Redaktorka
Režisér Jiří Adamec má za sebou velkolepou kariéru. Spolupracoval s nejednou hvězdou. Mezi ně patřil i všemi oblíbený Vladimír Menšík. Své dojmy na tohoto velikána povyprávěl exkluzivně do autorské knihy Alky Hájkové, Tanec Mezi Mistry.
Tak, jako byla Mekkou umělců Lucerna v Praze, byla jí v Brně hala Rondo. Jeden z večírků jsem 4. listopadu 1988 zažila s Gottovou partou právě tady. Že to byl den, kdy měl svátek Karel, netřeba připomínat. Natáčel se tu pořad „Je důležité zvítězit“, na nějž jsem se přijela podívat, a účinkovalo v něm mnoho dalších umělců tehdejší zábavy. Ubytovala jsem se den předem stejně jako oni v hotelu Internacionál a musím konstatovat, že večer tady rozhodně nouze o zábavu nebyla.
Druhý den jsme odjeli do centra dění, kde se to v brněnském Rondu jako vždy při televizní zkoušce hemžilo velkým množstvím všelijak pobíhajících osob. Ale při bedlivějším pohledu na věc bylo evidentní, že tu má každý své smysluplné poslání, svoji práci. Štábní kulturu tomu dal jako vždy úspěšný a respektovaný profesionál, režisér Jiří Adamec, pro kterého se zase v jiném čase tato hala stala nezapomenutelnou vzpomínkou. „Byl to můj poslední kontakt s geniálním českým hercem Vladimírem Menšíkem. V pořadu, který se vysílal přímým přenosem, měl účinkovat právě tento úžasný člověk. Byli jsme domluvení, že do Brna dorazí až na generální zkoušku, protože den předtím, večer, účinkoval v pořadu ABECEDA vysílaném z Prahy. Tento velký a nezapomenutelný umělec do Brna sice dorazil, ale zavolal mně od maminky do nějaké kanceláře v brněnské hale RONDO, kde byl jediný telefon. Říkal: Jiříčku, nezlob se, já nedorazím, jsem u maminky a je mi strašně zle…‘ Z jeho hlasu bylo slyšet, že mu opravdu není dobře a že v tomto stavu na jeviště přímého přenosu opravdu nemůže. Mluvil těžce, pomalu, špatně artikuloval. Byl strašně něžný, oslovoval mě Jiříčku a měl výčitky, že nás nechává ve štychu. Ujistil jsem ho, že si poradíme, ať je klidný, dá se do pořádku a večer ať se na nás dívá. Magdalena Dietlová, která pořad moderovala v přímém přenosu, Vladimíra Menšíka omluvila a ohromujícím potleskem tohoto nezapomenutelného baviče a člověka celá hala RONDO pozdravila. Bohužel ještě téže noci Vladimír Menšík v Brně u své maminky zemřel. Bylo mu jen 58 let. V RONDU jsme zažili nejen silné, ale i těžké chvíle.“ Taková byla režisérova vzpomínka na Vladimíra Menšíka v knize Tanec mezi Mistry.
Redakčně zkráceno
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.
