Mobilizace přinese problémy několika hladin, kterým se Putin vyhýbal, říká bezpečnostní poradce

Alka Hájková

Andor Šándor | Foto: Miloš Kraus
Facebook
Twitter
WhatsApp
Picture of Alena Hájková
Alena Hájková

Redaktorka

Eskalující problémy vedou Putina k dalším nepříjemným krokům. Jak na tyto varovné signály zareaguje Amerika a Čína, v čem je vyhlášení mobilizace zlomovým bodem, přeroste válka ukrajinsko-ruské hranice, bude Fiala dál podporovat válku? Na aktuální témata odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.cz Andor Šándor.

Pane Šándore, Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Co je příčinou?

Příčin je víc. Jednak úspěšná ukrajinská obrana po dobu sedmi měsíců přece jenom zasadila citelné ztráty ruským agresivním vojskům, která přišla o dost lidí. Přesný počet se odhadnout nedá, protože každý říká něco jiného, ale evidentně nějaké ztráty jsou. Druhá věc je, že posílená ruská vojska budou sloužit k podpoře ovládaných území na Ukrajině. Míra samozřejmě bude záležet na tom, jak rychle je Putin bude schopen odvést, secvičit, sladit a rozmístit na území Ukrajiny, byť si nemyslím, že všichni budou na Ukrajině.

Je mobilizace varovným signálem směrem k západu?

Ukazuje západu, že se Rusové nevzdají.  Že budou bránit svoje území, svoje ruskojazyčné menšiny. V případě provedených referend, která mají být 23. září, to má přímou konotaci s tím, aby mohli bránit území proti případným útokům Ukrajiny, byť se nedomnívám, že Ukrajina má na ně v současné době výraznější kapacitu.

Jak podle vás zareaguje Čína a USA?

To je dobrá otázka. Nemyslím si, že Čína vydá nějaká zásadní prohlášení, neviděli jsme nic takového ani 24. února ani nikdy jindy. Ale určitě Číňané nebudou Putinovy kroky schvalovat. Co řeknou Američané, je velmi důležité. A popravdě řečeno jejich reakci neumím odhadnout. Určitě tam bude politická část, ve které odsoudí ta referenda a prohlásí je za neplatná, což je asi očekávatelné, ale co bude dál a kdy třeba začne nějaké další kolo sankcí, uvidíme. Už teď sankce evidentně působí problémy i západní Evropě.

Je Putinovo vyhlášení mobilizace nějaký zlomový bod? Pokud ano, v čem?

Zlomový bod je, že Putin se evidentně nějakou dobu mobilizaci bránil, byť je částečná. Protože vždycky bude mít nepředvídatelný efekt do domácího publika. Nikdo neví, jak lidé budou reagovat. Nepochybně bude ovlivněn sektor byznysu a průmyslu, ze kterého budou odvedeni zaměstnanci, a pak samozřejmě bude hrát roli následný efekt, kolik lidí, kteří jsou mobilizováni, přijde o život nebo bude zraněno v bojích. Problém má tedy několik hladin. Proto se Putin takovému kroku dosud vyhýbal. Nicméně Rusko nyní ještě výrazněji deklaruje, že za vše může západ a že jsou se západem ve válce. Naše reakce, a já ji neumím předvídat, může vést k další eskalaci konfliktu. Rusko pomyslně říká, že se blížíme k nějaké další červené linii.

Může se stát, že válka přeroste rusko-ukrajinské hranice? Že mohou Rusové zasáhnout například elektrárnu?

Nedomnívám se, že by někdo vyhodil do povětří jadernou elektrárnu. Takhle se snad nikdo nezbláznil. Ale že konflikt může přerůst z území Ukrajiny dál, je možné. Každé další zvyšování přítomnosti vojsk a dodávek zbraní se k tomu samozřejmě přibližuje.

Může se konflikt přiblížit ke třetí světové válce?

Když se konflikt dostane mimo hranice Ukrajiny, minimálně se blížíme k nějakému konfliktu na části území Evropy s nepředvídatelnými konsekvencemi, takže nikdo neví, jaká bude reakce zúčastněných stran. Znovu říkám: Jakékoliv prohlubování vojenské přítomnosti vojenských aktivit vede směrem k eskalaci, nikoliv deeskalaci.

Měli by tedy političtí představitelé konflikt spíše strategicky utlumit než přilévat do kotle?

Tady není zatím žádné viditelné odhodlání cokoliv utlumovat, tady je minimálně verbální podpora Ukrajině k tomu, že konflikt mohou vyhrát. Do jaké míry si to západní země myslí, je otázka na ně, ne na mě. Já si osobně nejsem úplně jist, jestli jsou všichni přesvědčeni, že Ukrajina konflikt vyhrát může, ale těžko odhadnout, jak se věci budou odvíjet v praktické rovině. Problém je, že my Ukrajině nechceme nebo nemůžeme dát více sofistikovaných zbraní. Zatím na území Ukrajiny nebyl dodán žádný tank západní provenience.

Premiér Fiala ale pořád opakuje, že bude Ukrajinu podporovat.

Problém je, že zatím jsme Ukrajině dali většinou zbraně sovětské provenience, pak nějaké německé Gepardy, holandské, norské, francouzské a prostředky, ale hlavní bojové tanky, například Abrahamsy nebo Leopardy, tam zatím žádné nejsou. Ani žádné letadlo západní provenience. A teď je otázka, jestli jim je chceme dát, nebo nechceme. Minulý týden Američané ustoupili ze svého plánu dát Ukrajincům rakety dlouhého dosahu. Evidentně se bojí, že by s nimi zasahovali území Ruské federace, což by opět přivedlo svět blíže ke konfliktu. Jinými slovy je to všechno napůl, podle mě ne úplně přesvědčivě ani tak ani tak. Míra odhodlání vstoupit do nějakých diplomatických jednání, která jistě budou složitá, ta tu je spíš menší než větší.

Jestli jsem to tedy správně pochopila, všichni budou říkat, že za vše může Rusko?

Takový narativ tady samozřejmě je. Problém je, že Rusové svou agresí na bojích nepochybně hlavní vinu nesou. Že byly etnické vztahy mezi většinovými Ukrajinci a částí ruskojazyčné menšiny takové, jaké byly, na tom samozřejmě Ukrajina má svůj podíl viny, což ale neznamená, že Rusko mělo útočit na Ukrajinu.

Dá se v současné situaci létat nebo jezdit do zahraničí třeba na dovolenou, nebo je to nebezpečné?

Nebál bych se. Jediný problém je se spolehlivostí leteckých spojů, protože vzdušné koridory nad válečnými územími jsou zavřené.