Redaktorka
Tyto dvě na první pohled neslučitelná slova jsou základem našich vztahů. Bez chemie, zákonu přitažlivosti v podstatě vztahy nemůžou fungovat. To, co ze sebe vyzařujeme, jaké signály vysíláme, přitrahujeme zase zpátky k sobě. Jak zjistíme, že můžeme vzájemně rozumět?
A to jak v pozitivné, tak negativní formě. Chemie je něco, co cítíme vnitřně, něco, co vnímáme na velmi jemných vibracích, něco krásného nebo naopak nepříjemného, co nedokážeme popsat a přesto silně ovlivňuje náš postoj, vnímání druhého. Jak vnímáme druhé my, tak vnímají oni nás. Je vzájemné zrcadlo našich pocitů, naší mimosmyslové komunikace. Jak to vnímá Karel Gott?
To, zda jsme si vzájemně sympatičtí nebo ne sice ovlivňuje mnoho dalších faktorů, ale chemie je základem. Někdo tomu říká, že ten druhý mu voní nebo nevoní, jiní bádají nad tím, proč ho ten druhý neustále přitahuje nebo naopak proč je mu dotyčný na první pohled tak protivný. To jsou věci, které chemicky, pocitově cítíme a nedají se rozumově vysvětlit.Velké zkušenosti s tím měl i Mistr Karel Gott: „Nechám toho druhého promluvit a snažím se přeladit na jeho frekvenci, pochopit ho. Přitom samozřejmě dávám najevo, že mám také svůj názor, že s ním nechci vycházet za každou cenu. Ale ne vždy tato taktika vychází. Jsou lidé, kteří mě úplně nenávidí, aniž bych se s nimi setkal. Ale to není nic negativního, není to důvod, proč bych se měl nad sebou zamýšlet. Oni sami neví, proč mě nenávidí. Lidé, kteří vyzařují silnou auru a mají osobnost, často vyvolávají u jedněch respekt a u druhých nenávist. To nemá nic společného se závistí. Oni jen cítí tu sílu a vadí jim jiná frekvence naladění.“, řekl v knize O umění vycházet s lidmi zpěvák.
Alchymisté, vědci, již po staletí hledají recept na správný nápoj lásky. Jak ho správně namíchat? Jaké použít správné ingredience, když každému z nás se líbí na druhém něco jiného? Někomu postava, hlas, druhému povaha, jinému například intelekt, zábavnost, vtipnost, nebo hravost. Jak tedy poznat, že ten druhý je pro nás ten pravý?
Abychom si dokázali představit, zda se ten druhý k nám hodí, je zapotřebí určité představivosti, fantazie, ale také umění vcítit se do druhého, tedy být empatický, což nám dovolí řídit se srdcem a tím nám pravdivě napovědět. Cítíme-li vzájemné souznění, mimosmyslové napojení, pak je ten pravý nápoj lásky.
Rozum nám v tomto případě nedokáže správně nasměrovat a poradit. Naopak nám svými logickými důvodu zabraňuje v tom, abychom udělali to, co je správně. Ti, kteří jsou intuitivní, empatičtí, dokáží se řídit srdcem se vědomě či podvědomě naladí na frekvenci druhého, aby ho dokázali pochopit. Ne vždy ale dochází k souznění, což je dáno odlišnými frekvencemi, chcete-li rušičkami mezi námi.
Tyto pocity také může umocnit skutečnost, že dotyčný se podobá někomu, koho jsme v dětství neměli nebo naopak měli rádi. Vznikne tak silný dojem, který vyvolá cosi, co nám připomene něco už známého z dřívějška. Dá se zabránit tomu, že se nám před člověkem, který v nás vzbuzuje pocit zamilovanosti podlamují kolena, zrychlí dech, tep, rozbuší ne mám srdce? Dá se zabránit tomu, že se před člověkem, který v nás vzbuzuje negativní pocity naopak uzavíráme, slova nám nejdou přes rty a nejraději bychom zmizeli okamžitě v kosmu?
Také sexapeal a charisma nás vtahuje do hry svojí nakažlivostí, silnou energií, které se jen těžko dá odolat. Je to dar, který v sobě nosíme. Je to něco, co nás k druhému přitahuje, něco smyslného s erotickým nádechem, svůdností. Ženy ho podporují krásou, oblečením, rozevlátými vlasy, vysokými podpatky, muži podmanivým hlasem, velkými gesty i činy.
Chemie, napojení na druhého může být někdy tak silné, že milovaného nebo naopak nenáviděného nemusíme dlouho vidět, a přesto ho intenzivně citítme stále v sobě.
Aby se nám z toho všeho nezatočila hlava záleží už jen na nás, tedy na našem mistrovství, jak správně namíchat a vypít nápoj lásky, jak raději milovat, než nenávidět. Negativní emoce ničí především nás samotné. „Nejhorší je stav, když je člověk všem lhostejný, když o něm druzí nepřemýšlí a říkají, že jim nevadí. Tam není nic, žádná síla, o kterou se člověk může opřít. Ti, co něco dokázali, vždy se setkávali s rozporuplnými reakcemi na svoje vystoupení nebo umění. Lidé je buď nesnášeli, nebo milovali,“ uzavírá Karel Gott.
Copyright 2012-2024. VIPosobnosti.cz.
Autorská práva: Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či další zpřístupňování článků, podcastů, videí a fotografií bez písemného souhlasu vydavatele, vč. sociálních sítí je zakázáno.