Karel Vágner: Kdyby byla v hudební branži vysoká škola profesionalismu, vím, kdo by tam dělal rektora

Karel Vágner | Foto: Mirek Malec
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Muzikant, producent Karel Vágner letos oslaví životní jubileum. Autor mnoha hitů v rozhlasovém studiu se ve velmi zajímavé historce vrátil o několil let zpátky, a to až do Chile. Jaké dobrodružství tam na mistra basu, Jana Čenského, Petra Salavu, ale i Karla Gotta čekalo? Jak to celé nakonec dopadlo?

Karle, ty jsi měl nejen ve své branži několik kamarádů. Jedním z nich byl Karel Gott. Máš určitě spoustu zajímavých historek, řekneš posluchačům nějakou?

Nebudu mluvit o muzice, protože to je všechno řečeno. Kdyby byla v hudební branži vysoká škola profesionalismu, je jasné, že Karel by tam dělal rektora. A vůbec nepochybuju o tom, prorektory by byli třeba Hanka Zagorová nebo Meky Žbirka. To jsou všichni lidé, kteří jsou úžasní a čestní. Pokud jde o Karla, já si do dneška myslím, že byl mimozemšťan. Že ho vrátili zpátky, protože už tady byl dlouho. Jsem rád, že jsem žil v době Karla Gotta. Kromě hudební branže nás spojovala také fotbalová Amfora. Projel jsem s ním celý svět. A když jsme přijeli třeba do Jižní Ameriky nebo do některých jiných míst, kde místní obyvatelé nevěděli, o koho jde, choval se absolutně normálně jako kámoš, nad nikoho se nepovyšoval. Akorát měl jednu nevýhodu, o které jsem věděl, tak jsem byl velmi opatrný. Nikdy se nesmělo začít se s ním večer bavit o historii. Když jsem začal třeba o druhé světové válce, okamžitě se „nahodil“ a byla z toho debata do pěti hodin do rána. Ale bylo to úžasné a dneska na to rád vzpomínám.

 

Jednou jsme spolu byli v Chile a bydleli jsme v městě Valparaíso. Což je jedno měst, které v 16. století kolonizovali Španělé. A také tam bylo patrně nejhorší zemětřesení na světě, mělo sílu 9,8 stupňů. A Valparaíso bylo téměř srovnáno se zemí. Zbylo tam pár metrů kostela, o kterém se tradovalo, že ho stavěl český architekt. A Karel si usmyslel, že tam musíme jet. Ráno si koupil strašně drahý fotoaparát. Honza Čenský ho s ním narychlo učil zacházet, aby byl připraven. A sedli jsme do dvou velkých dodávek a odjeli jsme k tomu kostelu. Bylo to na první pohled podivné, probíhala tam zrovna volební kampaň kandidátky na prezidentku.

A Petr Salava udělal takovou chybu. Zaplatil vstupné ze svého a řekl: „Kluci, každý mi dáte tolik a tolik.“ My jsme mu to zaplatili, a okolí tím pádem vidělo, kam jsme si dávali peníze. A najednou běželi kolem čtyři asi 17letí kluci a vyhodili nad nás volební fotky té prezidentky. No, co uděláš? Podíváš se nahoru. Roztočili mě a vytrhli mi z kapsy peníze. Pak jsem se otočil na Karla, který stál s prsty nahoru a říkal: „Člověče, Charlie, tak jsem chtěl zrovna zmáčknout spoušť, a náhle jsem ji neměl.“ Oni mu ten fotoaparát vytrhli. Honza Čenský byl jediný, kdo se za nimi rozeběhl. Ale byly tam místní ženy, které nám ukazovaly pohybem pod krkem, že se nemáme pokoušet zloděje dohonit, že by nás mohli taky podříznout. Tak jsme nakonec v pudu sebezáchovy udělali takovou vozovou hradbu a sunuli jsme se podle zdi. A jako by to bylo narežírované, najednou zezadu vyjel policejní vůz, z něj vystoupil policista se samopalem, a dovedl nás na takové malé náměstíčko, kde nás naložili do taxíku. A holka, která se o nás měla starat, dostala za uši, že nás na tak nebezpečné místo vůbec pustila. Ale ukázalo se, že Karel i v takovém tom vypjatém okamžiku zůstal slušný a nad věcí.

Když už tady posluchačům tak poutavě vyprávíš, jak to bylo tehdy s tím, že Karel Gott zpíval sbory doopravdy?

Dobrá. Když už tady vyprávím o Karlovi, řekl bych ještě jednu krátkou story. Pro Karla Hálu jsem natočil desku, kterou jsem nazval Dívko toulavá. Byl to trojhlas, který s ním zpíval Karel Gott a Jirka Kysilka, bubeník od Ladislava Štaidla. A říkal jsem Hálovi: „Kájo, co kdybychom zavolali Gotta?“ On se tvářil skepticky, ale já jsem Karlu Gottovi zavolal a říkal jsem: „Karle, točíme desku, nazpíval bys nám někdy druhý hlas?“ A teď jsem čekal, že mi řekne termín za měsíc. A on říkal: „Člověče, a kde teď jste? Tak já jedu.“ Přijel, natočil druhý hlas, vůbec se nebavil o smlouvě, přijel jako kamarád. A když odcházel, rozloučil se s námi a já jsem říkal lidem ve studiu: „Tak pánové, ráno zavoláme sbory a deska je hotová.“ A Karel se otočil a říká: „Člověče, Charlie, jaké sbory? Já to všechno natočím sám.“ Takže Karel Hála je jediný na světě, komu zpívá Karel Gott sbory.

Celý rozhovor ZDE: Karel Vágner: Řeknu vám, jak jsem k Arnoštu Lustigovi pašoval potají kachnu

 

Karel Vágner exkluzivně pro VIPosobnosti.cz

Zdroj: VIP osobnosti Alky Hájkové

Přidat na Seznam.cz
2