Andor Šándor. Co se stane, když vyhraje Trump, a co se stane když Biden? Kdo je favorit?

Pro VIPosobnosti.cz exkluzivně Andor Šándor

Generál Andor Šándor | Foto: archiv Andor Šándor
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Generál Andor Šándor se pro magazín VIPosobnosti.cz vyjádřil nejen k dnešním americkým volbám, ale také k terorismu. Jakou roli hrají média roli a proč dávají prostor konspiračním teoriím?

Pane Šándore, dnes vrcholí nejočekávanější událost roku, volby v USA. Kdo, podle vás vyhraje?

Opravdu netuším. Můj typ je Donald Trump.

Ovlivní podle vás výsledky možné nepokoje v amerických ulicích a co přinesou pro svět, resp. ekonomiku, politiku a další vývoj?

Už dlouhodobě vidíme jasnou polarizaci americké společnosti, ke které nebývalou měrou přispívající některá americká média, která již před 4 roky neuznala výhru Donalda Trumpa. Na obou stranách vidíme lidi, kteří se připravují na možné střety, případně vítězství druhého. Samozřejmě všechno to bude záviset na konečném výsledku voleb. Vítěz musí mít nejméně 270 volitelů. Klidně se ale může stát, že poražený bude mít celkově více hlasů, a to může zapříčinit dohady, jestli byly volby někde manipulovány nebo ne. Nejhorší by bylo, kdyby obě strany měly stejný počet volitelů, tedy 269 (celkem jich je 538). Potom by prezidenta volil kongres, který je většinově demokratický. Nepůjdeme do podrobností, ale byla by to mela.

Co očekáváte od vítězství Joe Bidena?

Když vyhraje Biden, lze čekat lepší postoj vůči Evropě (nikoliv Nord streem 2). Lepší nebo příznivější postoj k NATO, další vyhrocení vztahů s Ruskem, kultivovanější přístup k Číně bez velké změny obsahu a samozřejmě obnovení vlivu washingtonského establishmentu, proti kterému bojoval Trump. Vstřícnější postoj k Íránu a k jeho jadernému programu, nevidím velkou změnu v postoji k Severní Koreji.

A pokud vyhraje Trump?

Když vyhraje Donald Trump, bude pokračovat v zásadě ve stejné politice, zvýší tlak na Německo, jako malého plátce do NATO a kvůli Nord Stream 2. Lze předpokládat lepší vztahy s Putinem. Pokračování v tlaku na americké firmy, které podnikají v zahraničí s cílem, aby přesunuly zpátky výrobu do států.

Aktuálně jsme svědky dalšího teroristického útoku. Po Francii je to Vídeň. Macron slibuje tvrdý postup proti islámským radikálům. Měly by se mnohem víc uzavřít evropské hranice proti uprchlíkům, mezi něž se mísí právě bojovníci z Islámského státu?

Vyzval bych určitě k přehodnocení pro migrační politiky EU. Co se týče Macrona, tak slyšíme jen statečné výroky, ale realita je taková, že se mu příliš domácí terorismus zmírnit nepodařilo.

V Itálii a Španělsku probíhají protesty proti vládním restrikcím. Ovlivní to nějakým způsobem i vývoj v celé Evropské unii?

Nemyslím si to, ani bych význam těchto protestů nepřeceňoval. Jako příklad můžeme uvést potlačení baskického referenda a silný tlak proti politikům, kteří byli stoupenci odtržení Baskitska od Španělska.

Lidé jsou vystrašení, neví, čemu a komu mají věřit. Jakou roli hrají v tomto média?

Dnešní média až na výjimky již dávno nejsou pojistkou demokracie, jsou spíš pojistkou politické korektnosti, v mnohém jim jde pouze o senzace, které přitahují pozornost čtenářů a diváků, a tím napojené reklamy a obchodní zájmy společností. Pokud jde o C19 tak se média postavila na stranu plošného, nadbytečného strašení lidí. Čím méně bude jasná komunikace vlády, zvětšující se nedůvěra lidí vůči vládě z řady důvodů, tím větší prostor je pro konspirační teorie.

Autor: Alena Hájková