To, že by Rusové chtěli zabrat Kazachstán, je naprosto nesmyslná úvaha, říká Andor Šándor

Mají nějaký hlubší význam proticovidové demonstrace ve světě?

Myslím, že žádný velký dopad mít nebudou. Ukazuje se, že tu prostě je skupina lidí, kteří mají na celou věc jiný názor. Úplně bych je neodsuzoval, na druhou stranu není správná cesta. V Holandsku jsme viděli brutální zásah proti protestujícím občanům. Kdyby se to stalo v nějaké jiné zemi, kterou moc nemáme rádi, tak už vidím ten povyk, že mládí vlastní občany, zatímco tady ten zásah přešel bez jakéhokoliv rozhořčení. Ukazuje se, že nejsme principiální.

Pojďme k dalším aktuálním tématům. Jakým směrem by se podle vás, vojáka, měla vyvíjet současná česká armáda? Nová ministryně chystá změny a nová vláda chce navyšovat výdaje na armádu. Je to potřeba?

Zaprvé je potřeba, aby se jasně ukotvil fakt, že je to Armáda České republiky, že to musí být armáda schopná v maximální míře dostát úkolům obrany teritoria. V první řadě fungovat jako systém nezávislosti tohoto státu. A až v druhé řadě vyčleňovat nějaký podíl do společné obrany, která pro nás vyplývá z členství v NATO. Ale nesmí to být obráceně. Nebuďme armádou, která bude pořád někam posílat vojska, ale zaměřme na budování armády jako takové. Zadruhé je potřeba, aby vojáci dostali zbraně a techniku, která odpovídá požadavkům na vedení bojové činnosti ve 21. století. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář kdysi řekl politikům: „Žádný z vás nejezdí v padesát let starých autech, ale po nás chcete, abychom tuto zem chránili v padesát let starých vozidlech a tancích.“ Sice mu všichni tleskali, ale pošlapal si tím tak trochu kariéru. Samozřejmě gró armády budou vždy lidé. To znamená, že musíme být schopní dostávat do armády ty nejlepší lidi. Armádu je ale potřeba nějakým způsobem vyzbrojit, aspoň pokud jde o pozemní vojsko. A je potřeba si také uvědomit, v jaké ekonomické situaci žijeme. Přijde mi nereálná představa a sliby politiků, že do konce volebního období budou dávat na armádu dvě procenta, což je takový nepsaný úzus v rámci aliance, takže bude armáda dostávat nějakých 140 miliard korun. Pak je potřeba si říct, že s ohledem na narůstající inflaci je nereálný plánovaný nákup 210 bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun, protože ta bojová vozidla budou stát daleko víc. Také bychom neměli budovat prvky armády, které nijak nepotřebujeme. Tím mám na mysli třeba výsadkový pluk v Chrudimi. A úplně nakonec bych řekl, že by bylo dobré, aby se v Evropě snižovalo napětí a tendence k vojenské konfrontaci. Tím pádem nebudeme potřebovat budovat kdovíjak silné ozbrojené síly. Jak občas rád říkám, jenom blbec si rozšiřuje okruh nepřátel. Zkrátka bych si přál, aby se problémy řešily jednáním, a nikoliv vojenskou konfrontací.

Čtěte také: Nejsem příznivcem základní vojenské služby, říká

Čtěte také: V současné době probíhají debaty o budoucnosti NATO. Jste pro jeho zachování?

Samozřejmě jsem zastáncem NATO. Považuji za správné, že jsme jeho členy, na druhou stanu by mělo řešit problémy mírovými prostředky. Určitě by jednotlivé členské země měly brát v potaz i názory jiných zemí. Aby se upevňováním NATO nezhoršovala bezpečnostní situace v Evropě. Tím mám na mysli zejména Rusko, o kterém si myslím, že nemá právo rozhodovat, zda budou jednotky NATO na území ČR nebo Maďarska, ale na druhou stranu si dovedu představit jeho obavy. Tak jako každá velmoc má obavy, když jiná velmoc se přibližuje k jejím hranicím.

Existují podle vás na základě situace v Kazachstánu a v Bělorusku náznaky, že by mohl vzniknout nový Sovětský svaz?

Myslím, že je to nesmysl. Prezident Vladimir Putin kdysi řekl, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitická chyba, ale to se nedá aplikovat na dnešek, že by Vladimir Putin chtěl Sovětský svaz obnovit. Myslím, že zájmem Ruska je, aby v jeho sousedství byly stabilní režimy. Pokud budou proruské, tak o to lépe. A to „proruské“ ještě nemusí mít negativní konotaci. Aby režimy byly stabilní i ekonomicky a aby Rusko mohlo využívat svého postavení, pokud jde o obchod a ostatní věci. Že by Rusové chtěli zabrat Kazachstán, je naprosto nesmyslná úvaha. Faktem je, že Rusko má s Kazachstánem osm tisíc kilometrů dlouhou hranici, má tam své zájmy, komickou základnu Bajkonur, má tam i své občany, kteří tam žijí ještě od doby Sovětského svazu. Ale nemyslím, že mají nějaké imperiální zájmy do střední Evropy a chtějí obnovovat Sovětský svaz. Jen jsou výrazně nervózní z možnosti, že by se USA a její armáda přibližovaly k hranicím Ruské federace. Otázkou je, proč jsme za těch třicet let nebyli schopni Rusko přesvědčit, že vůči němu nejsme nepřátelští. Mohou za to podle mě tři věci. Zaprvé bombardování Jugoslávie ze strany NATO bez jakéhokoliv mandátu Rady bezpečnosti OSN, zadruhé pozvání Ukrajiny a Gruzie v roce 2008 do NATO přes silný odpor Ruska a zatřetí to, jak západ ne příliš ideálně hrál svou politiku vůči Ukrajině, kdy jsme si tu předkládali představy, že Ukrajina chce být součástí západního světa. Rusové pak dělali všechno, aby Ukrajinu destabilizovali a aby byla v situaci, v jaké bohužel dnes je.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se vyjádřila proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a bývalý prezident Václav Klaus v reakci na to prohlásil, že by měla z politiky odejít. Jaký je váš názor?

Paní předsedkyně Pekarová už není v opozičních lavicích, ale je třetím nejvyšším ústavním činitelem v této zemi. Její slova pronesená z pozice předsedkyně Poslanecké sněmovny mají jinou váhu než slova pronesená z pozice předsedkyně téměř nevýznamné opoziční strany TOP 09. Takovéto výroky bychom měli velmi pečlivě zvažovat. Můžeme si samozřejmě myslet o Viktoru Orbánovi, co chceme, ale pořád je Maďarsko členská země NATO, EU a Visegrádské čtyřky. A pokud máme problém s některými politickými kroky kohokoliv, tak takováto kritika patří spíš na nějaká vzájemná jednání. Není možné ji takto vykřikovat a dávat ještě do souvislostí s tím, že jsme vyhnali Babiše. To podle mě nemá moc úroveň. A jestli by měl někdo odvolat paní Pekarovou, jak požaduje prezident Klaus, to komentovat nebudu.