Ladislav Jakl: Neradi vidíme, když si někdo v prachárně hraje se sirkami

24. 5. 2023

Alka Hájková

Alena Hájková

Redaktorka

Recept na snížení cen, zmírnění zdražování, je podle Ladislava Jakla jednoduchý. Vláda může padnout z jediného důvodu. Malost je vlastnost některých politiků, ne zemí. Proč Indie nemá čas blbnout, na co bychom se měli soustředit, o co se starat, abychom byli opět soběstační a zajímavý pro svět? Nejen o těchto tématech v exkluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Pane Jakle, vraťme se na chvíli do historie. U nás se už celé generace nevystřelilo. Jsme tedy národem, který nemá rád střety, konflikty a boje? Ptám se v souvislosti s tím, co se u nás kvůli Fialově vládě děje… Kde je podle vás ta pomyslná hranice zlomu, kdy vládní kroky budou pro lidi neúnosné?

Nemyslím, že se národy od sebe nějak zásadně liší, pokud mají podobné podmínky a mnoho styčných bodů historie. Naše země byla ale kvůli své poloze mnohokrát bojištěm cizích sil a také na ni měli zálusk mnozí sousedé. Že tu dosud jsme a že si držíme svou kulturu, jazyk a v různých dobách i různou míru suverenity, to svědčí o tom, že se Češi za svou zem bojovat nebojí. Ale právě díky své historické zkušenosti neradi vidíme, když si někdo v prachárně hraje se sirkami.

Lidé jsou nespokojeni nejen proto, že se vše zdražuje, ale také proto, že neví, co je ani v krátké budoucnosti čeká. Vládne chaos, nejistota. Ministři s premiérem testují lidi, kam až můžou zajít. Není to vůči lidem nefér?

Myslím, že by lidé měli pochopení pro mnohé i nepopulární kroky, kdyby ale měly smysl, kdyby tvořily srozumitelný systém a kdyby vláda začala šetřit u sebe. Místo toho vidíme gigantické zásahy do ekonomiky v zájmu fanatického boje s podnebím a sázku na jedinou kartu, že své konkurenty, soupeře a nepřítele vymažeme z mapy světa. Blán B tady evidentně chybí a je i neslušné o jeho potřebě i jen potichu mluvit.

Dá se z důvodů, o kterých se zmiňujete očekávat pád vlády, která má ve Sněmovně většinu?

To už jsem říkal několikrát. Vláda padne až v momentě, kdy některý z koaličních partnerů situaci vyhodnotí tak, že pro jeho politickou budoucnost bude výhodnější dát ruce od vlády pryč a distancovat se od její zhoubné a nepopulární politiky. Zatím je ale pro všechny koaliční partnery evidentně výhodnější být u moci třeba jen o den déle.

Pokud by se tak stalo, mohla by nově nastupující vláda zmírnit zdražování, snížit ceny elektřiny, DPH apod?

Jednoduše. Okamžitým odchodem od klimatických závazků, dohod a systému emisních povolenek. Přestat dotovat občasné zdroje energie a zastavit útlum výroby energie z našich zdrojů. Jenže vláda se víc bojí nespokojeného mručení bruselské vrchnosti než svých vlastních chudnoucích občanů.

Nechci srovnávat nesrovnatelné. Jinou mentalitu, podnebí, kulturní, hospodářské a další rozdíly. Ale jen pro představu. Nedávno jsem navštívila Indii, která se stala v lednu nejlidnatější zemí světa. Premiér Módí klade velký důraz na sociální rozvoj země. Vládne 1,5 miliardě obyvatel. Jen hlavní město Delhi čítá 15 miliónů. Chudoba a další problémy se v této zemi narozdíl od té naší dají očekávat. Moderní zemi, Česko s 10 milionů obyvatel není schopen premiér uřídit. Kde je chyba?

Indii sledujeme u nás málo. Indický venkov je pro Středoevropana stále nepředstavitelně chudý, ale raketový růst životní úrovně střední třídy a také její podíl na celkovém počtu obyvatel je cosi, co má celosvětové ekonomické dopady, například na poptávku mnoha komodit. Z Indie se stává globální hráč první kategorie mimo jiné i proto, že rozvoj tu je na prvním místě. Nemají čas a náladu zatěžovat se módními pokrokářskými nesmysly a zeleným blbnutím. Je otázkou několika let, kdy pocítíme expanzi Indie do všech odvětví. A my dál budeme sedět a mudrovat, jestli je ve vedení společností dostatek přešitých individuí a jestli se ve firmách nesplachuje příliš často.

V čem, kde tedy vidíte rozdíl mezi těmito premiéry?

Především v tom, že náš premiér se nechová jako představitel suverénní země, zatímco indický není nikomu poplatný a sleduje jen a jen zájmy Indie. A to není jen tím, že my jsme malí a Indie velká. Rozdíl je spíš v tom, že se jeden chová jako malý, druhý jako velký. Malost je vlastnost některých politiků, ne zemí.

Indie je naprosto soběstačná už jen proto, že si nenechala vzít to, co nám bylo nejen EU vzato. Co by musela vláda udělat proto, aby se z Česka, které se pomalu stává montovnou, byla opět země, která je hrdá na svoje řemeslo, intelekt?

No, ona je to hlavně obrovská země s ohromným vnitřním trhem. My jsme nejotevřenější ekonomikou světa, zahraniční obchod u nás tvoří největší podíl HDP na světě. Nemyslím, že se máme starat o soběstačnost. My se máme starat o exportní trhy. To se ale musíme k zemím, kam chceme vyvážet, chovat slušně a nebýt jen nástrojem mocností, které usilují o vývoz svého vlivu po celém světě. Nevnucujme nikomu své standardy, chovejme se s úctou a pokorou – a budeme vyhledávanými partnery. Chudnoucí země EU pro nás žádnou velkou exportní perspektivou nejsou. Diverzifikujme. A nevychovávejme.

Když se vrátím k první otázce. Mají lidé čekat na kroky vlády, nebo se sami zasadit o změny?

Od téhle vlády už nelze čekat nic. My si jen přejme, aby ta příští nebyla ještě horší. A nejen si to přejme, snažme se o to. Zatím třeba už tím, je budeme správně pojmenovávat příčiny aktuálního sociálního průšvihu.