Dům u zakopaných miliónů. Sloužil i pro striptýz

Obecní dům | Foto: Obecní dům
Facebook
Twitter
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Jeden z architektonických klenotů, Obecní dům stojí na náměstí Republiky, a to na místě královského sídla zvaného Králův dvůr z doby Václava IV. kolem roku 1383. Důležitá byla jeho strategická poloha, protože dnešní Hybernská ulice vedla směrem na Kutnou horu, odkud se vozilo Prahy stříbro. Prašná brána, která s Obecním domem sousedí byla vstupem do města pražského a k magistrátu na Mariánském náměstí, kde se  mince, nazývané Pražské groše přerozdělovaly. Prašnou bránu a Obecní dům později spojila menší brána.

Město zakoupilo vedle Prašné brány pozemek, u kterého si vymínilo, že nebude patřit Němcům. A to proto, že právě Němci tvořili významnou část obyvatel Prahy. Byli mezi nimi majitelé realit, průmyslových podniků i vyšší úředníci. Příkopy tak byly tehdy německé, Národní třída česká. Praha byla sice významným, ale stále provinčním městem, a to především právě pro Němce. Do Prahy se sjížděla tvůrčí elita celé země, která ji rychle začala proměňovat.

Smetanova Síň Obecního domu | Foto: Česká televize

Hlavní město bylo na přelomu 19. a 20. století plné životní energie a potřebovalo postavit důstojné prostory, které by sloužily pro reprezentaci a zábavu. Toto místo bylo nejen krásné, ale také strategické, neboť hned proti němu stálo německé Casino, dnes tam najdeme Českou národní banku. Pozdně secesní Obecní dům vznikl podle návrhu architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. V roce 1908 byla postavena hrubá stavba Obecního domu, takže se mohlo začít s výzdobou exteriéru a interiéru. Ta vycházela s pražských a národních témat a motivů. Na nástěných malbách jsou zvěčněné takové osobnosti jako Max Švabinský, Jan Vrchlický, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a další. Bylo vybudováno několik reprezentativních sálů. Primátorský sál zdobí díla Alfonse Muchy.  Na lesku a honosnosti dodal interiéru použitý materiál, jakým je křišťálové sklo, dřevo, mramor a mosaz. Důležitou součást architektury tvoří jedotlivé detaily, které dohromady utváří pompézní celek.

 

Součástí interiéru jsou i nádherné prostory restaurací, a to především ve francouzském stylu. Právě Paříž v tehdejší době určovala trendy architektury, módy, ale i umění. V Obecním domě se konaly výstavy, na nichž nechyběly například Picasovy obrazy. Jedinečnou atmosféru Příkopům dodali pánové s hůlkou v kloboukách, které s grácií smekávali, dámy v krásných róbách, deštníčkem v ruce, luxusní obchody a později i tramvaje.

Kavárna v Obecním domě | Foto: Historická Praha

Stavba, která byla dokončena v roce 1912 nakonec stála 6,5 miliónů korun. Rozpočet přitom byl 3,5 miliónů. Právě proto se domu začalo říkat ‚Dům u zakopaných milionů‘.  Bylo tak postaveno třetí centrum kulturního života v Praze, a to po Národním muzeu a Národním divadle.  V Obecním domě bylo vyloučeno, aby nápisy plakátů a programů byly dvojjazyčné, protože kulturní akce nebyly určeny Němcům. Tento secesní dům se stal 13. července 1918 významným místem pro vznik samostatného státu.

Zajímavostí je, že varhany ve Smetanově síni za druhé světové války sloužily jako útočiště parašutistům pro jejich diverzní akci, atentát na Heydrycha. O několik let později, v květnu 1946 se zde a v Rudolfínu konalo první Pražské jaro, které se stalo tradicí až do současnosti. V padesátých letech byl Obecní dům v úpadku. Jeho zdobnost byla trnem v oku ideologům, kteří jej považovali za bezcenný, měšťanský kýč. Stejně jako za protektorátu přicházely úvahy o jeho zbourání. V šedesátých letech se zde konaly dokonce striptýzi, dekadentní zábavy a později i diskotéky.

Obecní dům | Foto: Obecní dům

Tento klenot se dočkal ve 20. století rosáhlých oprav.  Trvaly  téměř dva a půl roku, stály 1,8 miliardy korun. 30. dubna 1997 byl Obecní dům po  rekonstrukci slavnostně otevřen v podobě, jaké ho známe nyní.

Autor: Jan Čížek

Zdroj: Česká televize

7
Přidat na Seznam.cz