Redaktorka
Zpěvák Karel Gott bydlel více jak 40 let ve vile Nad Bertramkou. V místech, kde pobýval u manželů Duškových v letech 1787 a 1791 také W. A. Mozart, který zde dokončil operu Don Giovanni. Samotná Bertramka je bývalá hospodářská a viniční usedlost na severním svahu Černého vrchu na pražském Smíchově. Nad dnešním Mozartovým muzeem stojí na kopci vila, kterou zakoupil Mistr a bydlel v ní nejprve se svými rodiči, později s rodinou, a to až do svého skonu 1.října 2019.
Gott miloval umění, a tak byla vybavena nejen ve stylu art deco, ale také jeho vlastnoručně namalovanými obrazy. Na zdi nechybělo benátské zrcadlo, v hostinské místnosti starobylé zámecké svícny či perské koberce. Dům zdobila různá ocenění, vyznamení, bezpočet zlatých, platinových, diamantových desek, které Karel Gott nasbíral nejen u nás, ale také například v Lucembursku, Německu či Japonsku.
Tento dům také zažil bezpočet mejdanů, tajemných nocí i rána, ve kterých Karel Gott někdy snídal sám, jindy se svojí vyvolenou. Často se ale vracel domů z koncertů sám. „Když jsem ho odvezl domů, zval mě dovnitř i po půlnoci,“ vyprávěl Pavel Větrovec do knihy Karel, příběhy z Trezoru. „Nechtěl být sám. Obdivoval jsem, že to dokázal.“ Na společné večery zavzpomínal ve zmíněné knize i Felix Slováček: „Jezdili jsme po koncertech v Lucerně ke Karlovi domů. Tam jsme probírali pocity, dojmy, ale i spřádali plány pro další spolupráci.“ Sám Mistr říkával, že emoce, zážitky musí s někým po vystoupeních sdílet. Nedokáže si představit jít hned spát.
Zpěvák byl milovníkem knih, a to různých žánrů. V knihovně nechyběly knihy o malířství nebo filozofickou tématikou. Velmi se zajímal o historii, ale i konspirace. Některé se po čase staly realitou. „Vzpomínám si, že mi vždycky při našich debatách připomněl, že to, o čem se píše, mluví nemám brát vážně“, vzpomíná na společné rozhovory spisovatelka a producentka Alka Hájková. „Vše je jinak, a to jinak je zase trochu jinak, to si pamatuj,“ říkal Karel Gott. Tato slova mnohokrát potvrdil i František Janeček: „Karel byl celoživotní pochybovač.“
Nejen Gottovu vilu, tvorbu, ale i soukromí, obleky, ve kterých Slavík vystupoval chtěla fanouškům přiblížit jeho manželka. Takový projekt je náročný, vyžaduje mnoho povolení, organizačních kroků, ale i finančích nákladů, ale také očekávaných příjmů. Zpěvák se v čase své nemoci musel z vily kvůli její rekonstrukci odstěhovat do bytu, což mu nijak nepřilepšilo.
V říjnu to bude ale již šest let, co nás Karel Gott opustil. Dlouhý čas mezi odchodem zpěváka a otevřením jeho milované vily. Přesto, že by se skalní fanoušci do ní rádi podívali, přeci jen už jich asi nebude tolik. Doba se změnila, stejně jako vila. Zmizela z ní Gottova energie, duch, který tomuto místo dával genius loci. Ivana Gottová projekt VILLA GOTT nakonec stopla prý ze zdravotních důvodů. Podle čtenářů na sítích nebo pod články tomu argumentu ale moc nevěří. Ale jak říkal Karel. „Vše je jinak, a to jinak je zase trochu jinak…“
Jak srhnul do knihy O umění vycházet s lidmi, jak to vidí slavní Karel Svoboda: „I lidský život je pomíjivý. Jednou tady skončíme a náš život bude pokračovat v našich dětech a v činech, které po nás zůstanou. Po architektovi baráky, po skladateli nějaká muzika, po spisovateli knihy. Na posmrtný život nevěřím, ale nedávno jsem se setkal s jedním lamou, se kterým jsem si velmi zajímavě popovídal, i když to byl člověk jakoby z jiného světa. Velmi se mi líbily jeho názory, setkání s ním mne obohatilo. Čím je člověk starší, tím je klidnější, a čím tě ta moudrost a zklidnění potkají dřív, tím lépe pro tebe.“
Ti, co si Mistra vážili ho i přesto budou mít dál ve svých srdích ...
