Redaktorka
Kuchař, který vařil v Singapuru, Indii, ale také například ve Vídni, představil o víkendu francouzskou kuchyni i v perle Jeseníků. Do Zlatých hor zavítalo přes sto hostů nejen z Česka, aby tady ochutnali delikatesy Jaroslava Sapíka.
V hlubokých lesích, osadě Rejvíz byla roku 1795 postavena horská chata s nelehkých, ale zajímavým osudem. V roce 1919 se pomalu stává penzionem, protože v ní byla vybudována vedle výčepu velká jídelna. O patro výše letní pokoje pro hosty. Před druhou světovou válkou nazývala Zum Seehirten (U jezerního pastýře) nebo také Zum Seehirtenhov (Dvůr u jezerního pastýře) a byla majetkem bratrů Braunerových Jozefa a Alfréda. Po válce dostala název Noskova chata, a to po komunistickém ministrovi vnitra. Později se z ní stala ozdravovna a novým majitelem se tak stalo ROH. Z havarijních důvodů byla na přelomu století ale uzavřena.
„Koupil jsem ji v roce 2004 ve velmi zanedbaném stavu,“ vypráví pro VIPosobnosti.cz její současný majitel Zdeněk Adamec. „S pomocí a pod dohledem památkářů jsem ji rekonstruoval do původní podoby. I dnes to tady vypadá, jako by se tu zastavil čas, protože historii architektury jsme museli zachovat.“ Vedle penzionu jsme postavili bazén, který byl prvním vyhřívaným v Česku. Vzhledem k tomu, že je tady velmi zdraví vzduch a klid, se stalo toto místo v Jeseníkách 2. nejnavštěvovanějším. Lidé chodí na procházky do přírodní rezervace, k mechovému jezírku, rašeliniště, ve kterém vykvétají velmi zajímavé rostliny. „Penzion je dnes součástí veřejné památkové zóny. Interiér je od začátku 20. st. zdobený řezbářskými pracemi, vyřezávanými židlemi s karikaturními podobami stálých hostů. Celou sbírku a vzácný mobiliář jsem od odborových organizací odkoupil,“ říká majitel penzionu.
Toto místo láká turisty nejen svojí historií, ale samozřejmě kuchyní. Po celý rok se tady ale vaří klasická jesenická jídla. „Lidé si tady oblíbili například jelení guláš, borůvkové knedlíky, dančí maso, ale i jídla na houbách, kterých tu roste opravdu hodně,“ říká Zdeněk Adamec.
„Jak to tak bývá, náhoda mě propojila s Jaroslavem Sapíkem, a tak jsme dnes nejen přátelé, ale také společně vymýšlíme různé kulinářské dobroty. Jednou v roce tady vaříme tematickou kuchyni. Francouzskou kuchyni jsme představili svým hostům právě o víkendu,“ říká Zdeněk Adamec. „Já jsme tady byl poprvé se svými rodiči v roce 1956, “ vzpomíná Jaroslav Sapík. „Dnes tu společně se Zdenkem pořádáme kulinářské víkendy. Je o ně obrovský zájem, restaurace byla zaplněna do posledního místa, a to nejen českými, ale i zahraničními hosty,“ pochvaloval si Sapík. Podle jeho slov si tady pochutnávali především na Provensálské Bouillabaisse, plněné křepelce na pomerančích a telecím karabáčkem s lanýžovou omáčkou. Návštěvníci obdivovali nejen kuchařské umění Zdeňka Adamce, Jaroslava Sapíka a Jana Pýchy, ale také interiér, kterému dominovaly ručně vyřezávané lustry, obklady, sošky, ale také sbírku obrazů uznávaného německého malíře Mahlera.
Během večera Jaroslav Sapík udělil svému kolegovi Zdenkovi Adamcovi nejvyšší ocenění od Československého svazu kuchařů, které se předává pouze těm, kteří poskytují kvalitní gastro služby a v oboru se dál průběžně vzdělávají. Tohoto slavnostního okamžiku se zúčastnili hosté, ale také odborníci na gastronomii, například Petr Králíček z vídeňského hotelu Sacher a Jan Pýcha, kapitán národního týmu kuchařů.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
