Redaktorka
Být nejlepším pěvcem znamenalo zaplatit si nejkvalitnějšího kastráta. Právě v 17. až 19. století byly provedeny zákroky ještě před pubertou a mutací u chlapců, kteří si chtěli i v dospělém věku zachovat vysoký pěvecký hlas. Tím tak dosáhli pěveckého mistrovství, výrazných změn nejen v barvě tónů, ale také v hlasovém rozsahu. Zpívali především v chrámových sborech a svým sopránem a mezzosopránem nahrazovali dívčí zpěv, který zde zaznít nesměl. Tito pěvci stáli v 17. století v Itálii u zrodu italské pěvecké školy. Nejlepší z nich se stali velkou inspirací pro tehdejší hudební skladatele. Byli mezi nimi například W. A. Mozart, L. v. Beethoven, Josef Mysliveček a další zvučná jména. V období baroka a raného klasicismu pro ně skladatelé komponovali operní árie ‚na míru‘. Ti nejlepší, stejně jako umělci a kastráti žili na tehdejší vysoké noze mezi smetánkou, cestovali po Evropě a účinkovali v prestižních hudebních svatostáncích.
Umění kastrátů je dodnes zahaleno nejen velkým tajemstvím, ale také mnoha různými skandály. Kastraci byli tehdy ochotni provádět pouze v Itálii, protože v ostatních zemích panoval vůči těmto praktikám odpor. To však nezabránilo platit cizím dvorům horentní sumy za ty nejlepší kastráty. Zástupci evropských dvorů i carského Ruska projížděli celým poloostrovem, aby zde opatřili sopranisti. Samotný italský původ zajišťoval těmto cizincům v zahraničí dvojnásobný plat. A jejich andělský zpěv byl vykoupen za horentní sumy pro ty nejlepší kastráty.
Jean-Jacques Rousseau, francouzský filozof a preromantický spisovatel, jehož dílo ovlivnilo francouzskou revoluci shrnul toto období takto: „Jaká škoda, že nám nikdo z těchto pěvců po sobě nezanechal niterné postřehy o svých citech, radostech a trápení…“
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
