Jaké jsou zvyklosti indické princezny? Na stole nikdy nechybí zvoneček

Jana Černá

Taj Mahal | Foto: z knihy Praha-Dillí, život mezi dvěma světy
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Navštívit místa, do kterých lze nahlédnout jen zřídka, se podařilo spisovatelce, Indce žijící v Čechách. Po letech se Alka Hájková vrátila do své rodné země, ze které si přivezla nezapomenutelné zážitky, které zaznamenala do nové knihy PRAHA-DILLÍ, život mezi dvěma světy.

Přinášíme vám úryvky z této nevšední, poutavé knihy:

Do své rodné země jsem se vydala poprvé až po mnoha a mnoha letech. Odlétala jsem s rozpaky a s otázkou, co všechno mě v Indii vlastně čeká. Poznatky a pocity z pobytu však byly nakonec mnohem silnější, než jsem si vůbec dokázala představit. S odstupem času cítím, že tato prvotní a jedinečná atmosféra se v tomto módu nebude asi už nikdy opakovat, proto jsem si v Indii denně psala deníček, do kterého jsem ve zkratce zapisovala naše zážitky.

Alka Hájková | Foto: Jaroslav Hauer

A tak vám v následujících kapitolách přináším pohled na tuto zemi z jiného úhlu pohledu. Dívala jsem se na ni očima člověka, který se v ní narodil, má tu své kořeny. S pokorou musím říci, že si netroufám rozepisovat se o historii této země, přestože jsme měli možnost některé památky Zlatého trojúhelníku navštívit. Indii jsme navštívili na pozvání manželů Khemkových, kteří byli léta přáteli mých rodičů. S mým synem Honzíkem jsme mohli na vzdáleném kontinentu prožít a poznat odlišný způsob života, chování i smýšlení lidí. Jak na nás zapůsobilo, v čem nás obohatilo, ale také utvrdilo?

Setkání s našimi celoživotními přáteli bylo pro mě a mého syna významnou součástí návtěvy Indie, New Delhi, kde dnes žijí. Sluší se je alespoň krátce představit: Jeet Nabha Khemka je princeznou z Paňdžábu, jejím otcem byl Maharaja Ripudaman Singh z Nabhy a manželem je Nand, významný světový obchodník. Děd Jeet, Hira Singh, vládl státu Nabha v Paňdžábu na přelomu 19. a 20. století. Po smrti mahárádži přichází na trůn jeho syn Ripudaman Singh.

Otec indické princezny Jeet, Ripudaman Singh z Nabhy | Foto: kniha Praha-Dillí, život mezi dvěma světy

Určitě stojí za zmínku, že právě otec Jeet Nabha byl jedním z mála vládců knížecího státu, který se odvážil vzdorovat Britům. Za to u nich zaplatil ztrátou titulu, svobody, království, ale i své rodiny. Mahárádža ale nikdy neslevil ze svých zásad. Vnuk princezny z Nabhy Udaj se i kvůli svému dědečkovi začal věnovat historii na Cambridgeské univerzitě. Tak silnou a velkou osobností byl tento mahárádža, kterého se Britové báli a nazvali jej „nebezpečím pro celou Indii“. Doživotně dostal status rebela.

Setkání, na které jsme se moc těšili, začíná dopolední návštěvou u našich hostitelů. Nasedáme do perfektně vyčištěného vozu, do kterého zaměstnanci ve vile přináší i proutěnou tašku s několika sendviči, balenou vodou a colou. Právě cola nám tady chutnala úplně jinak, zdaleka ne tak chemicky jako u nás. Tyto propriety nás nakonec provázely celým naším pobytem.

Po půl hodině jsme zaplněným městem přijeli do Chanakyapuri, bohaté lokalitě diplomatů a velvyslanectví, mimo jiné i České republiky. Sídlí tu také současný indický premiér Módí a o kousek dál už naši indičtí přátelé. Později jsme během pobytu v Delhi touto čtvrtí projížděli velmi často. Pocity ze společného setkání se odvíjely od faktu, že jsme se dlouho neviděli. Služebnictvo nás uvedlo do mramorové haly s vodní fontánou, plné krásných květin. Přebrali od nás dárkově zabalené krabice. Našim hostitelům ukázali až samotné dárky.

Khemkovi seděli u pozdní snídaně, po vzájemném přivítání jsme k nim přisedli a pozorovali jejich zvyklosti konverzace a stolování, které se odvíjelo v příjemném klidu. Začali jsme se pomalu přizpůsobovat. Tato atmosféra mně velmi vyhovovala a byla příjemná. Měla v sobě určitý řád a noblesu. I tento zvyk mám asi z Indie, neboť dodnes ráda sedím u ranních snídaní v klidu, bez jakéhokoliv rozruchu a stresu, který Evropany provází na každém kroku. Tady jsem tento způsob neklidu za celou dobu pobytu nezaznamenala nikde.

Soukromé sídlo indické princezny Jeet Khemka. Na fotce s Alkou a Janem Hájkovými | Foto: z knihy Praha-Dillí, život mezi dvěma světy

Ani tady nechyběl na stole zvoneček pro služebnictvo. Paní domu se svým personálem mluvila v krátkých větách. Jasně, nekompromisně, ale ne pohrdlivě. Takto lidé z královských rodin mluví a takto se chovají. Vyrůstají v těchto zvyklostech, psaných i nepsaných pravidlech a považují je za samozřejmé. Ze služebnictva se nikdo neodvážil cokoliv namítnout. Chovali se nenápadně, jako by tam nebyli, a přitom splnili bez mrknutí oka veškeré pokyny a přání. A že jich za tu chvíli z našeho pohledu nebylo málo….

Jsem dnes vděčná především mým rodičům za to, že mě mimo jiné naučili společenskému chování, které je podle mě i v dnešní době důležitou součástí našich životů, a to bez ohledu na to, s kým se setkávám, jednáme, trávíme svůj čas. Je založené na vzájemné úctě, respektu, který je základem pro stabilní hodnoty.

Kniha Praha Dillí/ Foto: Barbora Ondřichová

Více se dozvíte v knize, která vypráví neobyčejný příběh indické dívenky, která se hříčkou osudu dostane do české diplomatické rodiny.  Přinesla Alce štěstí, jak se vyrovnala s předsudky lidí, životem na odlišném kontinentu? Do jaké míry byl její dosavadní život v Evropě byl ovlivněn indickými kořeny? V knize zažijete autenticitu dnešní Indie z pohledu královské rodiny.

Praha-Dillí, život mezi dvěma světy

1