Petr Janda vzpomínal na Gotta: Na mém koncertě zazpíval, i když měl smutek

Alka Hájková

Petr Janda s Petrem Vitkem | Foto: se svolením Petr Vítek
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Velkolepou narozeninovou párty si užíval ve společnosti přátel Petr Vítek. Pogratulovat přišel Zdeněk Barták, Milan Pitkin, bývalý majitel Českého slavíka Jaroslav Těšínský a další osobnosti. Svému kamarádovi a oslavenci zazpíval například i Petr Janda. „My jsme s Péťou kamarádi. Trávím u něj většinou Vánoce. Jsou to pro mě hezké svátky,“ říká pro VIPosobnosti.cz Petr Vítek, který žije střídavě v Praze a Austrálii. Právě tady produkoval úspěšné koncertní vystoupení právě Petru Jandovi nebo Karlu Gottovi.

Oslavenec Petr Vítek | Foto: Facebook Petr Vítek

Na Mistra zavzpomínal během večera právě rocker Petr Janda. „My jsme měli koncert v Lucerně, kam byl pozvanej i Karel Gott. Bylo to na konci roku. Bohužel pár dní před tím Karlovi zemřel otec. (20. prosince 1982). Říkali jsme si s klukama, že Goťák určitě nedorazí. On ale přišel a zazpíval náš hit Dej mi víc své lásky. Bohužel se to na jeho výkonu projevilo, nebylo to ono“ vyprávěl pro VIPosobnosti.cz Janda, který se netají tím, že právě Gott nepatří mezi jeho oblbence.

Na Karla Gotta, od jehož smrti letos uplynulo 5 let má krásné vzpomínky oslavenec Petr Vítek. O některé z nich se podělil do knihy KAREL – Příběhy z Trezoru:

Karel Gott s Petrem Vítkem v Melbourne na závodech F1 | Foto: archiv Petr Vítek

„Jednoho dne jsme se domluvili na spolupráci a nakonec z toho bylo několik krásných koncertů v Austrálii a Izraeli pro českou, německou a ruskou komunitu. Byl to největší koncertní úspěch. Když jsem Karla Gotta na pódiu uváděl, 80 % lidí mělo slzy v očích. Na koncertě bylo 850 lidí, kteří s ním chtěli mluvit či kteří chtěli jeho podpis. On se všemi rád, vstřícně podiskutoval.

Jeden z fanoušků říkal například: „Pane Gotte, já jsem vás potkal v ´76. Pamatujete si mě?“ Jak na to měl zpěvák reagovat? Poradil jsem mu: „Karle, když někoho takového potkáš, podívej se, jestli je šedivý, a řekni mu: ‚Jasně, ale tenkrát jste neměl šedivý vlasy.‘“ Karel to používal i vůči ženám a říkal jim, že tenkrát byly jinak učesané, mužům, že měli třeba jinou kravatu.

V Austrálii jsme ve volném čase cestovali. Projeli Sydney, Kakadu park, obdivovali malby staré 30 000 let, viděli jsme dešťové řeky, krokodýly. Karla nadchla příroda, počasí a jídlo. Jednou jsme šli na výlet. Karel dorazil jako vždy elegantně oblečený v černých kalhotách, mokasínech. Protože jedeme na loď, do přírody, doporučil jsem, ať si vezme na sebe něco jiného. Nakonec si koupil žluté kraťasy a kecky od Versaceho. Večer jsme se šli najíst do čínské restaurace. On se v ní za svoje oblečení děsně styděl. Uklidňoval jsem Karla, že ho tady nikdo nezná, takže je jedno, co má na sobě. Co se ale nestalo. Za chvíli vstali Němci a hned: „Karel Gott, wie gehts…?“ Fotografovali si ho a on prostě od stolu tentokrát nevstal. Tak moc se styděl,“ vypráví v knize KAREL – Příběhy z Trezoru Petr Vítek.

Zdroj: redakce /kniha KAREL-Příběhy z Trezoru

1