přizpůsobit dané situaci na jevišti, ale ještě je zazpívat tak, aby mě fanoušci Karla po představení nelynčovali na nenaháněli po Karlíně. J

Tebe čeká na podzim další muzikál, Muž se železnou maskou, kde si zahraješ právě klaďase, šarméra s kordem v ruce d´Artagnana. Budeš milencem královny Anny v podání Heleny Vondráčkové. V čem bude tato role pro tebe nová?

Určitě v tom, že moji tajnou láskou bude právě Helena. Už jsme spolu vystupovali ve dvou muzikálech Baron Prášil a Mona Lisa, kde mi Helena hrála tchyni. J Máme v tomto muzikálu super duet, tak na to se opravdu těším.

Letošní rok završíš především turné vaší kapely Kabát. Co jste si letos pro své fanoušky připravili a kam můžou dorazit na vaše koncerty?

To by byl dlouhý seznam. Vše potřebné naleznou naši fanoušci na www.kabat.cz. Tam jsou všechny potřebné informace.

Autor: Alena Hájková