Pragmatik i bonviván. To byl Ladislav Štaidl

Z knihy Tanec mezi Mistry /Alka Hájková

Ladislav Štaidl | Foto: Miloš Schmiedberger
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Muzikant Ladislav Štaidl nás stejně jako Karel Gott navždy opustil. Jeho hvězdná kariéra byla plná různých životních zvratů. Vraťme se ale do minulosti. Co měl s Karlem Gottem kapelník společného, proč byl pro zpěváka v určitý čas učiněnou spásou? Nejen o tom píše ve svých vzpomínkách autorka knihy Tanec mezi Mistry.

V mém teenagerovském věku jsem byla na návštěvě u našich rodinných známých, kteří pracovali v té době u filmu na Barrandově. Jednoho dne k nim domů přijel na pracovní návštěvu šéf Gottova orchestru Ladislav Štaidl. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek a snad i částečně kartami namíchané osudové setkání.

Moje první fotka ze zkoušky v Lucerně | Foto: Alena Šulcová z knihy Tanec mezi Mistry

Tento atraktivní, usmívající se muž s dokonalým a dodnes nezaměnitelným účesem i outfitem, dorazil se svým zánovním vozem zahraniční provenience, tuším, že to byl Mercedes. Právě této značce byl tehdy boss showbyznysu nakloněn. Se svými hostiteli hovořil o ceně nafty, která se pohybovala v minulých časech kolem 0.90 haléřů za litr. Zbytek rozhovoru strávili pracovní debatou nad filmem Parta HIC, ve kterém jednu z hlavních rolí ztvárnil Vladimír Menšík. Děj byl natočen v roce 1976 na severní Moravě a jeho tvůrci ho zasadili do hornického prostředí. Ústředním motivem bylo zdraví horníků, v tomto případě pití mléka, aby se předešlo nemoci zvané silikóza. Hudbu k filmu složil právě Štaidl. Píseň s textem mého známého Vůně mléka nazpíval Karel Gott.

Pro mě toto „náhodné“ setkání bylo první osobní zkušeností se zákulisím, kde vzniká film či hudba k němu. S Láďou jsme se pak průběžně potkali několikrát a tuším, že v roce 1979 jsem byla tímto muzikantem pozvaná na koncert do Lucerny, což jsem s jásotem i pokorou ráda přijala.

Lucerna zkouška koncertu Karel Gott | Foto: Alena Šulcová z knihy Tanec mezi Mistry

Nutno podtrhnout, že kromě těchto nepřehlédnutelných atributů je tento šéf kapely obdařen i velkou pragmatičností, vzdělaností a nadhledem. Jeho inteligentní projev, pevně vládnoucí ruka, organizační schopnosti, znalost marketingu, prostředí ekonomického trhu, ale také (vele)důležitých osob, byly nejen v časech společných začátků s Gottem a jeho muzikanty učiněnou výhrou a spásou. Také bez jeho autority by se v tvrdém, nekompromisním světě showbyznysu a v totalitních časech dalo těžko přežít.

Štaidl byl duchovním otcem projektů, které tehdy společně vymysleli a zrealizovali a nutno podotknout, že s úspěchem. Láďa měl přehled o všem, co bylo součástí jeho profese. Kapela měla jasný řád. Muzikanti byli na koncertech hezky oblečeni, a tak společně s kapelníkem a Karlem Gottem tvořili na pódiu noblesní a profesionální tým.

Pro zajímavost a dokreslení. Štaidl studoval klavír a kompozici u prof. Františka Kubelíka. Napsal hudbu k desítkám filmů, seriálů a písní právě pro Gotta. Podle jeho vyprávění, například velký hit Kávu si osladím zavřeli tehdejší soudruzi do trezoru s odůvodněním, že cukr je drahý, tudíž tato forma propagace je nevhodná. I takové profesně-politické absurdity tehdejší režim přinášel.

Tato doba měla bohužel i specifika, kterými si mnozí umělci osobně prošli. Jak vypráví Eva Pilarová, týkala se především textařů a zpěváků, kteří jejich slova interpretovali ve svých písních.
„Než jsme tehdy mohli zrealizovat nějaký koncert, museli jsme dělat přehrávky. Stoupli jsme si před jakousi komisi a začali zpívat. V ní už seděl někdo moc důležitý a hlídal, jestli se v textu neobjeví nějaké slovo, které by mohlo jen naznačovat, že je mířeno proti někomu nebo něčemu. Když měli dojem, že ano, muselo se to přepisovat.“

Karel Gott v Lucerně | Foto: Alena Šulcová z knihy Tanec mezi Mistry

Láďa i Karel měli něco společného. Tím byla například nejen vytrvalost a perfekcionalismus, ale i rozhled. Oba jsou velcí gurmáni a vypravěči nejen vtipů, ale i zajímavých historek, a to v úžasné společnosti, do které patřili například Jiří Sovák, Jiřina Bohdalová či Miroslav Horníček. V dobře padnoucích oblecích byli gentlemany s noblesním společenským vystupováním. Procestovali společně kus světa, odkud si přivezli spoustu zážitků, zkušeností, ale i kontaktů. Jejich spolupráce trvala až do roku 1989, ve kterém zpěvák slavil v Lucerně své 50. narozeniny. Poté byla stávající kapela rozpuštěna.

Oba dva také disponují množstvím energie, kterou každý ale projevoval jinak. Šéf kapely Láďa Štaidl řešil pracovní záležitosti rázněji než Gott, což bylo dáno i manažerským charakterem jeho práce. Ono udržet řád bohémských duší v orchestru zase tak jednoduché nebylo. Mistr si uměl také říct svoje, ale nikdy se na nikoho nerozčiloval. Především nesnášel konfliktní situace, neměl rád a nechtěl řešit střety, takže se do nich nepouštěl. Pro svoji práci potřeboval klid a jistotu. Nakonec jako uzlíček nervů bez jistot a opory by těžko mohl šest desítek let předávat lidem několika generací krásné pocity, iluze a pohodu. Zdá se mi to neuvěřitelné a zároveň famózní.

kniha Tanec mezi Mistry

Jana Černá

13