Vánoční koledy měly prý magickou moc. Která byla později zakázaná?

Jan Čížek

Koleda Tichá noc | Foto: Pixabay
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Bez vánočních koled si nedokážeme čas adventu a Vánoc vůbec představit. Jejich původ najdeme v pohanských rituálních zpěvech, které oslavovaly boha Saturna i zimní slunovrat.  První zmínky pochází ze středověku, kdy potulní chudáci navštěvovali stavení, ve kterých zpívali vánoční písně. Pokud byl majitel domku vstřícný, obdaroval děti a žebráky nějakou mincí a jídlem. První písemná zmínka o vánočních koledách pochází z roku 1400. Bylo to období vlády Karla IV., který dával koledníkům dokonce i plat. Nejstarší vánoční koleda se jmenuje Vele, vele, stojí dubec uprostřed dvora.

 

Koledníci podle pověsti přinášeli svými zpěvy do domovů veselí a radost, co dodávalo této tradici jakousi magickou moc. S nimi přišla pohoda, rozjímání i připomenutí důležitých svátků. Mezi ně stále patří Štědrý den, Hromnice, den svatého Štěpána, Nový rok a Tři krále.

Karel Gott a Rudolf Rokl v Týnském chrámu, rok 1969 | Foto: kniha KAREL-Příběhy z Trezoru

V časech komunismu nebyly koledy podporovány. V roce 1969 nazpíval Karel Gott v Týnském chrámu jednu ze svých nejlepších LP Vánoce ve zlaté Praze. „Jsou v něm takové skvosty jako Mozartova UkolébavkaAgnus deiAdeste fideles pastores nebo Caro mio ben. Díla Händela, Mozarta, Schuberta i Bizeta, souznící s časem adventním i vánočním. Snad jen pro dokreslení: K písni Adeste fideles byl natočen klip. Ten se ale nelíbil komunistům, a tak nebyl promítán,“ píše ve své knize KAREL – Příběhy z Trezoru autorka Alka Hájková. Zpěvák však na svých předvánočních koncertech nikdy nevynechal blok vánočních koled. Koncertům tak Karel Gott dodal vánoční atmosféru a divákům krásný pocit z času adventního a Vánoc.

 

Česká televize | kniha KAREL-Příběhy z Trezoru

0