Rudolf Rokl byl pianista a přítel Karla Gotta. V čem se neshodovali?

Rudolf Rokl | Foto: Česká televize
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Přidat na Seznam.cz

Excelentní pianista a nejlepší kamarád Karla Gotta. To byl Rudolf Rokl. Pro své kolegy vymýšlel různé kulišárny a zpěváka doprovázel na koncertech po celém světě. Bohužel 23. září 1997 podlehl rakovině, což bylo pro zpěváka velmi zdrcující. V čase zákeřné nemoci navštívil také léčitele.

Rudolf Rokl byl nejen velmi významný klavírista, ale také aranžér mnoha skladeb vážné i populární hudby. Miloval jazz, který ho doprovázel celým životem. Už v roce 1958 se setkal s Karlem Gottem, kterému pomohl na konzervatoř, kde sám tehdy studoval. Později klavírista navštěvoval také pražskou AMU, a to u profesora Františka Raucha. S Gottem se stali nerozluční přátelé a kolegové. Rudolf Rokl rád kouřil dýmku a miloval víno, což se mu stalo osudným.

„Nezapomenutelný člověk, pianista. Virtuóz par excellence, velmi příjemný člověk, proto bych se u něj ve své knize také ráda zastavila,“ vzpomíná spisovatelka a producentka Alka Hájková. „Možnost seznámení se mi naskytla na jednom z koncertů, bohužel už v době, kdy se potýkal s vážnou nemocí. Byl to velmi příjemný, introvertní, řekla bych asketický a hlubokomyslný člověk se skromným vystupováním. Musím říct, že měl často stejný, možná i delší potlesk než Karel. Ale zpěváka to těšilo, protože byl rád, že má v orchestru kvalitní muzikanty, kterým vždy přenechal na koncertech prostor. Při jeho hře na klavír mi běhal mráz po zádech. Na Vánoce se mi nejvíce líbily koncerty, kde Karla doprovázel velký symfonický orchestr, což na mě působilo celkově povznášejícím dojmem. Například Griegův koncert a moll v Rudlově podání, to byl opravu zážitek,“ vypráví dál autorka v knize Tanec mezi Mistry.

Orchestr Ladislava Štaidla, Lucerna 1979 | Foto: Alena Šulcová

V tehdejších časech na koncertní šňůry jezdil v autě Felix Slováček společně s Rudolfem Roklem, a tak v knize společně s autorkou se na tohoto velikána společně rádi zavzpomínali. „S Karlem měl Rudla moc hezké vztahy, velmi si rozuměli, i když oba měli rádi trochu jinou muziku. Ale Rudla chápal Karla, že v Německu realizoval muziku, která nám přináší krásný život i popularitu, pro jiné publikum. Tedy úplně jiný žánr než u nás doma. Rudla se mnou jezdil na koncerty v autě. Zažili jsme všechny jeho lásky, radosti, ale i problémy. Když mu oznámili, že má nádor na hrtanu, jeli jsme spolu ještě rychle na Slovensko k jednomu léčiteli, a když Rudla viděl ten bordel, který měli doma, odjeli jsme hned pryč. Druhý den se nechal operovat Na Bulovce. Ještě dlouhá léta pak žil, potom se mu to ale vrátilo po druhé. S touhle strašnou nemocí pak ještě znovu bojoval, ale já už jsem v kapele potom nebyl. A když teď vidím jeho dopis, rukopis, který ti dal na památku, ani to nemůžu dočíst do konce,“ vzpomínal již se slzami v očích klarinetista.

Karel Gott | Foto: František Jirásek

Karel Gott byl profesionál, který nenechal nikdy nic náhodě. Nikdy nevynechal ani zvukové zkoušky. „Zvukovky vyžadoval Karel před každým koncertem. V prvé řadě to byl on, kdo se rozhodl, co bude zpívat. Pak se potkal s aranžérem. Většinou to byl v naší kapele Rudla Rokl, kterému se podařilo do toho dodat takové kulišárny, které zněly dobře pro klavír. Pro nás muzikanty to bylo sice těžko hratelné, ale nakonec jsme to také skvěle zvládli. Později se aranžmá ujal také další pianista, který později přišel do Láďovy kapely. Byl jím Pavel Větrovec,“ vypráví dál Slováček v knize Tanec mezi Mistry. „Přestože Rudla býval později kvůli své těžké nemoci někdy unavený, nepamatuju se, že by jeho místo za klavírem zůstalo během koncertu prázdné. Rudla byl tak geniální, že i když byl zrovna indisponovaný, usedl za piano a hrál.“

Tanec mezi Mistry

„Nakonec si nemoc v podobě rakoviny přeci jen začala vybírat svoji daň. Svému kamarádovi tehdy velmi pomohl Karel Gott, kterému velmi záleželo na tom, aby se nechal operovat, což Rudla rázně odmítal. Nakonec ho zpěvák přesvědčil a pianista zákrok podstoupil. Život si tak o několik let prodloužil. Odchod Rudolfa Rokla do muzikantského nebe byl pro Karla Gotta ohromnou ztrátou stejně jako smrtelná nehoda jeho dvorního textaře Jirky Štaidla a později úmrtí skladatele Karla Svobody. Důležitá a lidsky potřebná základna lidí a tvůrců pro zpěváka nenahraditelná,“ zakončuje své vyprávění Alka Hájková Zpěvák sám nakonec také podlehl této zákeřné nemoci. Právě 1. října si připomeneme druhý rok od Mistrovi smrti.

Zdroj: Úryvek z knihy Tanec Mezi Mistry

Jan Čížek