Reforma protidrogové agendy: Systémová integrace, nebo riskantní krok?

redakce

Foto: vlada .cz
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Vládní rozhodnutí o přesunu protidrogové politiky z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví se stalo předmětem ostré veřejné debaty. Zatímco odborníci varují před ohrožením funkčního systému, vláda Andreje Babiše tento krok prezentuje jako logickou integraci, která má v mnoha evropských zemích tradici. Současný protidrogový koordinátor byl odejit přes SMS. Kdo ale přesně ví, co jí předcházelo? Tento konec se dá ale číst i tak, že pro Babiše není Bém rovnocenný partner, tak jak si to zřejmě bývalý primátor Prahy myslel. Nyní v médiích řeší hlavně svoji pozici, celkově jeho projev působí krečovitě, bez známek diplomacie a strategie.

Změna, která má nastat k 1. červenci 2026, přináší zásadní novinku: spojení agendy závislostí a péče o duševní zdraví pod jeden resort. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jde o koncepční krok, který umožní těsnější propojení obou oblastí. „Nevidím žádný důvod, proč bychom to neměli zvládnout také,“ sdělil. V této nové struktuře bude v nové roli národního koordinátora Dita Protopopová. Věnovat se má oběma agendám současně.

Odchod dosavadního koordinátora Pavla Béma je v tomto kontextu logickým důsledkem nové koncepce. Jeho nesouhlas a varování před „rozpadem systému“ ukazují na hloubku názorového střetu mezi odcházejícím vedením a vládním záměrem. Pro vládu je však v tuto chvíli zřejmě prioritou přechod na institucionální model, který nestojí na silných individuálních osobnostech s vlastními politickými ambicemi, ale na pevném resortním zázemí. V nové struktuře už koordinátor nebude mít tak silnou politickou váhu, protože se stává součástí ministerské hierarchie.

Bývalý primátor (ODS) nastoupil do úřadu s postojem, který mnozí vnímali jako překvapivě vstřícný vůči vládní koalici ANO. Tato názorová shoda a ochota k úzké spolupráci vedly k zamyšlení, zda post koordinátora neměl být pouze přípravnou fází pro návrat do komunální politiky – konkrétně do boje o post pražského primátora. Tuto úvahu ale Andrej Babiš v březnu rázně odmítl s tím, že na o jiném jménu než Ondřeje Prokopa nikdy neuvažoval. Od začátku bylo navíc zřejmé, že Bém se svou náturou a politickou historií není typem, který by se dlouhodobě spokojil s čistě úřednickou, byť vysokou pozicí.

Za touto celkovou změnou stojí Tünde Bartha. Její nepopulární kroky jsou odvážné a mají přesné strategické i odborné důvody. Stala se tak terčem kritiky většiny těch, kterých se odchod týkal, především od Pavla Béma, který svůj odchod neustál. Zda tento přesun přinese očekávanou efektivitu, nebo zda se potvrdí obavy odborníků z oslabení nadresortní koordinace, ukáže až praxe v nadcházejících měsících. Rozhodnutí vsadit na model Ministerstva zdravotnictví je však jasným politickým signálem. Vláda dává přednost systémové centralizaci pod odborný resort před dosavadním modelem, který byl dlouhodobě spojen s Úřadem vlády. V tomto směru jde o suverénní manažerské rozhodnutí, které má za cíl vnést do agendy novou dynamiku a řád.

 

 

1