Jeden ze sedmi divů světa. Mystický Taj Mahal chrání jasmín a 4 minarety

Jan Čížek

Táj Mahal | Foto: Alka Hájková
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Při návštěvě Indie by byl doslova hřích vynechat jeden ze sedmi divů světa. Slavný Táj Mahal. Ve své knize PRAHA-DILLÍ, život mezi dvěma světy na něj vzpomíná autorka Alka Hájková.  Publikaci doplňují jedinečné, originální fotografie.

Loubí, kde přespávali stavitelé hrobky | Foto: Alka Hájková

 

Před námi byla cesta do státu Uttarpradéš. Z Delhi nám po kvalitní dálnici autem trvala asi 2,5 hodiny. Po cestě jsem pozorovala místní krajinu, kterou nerušil ani jeden billboard. Občas odpočívali u krajnice psíci. Cesta do Agry utekla rychle. Než jsme se nadáli, byli jsme na místě.  Právě tady je ukryta perla Indie, slavný a nádherný Taj Mahal. Stavba, kterou s obdivem i pokorou jezdí obdivovat návštěvníci z celého světa.

Na parkovišti u Taj Mahalu se nám už netrpělivě nabízeli různí průvodci. Někteří bez akreditace, jiní s patřičným historickým vzděláním. Vybrali jsme si jednoho, který nás velmi mile překvapil nejen svými znalostmi, ale také nápaditými fotografiemi, které návštěvníkům pořizoval. Hned na úvod jsme se dozvěděli, že jsme první Češi, kteří po covidu Taj Mahal navštívili. Nakonec jsme během celého pobytu v této zemi na krajany nenarazili.

O tomto skvostu indoislámské architektury bylo již napsáno mnoho. Tak jen pár osobních postřehů. K hrobce vstupujeme hlavní bránou, uprostřed jižní zdi předhradí. Po cestě k běloskvoucí perle jsme minuli loubí, ve kterém, jak nám bylo řečeno, na ručně vázaných kobercích bez nábytku přespávali dělníci, kteří stavěli tento chrám neuvěřitelně dlouhých 22 let. V zimě přespávali na silných, hustých kobercích, v létě na prodyšných, tenkých. Symetrická stavba, čtverec o rozměrech 100×100 metrů zdobí lehce našikmo postavené čtyři minarety. A to proto, aby nespadly na chrám, kdyby došlo k nepříznivým povětrnostním podmínkám.

O kus dál byla postavena kopie Taj. Baby Mahal | Foto: Alka Hájková

Krásně upravená příchozí zahrada byla vybudována Brity, vnitřní muslimy. Do venkovní dlažby je vsazen bílý mramor symbolizující květy jasmínu. Právě ten je vyhledávaný a využívaný pro své léčebné účinky. Výtažek z něj patří mezi nejdražší vonné oleje. Jeho květy jsou považovány také za symbol lásky, radosti i elegance. A tak jsem si před odletem nezapomněla jasmínový olej koupit.

Pravý indický mramor, ze kterého je Taj Mahal postaven, zdobí i ručně vytesané fresky, sošky a intarzie z drahých a polodrahých kamenů. Pomalu vcházíme do tmavých útrob monumentu, ve kterém jsou uprostřed místnosti kenotafy Mumtáz Mahal a Šáhdžahána. Obě jsou ale prázdné, protože jejich těla jsou pohřbena až ve spodní části.

Měli jsme štěstí, že tady nebylo mnoho turistů, takže jsme měli na prohlídku i vstřebání dojmů klid a prostor. Výhodou je, že se tu nesmí fotografovat ani natáčet, což by působilo rušivě. Pro Indy by to byla naprostá neúcta k této památce. Bohužel ne všichni toto pravidlo respektují, jsou mezi nimi i Češi.

Na chvíli jsem si sedla na přilehlé terase, abych zblízka mohla obdivovat tuto perlu, ale také si nacítila její ohromnou sílu a pozitivní energii. Jedna věc je popis nebo filmové zhlédnutí tohoto sedmého divu světa, ale úplně něco jiného je možnost se ho dotknout fyzicky a navnímat jeho energie…

kniha PRAHA-DILLÍ, život mezi dvěma světy

0