Redaktorka
První dějství sporu o účast prezidenta na summitu NATO je u konce. Prezident se summitu NATO nezúčastní. Spekuluje se o problémech mezi Hradem a současnou vládou. Je však nutné připomenout, že ani sám prezident se vůči ní nezachoval vždy férově. „Taky jsem kvůli sporu o Filipa Turka kompetenční žalobu nepodal, přestože jsem mohl. Potřebujeme klid na práci, ne dohady…,“ uvedl premiér Andrej Babiš, který na setkání s Petrem Pavlem dorazil později, což na Hrad avizoval již den předem. Přesto prezident, jak bývá jeho zvykem, o celé věci informoval média s předstihem a při následném setkání si neodpustil tuto výtku veřejně připomenout.
Kritika se objevuje také v souvislosti s prezidentovými výjezdy nejen do regionů, které někteří označují za jakousi zážitkovou cestovní kancelář. Připomínají například i prezidentovo označení amerického prezidenta za „odpudivou bytost“ i další výroky, které podle nich překračují rámec běžné diplomatické a strategické komunikace.
Každý, kdo zastupuje stát, by měl dodržovat diplomatický protokol i určitou míru společenské etikety. V oblasti diplomacie se podle nich ne vždy daří udržet jednotný a konzistentní přístup, což se netýká pouze hlavy státu, ale i některých dalších politiků.Velký úspěch zaznamenal Andrej Babiš při návštěvě Donalda Trumpa v Bílém domě, kam dorazil společně s manželkou Monikou.
„Vždycky jsem se snažil reprezentovat naši zemi co nejlépe. Hovořil jsem tamním jazykem a přizpůsoboval se zvykům místa, kde jsem právě vystupoval, aniž bych musel potlačovat hrdost na vlast,“ říkával zpěvák Karel Gott, který Českou republiku v zahraničí skvěle reprezentoval.
Otázkou zůstává, jaké kritice by vláda čelila, pokud by prezidentovi účast na summitu NATO umožnila. Možná by byla označována za kabinet, který sice nejprve avizoval prezidentovu neúčast, nakonec však ustoupil ze strachu z kompetenční žaloby. Jde tedy o otázku úhlu pohledu kritiků i médií, jejichž přístup Andrej Babiš dlouhodobě kritizuje.
Prezident však celou věc vidí jinak. Tvrdí, že zastupování státu navenek je podle Ústavy jednou z jeho základních pravomocí, a připomíná, že na summitech NATO tradičně zastupovali Českou republiku prezidenti bez ohledu na politické složení vlády. Uvádí také, že opakovaně nabízel kompromisní řešení a že vláda na jeho návrhy nereagovala. Spor proto předal k posouzení Ústavnímu soudu, jehož rozhodnutí hodlá respektovat.
